Zprávy

Vláda popřela zprávu o ukončení melkského procesu

Vláda ve čtvrtek oznámila, že neukončila melkský proces. V tiskovém prohlášení se ohradila proti formulaci zprávy ČTK, v níž se uvádí, že vláda považuje melkský proces za ukončený. "Vzhledem k tomu, že melkský proces není smlouvou podle mezinárodního práva, není ani možné jej ukončit, či vypovědět, a to ani jednostranně, ani po dvoustranném jednání," uvedl úřad vlády více než deset hodin po zveřejnění informací ze zasedání vlády. Na svém středečním zasedání vláda nicméně konstatovala, že "melkský proces proběhl přesně v souladu se stanoveným plánem, a tudíž se vláda rozhodla ukončit činnost komise pro posuzování vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí."

Diskuse ve vládě o zprávě o melkském procesu byla dlouhá a složitá, protože někteří ministři považovali tuto zprávu za ne zcela odpovídající reálnému stavu, řekla ve čtvrtek ČTK ministryně školství Dana Kuchtová. Zánik komise pro posuzování vlivu elektrárny za životní prostředí není podle jejího názoru podstatný, protože její práce již v podstatě skončila.

Temelín kvůli chybnému signálu odstavil znovu první blok

Energetici ve čtvrtek kvůli výpadku jednoho z hlavních cirkulačních čerpadel znovu odstavili první blok Jaderné elektrárny Temelín. Příčinou byl chybný signál, který vyslaly přístroje elektrické ochrany na čerpadle. Blok obnoví dodávky do sítě zřejmě v pátek časně ráno, řekl ČTK mluvčí Temelína Václav Brom. Druhý blok vyrábí bez omezení. Porucha je během krátké doby druhým problémem, kvůli kterému musel být reaktor odstaven. Ve středu blok na několik hodin vyřadil z provozu výpadek jednoho z cirkulačních čerpadel chladící vody v nejaderné části. Příčinou byla signalizace zvýšené vlhkosti v motoru čerpadla.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se čtvrteční událost chystá prošetřit. "Výpadkem se budeme rozhodně zabývat. Problém ale není až tak v závažnosti poruch na Temelíně, spíše v jejich četnosti," řekla ČTK předsedkyně úřadu Dana Drábová. Ekologičtí aktivisté v reakci na další výpadek Temelína označili elektrárnu za černou můru pro dispečery české elektrizační soustavy.

Blokády na česko-rakouské hranici zkomplikují dopravu

Blokády česko-rakouských hraničních přechodů zkomplikují v pátek odpoledne dopravu. Rakouští odpůrci Jaderné elektrárny Temelín zablokují deset přechodů do Česka, z toho na pěti potrvají více než hodinu. Aktivistům vadí, že jejich vláda dosud nepodala na Českou republiku mezinárodní žalobu pro údajné porušení dohod z Melku o bezpečnostním dialogu kolem elektrárny.

V předchozích případech se blokády na česko-rakouské hranici konaly vesměs ve středu dopoledne, a nezpůsobily tak žádné větší dopravní problémy. Páteční odpolední termín, v němž se dá očekávat před prodlouženým víkendem podstatně větší ruch na hraničních přejezdech, však může znamenat mnohem vážnější narušení provozu. Celkem je na společné hranici obou zemí 16 přechodů, z nichž deset bude blokováno.

Do roku 2010 neubude čtyřicet tisíc zaměstnanců státu, ale devět tisíc

Veřejný sektor by neměl do roku 2010 zeštíhlet o 40.000 míst, jak se původně plánovalo, ale jen asi o 9000. Každoroční snížení počtu zaměstnanců o tři procenta se má dotknout pouze státní správy, nikoli celého veřejného sektoru. ČTK to řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. O případném odchodu zaměstnanců by měla rozhodnout jednotlivá ministerstva.

Plat ze státního rozpočtu dostává asi 459.000 lidí. Patří mezi ně i hasiči, učitelé, celníci, policisté či vězeňská služba. Přímo ve státní správě ale působí zhruba 100.000 lidí. Případné propouštění by se mohlo dotknout právě jich.

ČNB zvýšila odhad růstu ekonomiky, sazby v budoucnu porostou

Česká národní banka ve čtvrtek v nové prognóze zvýšila odhad růstu ekonomiky. Hrubý domácí produkt by měl letos růst o 4,9 až 6,5 procenta a v příštím roce o 3,8 až 6,8 procenta. Prognóza počítá s růstem úrokových sazeb, uvedl guvernér ČNB Zdeněk Tůma. V předchozí lednové předpovědi banka očekávala letošní růst HDP mezi 4,4 až 6,2 procenta a příští rok o 3,1 až 6,5 procenta.

Centrální banka ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Jednání se zúčastnilo šest ze sedmi členů bankovní rady. Na rozdíl od předchozích měsíců rozhodnutí o zachování úrokových nebylo jednomyslné. Dva členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu, ostatní hlasovali pro sazby beze změny. Za velkou nejistotu Tůma na tiskové konferenci označil fiskální reformy. Reforma podle něj může mít velké dopady na vývoj ekonomiky. "Na to, abychom reformu řádně vyhodnotili, potřebujeme vědět, jak bude vypadat. Zatím není jisté, v jaké podobě projde parlamentem," dodal guvernér.

Klaus telefonicky hovořil s Bushem o protiraketovém systému

Český prezident Václav Klaus ve středu večer telefonicky hovořil s prezidentem USA Georgem Bushem o protiraketové obraně a jeho červnové návštěvě Prahy. Klaus se s Bushem spojil den před svou cestou do Moskvy, kde se chce hlava českého státu věnovat právě možné výstavbě amerického protiraketového radaru v ČR. Bude se snažit vysvětlit ruské straně, že plánovaná protiraketová obrana v ČR a Polsku není namířena proti Rusku. Klaus to uvedl v rozhovoru, který ve čtvrtek otiskl ruský deník Kommersant.

Podle českého prezidenta se česko-ruské vztahy v poslední době pozitivně rozvíjí jak na mezivládní úrovni, tak v ekonomické i kulturní oblasti. "Rusko je a bezpochyby zůstane důležitým partnerem České republiky v energetické oblasti a dlouhodobým strategickým dodavatelem energetických surovin," poznamenal český prezident a připomněl, že ČR z Ruska získává nejen ropu a plyn, ale také jaderné palivo.

V NATO plány na základnu podle Schwarzenberga nikdo nekritizoval

Rozpory mezi členskými státy Severoatlantické aliance ohledně plánů Washingtonu umístit americkou protiraketovou základnu v Evropě se podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga proti začátku debaty před několika měsíci výrazně zmírnily. "Myslím, že nyní máme jednomyslný názor na věc," řekl dnes novinářům Schwarzenberg po neformálním setkání se svými protějšky z NATO v norském Oslu. "Samozřejmě panují určité rozdíly ... ale obecně nám nikdo neříká, že to, co děláme, je špatné," uvedl.

Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer řekl, že účastníci setkání se shodli, že hrozba zbraní hromadného ničení se týká všech.

Premiér: Za své chyby se omlouvám, chyby ČSSD jsou neomluvitelné

Premiér Mirek Topolánek (ODS) se ve sněmovně omluvil za některé své výroky, chyby i "postpubertální výlevy. Politikům ČSSD nicméně vzkázal, že chyby z dob jejich vládnutí jsou neomluvitelné a případnou omluvu by jim stejně nikdo nevěřil. "Ano, já dělám chyby, mé postpubertální výlevy baví celou veřejnost, nicméně já se za ně omlouvám. I za ty, které jsem neudělal, i za ty, které jsem neřekl," řekl ministerský předseda během interpelací poslanců. "To se prostě stane. Já jsem člověk, který má 51 let, jsem pořád duchem mladý, dělám chyby," prohlásil. Své chyby ale považuje za omluvitelné. "Ty chyby, které jste páchaly vy během vašich vlád, jsou neomluvitelné. Vy se ani nemusíte omluvit, vám to nikdo nebude věřit," řekl směrem k poslancům ČSSD.

Místopředseda poslanců ČSSD David Rath předtím ostře kritizoval Topolánkovo chování. Vadilo mu například, že ve středu dal přednost tréninku s českou hokejovou reprezentací před účasti na zahájení výstavby továrny automobilky Hyundai v Nošovicích. Topolánek místo plnění ústavních povinností pojímá svůj úřad jako "velký flám", tvrdí Rath. Ocenil přitom, že Topolánek neskrývá své chyby a úlety. "Poznání je cesta k nápravě," řekl opoziční politik.

Akademii věd podle jejího předsedy hrozí 2008 finanční tíseň

Akademii věd hrozí v roce 2008 finanční tíseň. Bude záležet na státním rozpočtu, který vláda nakonec přijme. Podle původního záměru měla akademie dostat o miliardu méně než letos. Pokud ale ministr financí Miroslav Kalousek upraví rozpočet tak, aby nedošlo k zásadnímu poškození vědecké infrastruktury, pak by byl rozpočet akademie nižší jen zhruba o 80 milionů než letos. ČTK to řekl předseda Akademie věd Václav Pačes. "Já si nechci stěžovat, že bychom finančně skomírali, ale my nechceme být průměrem, my skutečně chceme být nadprůměrnou institucí v rámci Evropy, a to se bez investic neobejde," uvedl. Miliardový pokles rozpočtu akademie v roce 2008 by je zřejmě zmrazil. Pořád se podle Pačese říká, že se zvýší podpora vědy a výzkumu ze státního rozpočtu na 0,7 procenta HDP, což je málo, ale ani to se nenaplňuje. Peníze se nehrnou ani od firem. Firmy v Česku raději podporují sportovní kluby a ne vědecké instituce. Jinak je tomu třebas v Jižní Koreji a také je to znát. Roste tam exkluzivní průmysl a životní úroveň. Evropa a Česko zvlášť budou mít problémy takovým státům konkurovat, dodal.

Premiér navrhuje vědě přidat peníze

Premiér Mirek Topolánek (ODS) vládě navrhuje, aby stát uvolnil v roce 2008 z rozpočtu na vědu téměř 23 miliard korun, v roce 2009 skoro 25 miliard a v roce 2010 téměř 27 miliard. "Což znamená meziroční nárůsty o sedm až osm procent," řekl předseda vlády při čtvrtečních ústních interpelacích ve sněmovně. Snažil se tak rozptýlit obavy poslance ČSSD Ivana Ohlídala z toho, že reforma financí omezí dotace do vědy a výzkumu, a ohrozí tak budoucí prosperitu země. Kabinet by se měl návrhem výdajů na výzkum a vývoj zabývat příští týden ve středu. Topolánek uvedl, že čísla, o kterých dnes poslance informoval, nezahrnují peníze ze strukturálních fondů EU. Fondy by podle něj měly přinést zhruba dalších 15 miliard ročně. Kabinet také podle něj podporuje možnost požádat o vrácení DPH v případě výzkumných institucí.

Starostové ze Zlínska předají požadavky premiérovi

Starostové ze Zlínského kraje předají příští týden premiérovi Mirkovi Topolánkovi (ODS) dopis s požadavky na řešení podle nich nesystémových reforem veřejných financí vůči obcím. Termín setkání nyní domlouvají s úřadem vlády, řekl ČTK starosta obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku a místopředseda Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje Petr Gazdík. Starostové tvrdí, že reforma obce a menší města diskriminuje a žádají předložení návrhu zákona o rozpočtovém určení daní společně s vládním balíčkem ekonomických reforem a odstranění diskriminačních koeficientů.

K protestu se zatím připojilo 380 starostů obcí. "Je to velké číslo, většina představitelů obcí s námi souhlasí, jen nechtějí jít manifestovat před úřad vlády, často je k tomu vedou i politické důvody," tvrdí Gazdík. Navržené změny by podle starostů ze Zlínského kraje připravily rozpočty obcí až o devět miliard korun. Další finanční výpadek až 1,4 miliard korun znamená podle nich pro obce navržené zrušení daně ze zemědělské půdy. Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) míní, že reforma obce a města nepoškodí. Ztráta obcí sice podle něj skutečně může za příští tři roky dosáhnout až devíti miliard Kč, schodek prý ale bude vláda kompenzovat novým přerozdělením daní pro obce.

Ministerstvo financí neodtajní smlouvu s Nomurou

Ministerstvo financí neodtajní smlouvu o narovnání s japonskou bankou Nomura ve sporu o krach bývalé Investiční a Poštovní banky. Důvodem je hrozící arbitráž mezi státem a Československou obchodní bankou a z toho vyplývající potřeba ochrany ekonomických zájmů státu vzhledem k oceňování bývalé IPB. Ve sněmovně to řekl premiér Mirek Topolánek v odpovědi na interpelaci místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Ministerstvo financí v březnu oznámilo, že smlouvu odtajní na přelomu března a dubna. "Vzhledem k potenciální hrozící arbitráži s ČSOB, která je potvrzena i regulátorem, tj. centrální bankou, ministerstvo financí, a to je informace, kterou jsem si zjistil, přehodnocuje proces odtajnění smlouvy," uvedl Topolánek. "Ministerstvo financí nemá co přehodnocovat," reagoval na jeho slova Zaorálek. Rozhodnutí nezveřejnit tuto smlouvu je podle něj protizákonné.

Ministr zdravotnictví se s Diagem dohodl, že mlčenlivost skončí

Veřejnost se v plné šíři dozví o všem, co souvisí s dvanáct let trvajícím sporem státu s firmou Diag Human. Ministerstvo zdravotnictví se s právními zástupci firmy dohodlo na přesném znění smlouvy, jíž se ruší mlčenlivost. Tuto informaci serveru nova.cz potvrdili ČTK mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt a právní zástupce firmy Jan Kalvoda.

Kabinet se případem zabýval loni v březnu. Na návrh tehdejšího ministra Davida Ratha (ČSSD) přijal usnesení, že mlčenlivost je třeba zrušit. Splnit tento úkol trvalo více než rok, než se obě strany shodly v plné míře na textu smlouvy o zrušení mlčenlivosti. "Nynější návrh je akceptovatelný pro obě strany, ještě ho musí schválit vláda," uvedl Šnajdr.

Stát sjednal mlčenlivost s Josefem Šťávou po krachu jeho obchodu s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Šťáva již vysoudil na státu 327 milionů korun a chce získat ještě několik miliard korun odškodného. O dalších nárocích Diagu má rozhodnout arbitrážní řízení, které trvá již řadu let. Z obchodu s plazmou sešlo údajně po nepříznivém vyjádření ministra zdravotnictví Martina Bojara z roku 1992. Parlamentní vyšetřovací komise však odhalila, že dánská firma Novo Nordisk, zahraniční partner Diagu, odmítla spolupráci nikoli kvůli Bojarovu výroku, ale protože Diag Nordisku dlužil peníze. Právník Diagu Jan Kalvoda to popřel.

Žalobce v Kubiceho kauze postupoval podle prověrky správně

Postup žalobce, který se rozhodl nestíhat šéfa útvaru pro boj s organizovaným zločinem Jana Kubiceho a jeho dva podřízené v souvislosti s takzvanou Kubiceho zprávou byl podle dohledové prověrky v pořádku. Také postup žalobce při žádosti o telefonické odposlechy kvůli úniku zprávy byl bez pochybení. ČTK to řekl mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka.

Inspekce chtěla původně Jana Kubiceho a jeho dva podřízené Hynka Vlase a Jaroslava Hrušku obvinit ze zneužívání pravomoci veřejného činitele, z pomluvy a z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Žalobce obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Michal Zachystal ale rozhodl, že je trestně stíhat nebude. "V postupu nižšího státního zastupitelství pochybení zjištěna nebyla," řekl ČTK Omelka. Závěr dohledové prověrky se podle něj týká i návrhu na odposlechy, které nasadila Inspekce ministra vnitra při vyšetřování úniku zprávy. "Vše proběhlo v pořádku," řekl Omelka. Podle internetového serveru Novinky.cz se s nynějšími závěry prověrky nespokojila nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká a chce je ještě prověřit. Postup žalobců a soudců, kteří figurují na žádostech o odposlechy, nyní navíc prověřuje ministerstvo spravedlnosti.

Premiér chce vědět, kdo z žalobců prověřoval Kubiceho zprávu

Premiér Mirek Topolánek (ODS) si chce u nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké zjistit, kdo byl v týmu státních zástupců, který analyzoval trestní kauzy zmiňované v takzvané Kubiceho zprávě. Premiér při interpelacích ve sněmovně uvedl, že chce kromě složení skupiny znát i to, jakou metodiku skupina použila při zjišťování, zda byli či nebyli vyšetřovatelé jednotlivých kauz ovlivňováni politiky ČSSD. Topolánek odmítl tvrzení, že by všechny informace z takzvané Kubiceho zprávy byly chybné.

Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka následně označil premiérovy záměry za snahu ovlivňovat vyšetřování případu Kubiceho zprávy. Věrohodnost zprávy Vrchního státního zastupitelství chce prověřit i ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Zjistit by se podle něj mělo, zda tým státních zástupců podrobně analyzoval desítky případů, kterých se Kubiceho zpráva týká.

Parkanová: Informace poslanců o tatrovkách nebyly přesné

Poslanci, kteří se vyslovili pro zrušení státní zakázky pro kopřivnickou automobilku Tatra na dodání 555 nákladních vozů pro českou armádu, neměli přesné informace. Novinářům to řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Český rozhlas-Radiožurnál s odvoláním na místopředsedu ČSSD Milana Urbana uvedl, že se vůz má v Kopřivnici montovat pouze z dílů dodaných ze zahraničí, a prý tak odpadá hlavní důvod, proč Tatra získala zakázku bez výběrového řízení. Tatra totiž podle informací rozhlasu vypověděla smlouvy českým firmám, především společnosti Praga Hostivař, která měla do vozů dodat nápravy a převodovky.

Ministerstvo obrany v tiskové zprávě ale tyto informace popřelo. Uvedlo, že Tatra se rozhodla změnit jednoho ze subdodavatelů, čím se snížil podíl českého průmyslu na projektu ze 1,714 miliardy na 1,64 miliardy korun. Zahraniční dodávky se zvýšily z celkové částky 469 milionů korun na 543 milionů, uvedlo ministerstvo. "Současně ale došlo k navýšení offsetových programů o částku 74 milionů, tedy částku, o kterou klesl podíl českého průmyslu. Suma prostředků utracených v rámci projektu v české ekonomice zůstane neměnná," uvádí se ve zprávě.

Velvyslanectví v JAR předalo žádost o předběžnou vazbu na Krejčíře

České velvyslanectví v Jihoafrické republice předalo tamnímu ministerstvu zahraničí českou žádost o uvalení předběžné vazby na uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře. Česká strana se v ní ptá na to, za jakých podmínek nechají jihoafrické úřady Krejčíře ve věznici. ČTK to řekl velvyslanec Jaroslav Siro. Mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Kuncová uvedla, že česká strana žádá rovnou i o prodloužení vazby z 18 na 40 dnů. V této lhůtě má vypracovat žádost o Krejčířovo vydání. O vazbě by měl jihoafrický soud rozhodnout 2. května. Podle České televize jeho právník požádal o propuštění na kauci.

Případné vydání Krejčíře do Česka by se podle ČT mohlo zkomplikovat, protože jihoafrická vláda pozastavila veškeré vydávání podezřelých osob. Krok jihoafrické vlády nesouvisí s Krejčířem, ale s případem amerických manželů, kteří bojují proti svému vydání do USA.

Sněmovna schválila právní změny nutné pro vstup do Schengenu

Legislativní změny nutné pro zapojení České republiky do schengenského systému bez hraničních kontrol ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Novelu, která kvůli vstupu do Schengenu hromadně mění 14 právních norem, dolní komora hladce přijala ve zrychleném režimu. Vstupem do Schengenu se zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU a mezi novými členskými státy navzájem. Česká republika a další země by do schengenského prostoru měly vstoupit letos v prosinci.

Schengenský informační systém (SIS) má být spuštěn ještě před odstraněním kontrol na vnitřních hranicích, zřejmě v září. Právě kvůli přípravě SIS bylo nutné upravit například zákon o policii, celní zákon, zákon o pobytu cizinců a další předlohy. Novela například dává české policii odpovědnost za provoz systému a možnost využívat informace, které SIS obsahuje, v trestním řízení. Policie by také měla mít možnost ověřovat služební a diplomatické pasy.

Češi by za sousedy preferovali Slováky či Angličany

Češi by měli za sousedy nejraději Slováky, Angličany, Francouze a Američany, naopak nejvíce předsudků mají vůči Romům. Zjistil to dubnový průzkum agentury STEM. Průzkum zjistil, že ve vztahu k cizím státním příslušníkům je česká veřejnost rozdělena - zhruba polovina je přesvědčena o tom, že občané ČR nemají vůči cizincům předsudky, druhá polovina má opačný názor. Z průzkumu vyplynulo, že Slováka by za souseda přijalo velmi dobře a bez problémů 93 procent, Angličana 79 procent, Francouze 75 procent, Američana 73 procent, Němce a Žida shodně 63 procent a volyňského nebo kazašského Čecha 50 procent lidí. Obyvatele bývalé Jugoslávie by za souseda velmi dobře a bez problémů sneslo 42 procent, Rusa 36 procent, Vietnamce 27 procent a Číňana 26 procent lidí.

Nejhůře v tomto hodnocení dopadli Romové - za souseda by je velmi dobře a bez problémů nesla jen desetina dotázaných. Za zcela nepřijatelné by to pokládalo 40 procent dotázaných, dalších 26 procent by to neslo těžce a 24 procentům by to nebylo příjemné. Z dlouhodobých údajů plyne, že v posledních dvou letech se ze 32 na 40 procent zvýšil podíl lidí, pro něž jsou Romové jako sousedi zcela nepřijatelní.

Spotřeba deodorantů v ČR roste, zaostává však za Západem

Spotřeba deodorantů a antiperspirantů v České republice roste, země však stále zaostává za státy západní i střední Evropy. Méně než Češi je používají pouze Rusové a Rumuni. Na tiskové konferenci to uvedla společnost Unilever. Spotřeba deodorantů na osobu loni v ČR vzrostla o 17 procent.

Češi podle loňských průzkumů společnosti za rok průměrně spotřebují 1,6 deodorantu, což se blíží spotřebě Poláků, proti Maďarům však je spotřeba Čechů výrazně nižší. Češi ve spotřebě deodorantů zaostávají i za Němci a Francouzi. Poláci spotřebují ročně v průměru 1,8 deodorantu, v Maďarsku je spotřeba 2,3 kusu na osobu za rok, ve Velké Británii dokonce 4,9 kusu na osobu za rok. Rusové spotřebují 0,6 deodorantu na osobu za rok.

Soros: ČR chybí podnikatelská komunita pečující o veřejný zájem

České republice chybí dostatečně velká podnikatelská komunita, která by pečovala o veřejný zájem, soudí mecenáš George Soros. Právě takové firmy a podnikatelé mohou posunout zemi kupředu a vytvořit vyváženou, skutečně otevřenou společnost, uvedl během konference o filantropii ve střední a východní Evropě, která se konala v Praze. "Z tohoto pohledu, když se dívám na Českou republiku, musím upřímně říct, že je to dost skličující obrázek. Ekonomicky si země vede dost dobře, ale nemyslím, že lidé jsou příliš šťastní. Byznysu dominuje úsilí o vlastní zájem, bují korupce," uvedl mezinárodní finančník, zakladatel Institutu otevřené společnosti. Za povzbuzující příklad považuje mecenáš Indii, kde úspěšné společnosti, které působí v průmyslu informačních technologií, významně dbají právě i o veřejné dobro.

Vicepremiér české vlády Alexandr Vondra, který se konference rovněž zúčastnil, prý není tak skeptický. Dodal, že desítka předních českých podniků vydala loni na veřejně prospěšné projekty přes 25 milionů eur, což je více než příspěvek nejdůležitějších podniků v Maďarsku, na Slovensku, v Rumunsku a Bulharsku dohromady. Sorosův skepticismus podle Vondry zřejmě pramení ze zkušenosti s českým prostředím v 90. letech minulého století.

Soros založil v Praze v roce 1990 Středoevropskou univerzitu a věnoval jí 25 milionů dolarů. Česká vláda se původně zavázala hradit provoz budovy a českého personálu univerzity, Soros vše ostatní. Kabinet premiéra Václava Klause ale nejevil pro univerzitu velké pochopení, proto se Soros rozhodl odejít z Prahy.

Bedna, ve které uprchli vězni Čabrada a Roztočil, skončí v muzeu

Bedna omotaná průhlednou fólií, v níž v listopadu 2005 utekli z plzeňské borské věznice Roman Čabrada a Rostislav Roztočil, skončí v Muzeu Policie ČR. Stane se unikátním exponátem, který by mohli návštěvníci muzea vidět už od pátku 27. dubna, řekl ČTK kurátor muzea Pavel Šmejkal.

Bednu o rozměrech 75 na 117 na 145 centimetrů si vyrobil Čabrada přímo ve věznici na speciálním pracovišti. Uvnitř bedny byla dvě místa k sezení, zabudovaný ventilátor a osvětlení, které napájela baterie. Policejní technici falešnou paletu rozebrali a znovu sestavili. Uvnitř zajistili biologické, daktyloskopické a trasologické stopy, jež usvědčily Čabradu. Ten před soudem uvedl, že bednu připravoval pět měsíců.

Útěkovou bednu vyhlásí Muzeum Policie ČR jako exponát měsíce. Návštěvníci ho uvidí hned na začátku prohlídkové trasy. "Podobný unikátní útěkový předmět v muzeu určitě nemáme," řekl Šmejkal. Podle něj byly pokusy o útěk z českých věznic v minulosti všelijaké. Nový "přírůstek" z Plzně ale prý dokládá to, jak byli vězni v Plzni hlídáni. "Cennost exponátu je v tom, že jde o zdařilý pokus," dodal kurátor.

Poborský bude šéfovat reprezentantům

Rekordman v počtu reprezentačních startů Karel Poborský se vrací k fotbalové reprezentaci. Ne však ve své původní hráčské roli, ale jako šéf bývalých spoluhráčů - stane se vedoucím národního týmu. Působit u něj bude už od červnového kvalifikačního utkání s Walesem, naplno by měl převzít všechny povinnosti od Jaroslava Dudla po zapracování od podzimní sezony. ČTK o tom informovalo tiskové oddělení fotbalového svazu.

Příchod českobudějovického záložníka je jedním z opatření, jak zpřísnit režim uvnitř týmu po aféře s porušením životosprávy po kvalifikaci proti Německu. Národní tým oslavoval v hotelu narozeniny Tomáše Ujfalušiho, kde údajně byly i prostitutky. Stávající šéf celku Dudl bude členem realizačního týmu až do konce kvalifikace o postup na mistrovství Evropy a současně bude vykonávat funkci ředitele Mezinárodního oddělení ČMFS.

Počasí v České republice

Převládá jasno nebo skoro jasno. Noční teploty 5 až 9 stupňů Celsia v pátek vystoupí na 22 až 26 stupňů.