Zprávy čtvrtek, 05. října 2000

Renata Prátová

Evropský parlament se vyslovil pro přijetí prvních zemí do roku 2004

Evropský parlament se ve středu vyslovil pro přijetí prvních nových členů ze střední a východní Evropy do roku 2004. V příslušném článku rezoluce o rozšíření Evropské unie vyzval všechny aktéry tohoto procesu, aby "udělali vše, co je v jejich moci" s cílem zajistit účast prvních nových členů ve volbách do Evropského parlamentu právě v roce 2004. Příslušný článek je plodem kompromisu mezi křesťanskými demokraty, socialisty a liberály v Evropském parlamentu. Podle místopředsedy socialistického klubu Klause Hänsche to znamená, že by nejlépe připravené země musely přistoupit k Evropské unii v průběhu roku 2003.

Evropská unie momentálně jedná s 12 kandidáty. Za nejlépe připravené jsou považovány Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Kypr, jisté pochybnosti panují kolem Polska. Všechny tyto země si vytyčily jako svůj interní termín přistoupení 1. leden 2003.

Evropský parlament ve středu také schválil rezoluci o České republice, která se přímo nezmiňuje o jaderné elektrárně Temelín. Poslanci zamítli návrh dodatku klubu Zelených, který doslova podmiňoval přijetí Česka do Evropské unie nespuštěním Temelína. Rezoluce, kterou schválilo 504 z 535 poslanců, tedy zdůrazňuje nutnost vysokých standardů jaderné bezpečnosti a zkoumání dopadů na životní prostředí, bez zmínky o jakékoli konkrétní elektrárně. Ohledně tzv. Benešových dekretů "vítá ochotu české vlády zkoumat zákony a dekrety Benešovy vlády z let 1945 a 1946, které jsou nadále v platnosti, aby se zjistilo, zda odporují platnému právu EU a kodaňským kritériím". Podle velvyslance České republiky při Unii Libora Sečky je tato formulace jistým nedorozuměním, protože česká vláda se takto konkrétně nezavázala. Provedla jen komplexní prověrku souladu svého práva s unijní legislativou. "Jsme si vědomi, že hledání kompromisů v parlamentu je možná složitější než jinde - do hry vstupují zájmy poslanců, skupin, regionů. Může se pak stát, že některé části jsou vzdáleny realitě," uvedl Sečka na adresu tohoto i dalších článků rezoluce. Zároveň ovšem ocenil, že Evropský parlament se problematice rozšíření usilovně věnuje.

Šéf německého výboru pro EU Friedbert Pflüger chce konkrétní datum jejího rozšíření

Stanovení konkrétního data dalšího rozšíření Evropské unie ve středu v Praze podpořil předseda německého parlamentního výboru pro záležitosti EU Friedbert Pflüger (CDU). Po jednání se členy sněmovního výboru pro evropskou integraci upozornil novináře na to, že historické okamžiky v dějinách EU vždy byly vázány na konkrétní data. Poslanec dal najevo, že datum rozšíření Evropské unie by měla stanovit konference EU, která se uskuteční v prosinci ve francouzské Nice. Zdůraznil, že musí skončit doba, kdy jsou země střední a východní Evropy "utěšovány" dalšími termínovými posuny. Pflüger rovněž prohlásil, že rozšíření EU je rozhodující projekt nynější doby a že on sám o něm hovoří jako o "znovusjednocení Evropy". Friedbert Pflüger je v čele delegace parlamentního výboru, která ve středu zahájila dvoudenní návštěvu České republiky. Ve čtvrtek ji ukončí schůzkou s premiérem Milošem Zemanem.

Rakušané chtějí, aby Temelín přezkoumala mezinárodní komise

Rakouští poslanci trvají na tom, aby jadernou elektrárnu Temelín předtím, než bude spuštěna, přezkoumala mezinárodní komise expertů. Po středečním setkání českých a rakouských poslanců v Temelíně to řekla místopředsedkyně výboru pro životní prostředí rakouského Spolkového sněmu Eva Glawischnigová. "Jsme velmi zklamáni tím, že při příjezdu do Temelína jsme byli konfrontováni se skutečností, že první blok elektrárny ve středu v 05:00 vstoupil do třetího režimu spouštění (při teplotě nad 260 stupňů Celsia). Podle našeho názoru mohla česká strana Rakušanům vyjít vstříc," uvedla Glawischnigová. Velmi neurčitě se rakouští poslanci na tiskové konferenci vyjádřili k další blokádě hranic, kterou rakouští odpůrci Temelína ohlásili na pátek, podle nich není v silách parlamentu tyto akce nevládních organizací ovlivnit.

Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín hrozí na pátek 6. října opětovnou blokádou silničních hraničních přechodů s Českou republikou. Podle jejich mluvčího Josefa Pühringera se další demonstrace uskuteční, pokud česká strana neodloží aktivaci reaktoru aspoň o šest měsíců. Josef Pühringer, který předsedá hornorakouské platformě protiatomových aktivistů, plánuje páteční protest na všech přechodech Rakouska s Českou republikou na dobu od 06:00 do 19:00.

Termín spuštění prvního bloku jaderné elektrárny Temelín lze podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové odhadovat spíše na dny než týdny. Drábová to ve středu řekla novinářům před setkáním českých a rakouských poslanců a expertů v Temelíně. Zdůraznila však, že jde o optimistický odhad za předpokladu, "když všechno půjde". "Povolení ke spuštění Temelína musí být vydáno ve chvíli, kdy jsou beze zbytku splněny legislativní požadavky, znamená to, že musejí být splněny všechny limity a všechna kritéria," uvedla Drábová. Požadavky Rakušanů na půlroční lhůtu "na rozmyšlenou" před spuštěním Temelína podle ní pravděpodobně nebudou naplněny. "Zajištění této pauzy ve spouštění Temelína není v silách České republiky, pokud budou splněny všechny požadavky, jež legislativa pro spuštění elektrárny ukládá," vysvětlila předsedkyně SÚJB.

Podle rakouských poslanců budou česko-rakouská jednání o Temelínu pokračovat "i v následujících dnech, týdnech a měsících". Zmocněnec hornorakouské zemské vlády pro atomová zařízení v blízkosti hranic Radko Pavlovec ve středu ČTK řekl, že posledním společným jmenovatelem jednání je Rakušany požadovaná šestiměsíční "pauza na rozmyšlenou" ve spouštění Temelína. "Z české strany dosud nepřišel ani nejmenší náznak toho, že by před aktivací Temelína mohla být provedena zkouška vlivu této elektrárny na životní prostředí a vyřešeny otevřené bezpečnostní otázky. To je zřejmě i důvod dalších ohlášených blokád rakouských hraničních přechodů," vedl Pavlovec. Čestí a rakouští poslanci a jejich odborný doprovod se k prvnímu jednání sešli až pozdě večer. Důvodem bylo především dvouhodinové zpoždění Rakušanů, kteří namísto v ohlášených 10:00 přijeli do Temelína až těsně před polednem. Navíc rakouští poslanci po prohlídce elektrárny uspořádali před vchodem zcela mimo program tiskovou konferenci pro rakouské novináře, kterých zde bylo podstatně více než jejich českých kolegů. Rakouští poslanci přitom kritizovali, že jim vedení elektrárny neumožnilo prohlídku některých částí ochranné obálky prvního bloku s odůvodněním, že se zde teplota pohybuje kolem 40 stupňů Celsia. Na dodatečnou nabídku prohlídky pak přistoupili pouze dva rakouští poslanci. "Škoda, že si rakouská strana z pěti nabízených termínů návštěvy Temelína vybrala až ten poslední a čtyři odmítla. Pokud by si vybrala ten první, mohli rakouští poslanci vidět naprosto všechno, co chtěli," uvedl k této záležitosti předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Miroslav Beneš (ODS).

Jihočeské matky u Temelína vypustily zkušební balónky

Několik desítek jasně žlutých balónků se symbolem radioaktivity a nápisy "Stop Temelín!" vypustily ve středu u jaderné elektrárny Temelín členky ekologického sdružení Jihočeské matky. Jejich představitelka Dana Kuchtová ČTK řekla, že cílem této akce je mapování směru nejčastějších větrů vanoucích od elektrárny; na balóncích jsou přivázany kupóny, jejichž nálezci budou zařazeni do slosování o věcné ceny.

Zástupci MAAE v únoru navštíví Temelín, poprvé od roku 1996

Česká republika pozvala zástupce Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) se sídlem ve Vídni na návštěvu jaderné elektrárny v Temelíně, která se má uskutečnit v únoru příštího roku. Jak ve středu řekl ve Vídni mluvčí MAAE David Kyd, bude to první návštěva této mezinárodní organizace v Temelíně od roku 1996. Podle Kyda musí MAAE vždy čekat na pozvání, sama nemůže vyvíjet žádnou aktivitu. Na generální konferenci MAAE, která se konala v polovině září ve Vídni, nebylo téma temelínské elektrárny zařazeno na program jednání. Rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová však účastníkům tlumočila výhrady rakouské vlády proti plánovanému zprovoznění elektrárny.

Informace ze středečního jednání české vlády

Vláda rozhodla, že bude privatizovat elektrárenskou akciovou společnost ČEZ spolu s podíly v šesti distribučních společnostech, kde má stát majoritu, v celku, a to v jedné nebo ve dvou tranších. Sblížily se tak postoje ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva financí v této věci. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Miloš Zeman. Vláda také stanovila kritéria privatizace elektroenergetiky, jejíž hodnotu premiér Zeman odhadl na stovku miliard korun. Privatizaci plynárenství vláda projedná 14. října.

Kabinet dále schválil návrh novely zákona o policii, která upravuje především práci policistů s osobními daty při předcházení a odhalování trestné činnosti a při objasňování a vyšetřování trestných činů. Přijme-li novelu parlament, bude mít policie rovněž možnost v souladu s mezinárodní smlouvou působit také v zahraničí a oprávnění nasazovat se souhlasem cizího státu agenty policisty mimo území České republiky. Policisté jiných zemí budou moci za asistence českých kolegů působit v Česku.

Ministři také rozhodli o vybudování brněnské průmyslové zóny. Jak uvedl ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, stát její výstavbu podpoří částkou zhruba 1,5 miliardy korun a čerpání bude rozloženo do několika let. Město Brno se podle Grégra bude na jejím financování podílet 1,2 miliardy korun.

Splnění letošního plánovaného schodku státního rozpočtu ve výši 35,1 miliardy korun je ohroženo. Největším rizikem je nenaplnění očekávaných příjmů ze spotřebních daní kvůli takzvané zelené naftě a vysokým cenám pohonných hmot, řekl mluvčí vlády Libor Rouček. Zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí byla jedním z bodů na jednání vlády.

Stát bude až pětiprocentní dotací úroků z úvěrů podporovat opravy, modernizace a rekonstrukce panelových bytových domů. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh nařízení, kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory oprav bytových domů postavených panelovou technologií. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Bohumil Plchot. Na státní podporu budou mít podle návrhu nařízení nárok vlastníci nebo spoluvlastníci panelových domů fyzické i právnické osoby, ale i nově vzniklá společenství vlastníků podle zákona o vlastnictví bytů.

Český vicepremiér Pavel Rychetský otevřel kontaktní velvyslanectví NATO ve Vilniusu

Místopředseda české vlády Pavel Rychetský ve středu otevřel kontaktní zastupitelský úřad Severoatlantické aliance v Litvě, který bude po dva roky pracovat v nových prostorách velvyslanectví České republiky ve Vilniusu. ČTK poté řekl, že vláda má zájem, aby se Aliance v této době rozšířila a přijala do svých řad pobaltské země, mezi nimi Litvu. Pověření Česka jako "nejčerstvějšího člena" vykonáváním funkce kontaktní ambasády NATO je podle Rychetského "ctí".

Český vicepremiér se ve středu ve Vilniusu rovněž zúčastnil Mezinárodního fóra o kulturních předmětech uloupených obětem holocaustu. Prezentoval na něm činnost České republiky při zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu. ČTK o výsledcích jednání informoval člen vládní komise Jiří Šitler, který se též jednání účastní. Česká republika beze zbytku splnila závazky Washingtonské deklarace z roku 1998, a to jak průzkumem zaměřeným na vyhledávání majetku obětí holocaustu, tak návrhem zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem, který vstoupil v platnost 27. července tohoto roku, řekl Šitler. Jednání Mezinárodního fóra o kulturních předmětech uloupených obětem holocaustu pokračují i ve čtvrtek. Místopředseda vlády Rychetský se ve čtvrtek též setká s nejvyššími litevskými představiteli.

Prezident Havel zaslal na fórum o holocaustu ve Vilniusu zdravici

Svět by měl do příštího tisíciletí vstoupit alespoň materiálně vyrovnán s dědictvím holocaustu. Tento názor vyjádřil prezident Václav Havel ve zdravici Mezinárodnímu fóru o kulturních předmětech uloupených obětem holocaustu, které se koná v litevské metropoli Vilniusu. Českou republiku na konferenci zastupuje vicepremiér Pavel Rychetský, který zdravici přednesl. Havel vyjádřil obavy, že lidstvo nedělá dost pro to, aby se poučilo z tragického osudu židovských a romských obětí válečného běsnění. "Nesmyslnost utrpení obětí holocaustu je trvalou výzvou každému příslušníkovi lidského rodu, aby si plně uvědomil své lidství. Je to výzva ke společné odpovědnosti za svět, která k nám zaznívá z éry holocaustu," píše prezident v projevu, jehož text ČTK poskytl Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Prezident připomíná i projekt Fenomén holocaust, u jehož zrodu stál a který měl doplnit mezery v povědomí veřejnosti o holocaustu Židů a Romů. V jeho rámci se v Praze téměř přesně před rokem uskutečnila mezinárodní konference o holocaustu. Prezident, který se nyní zotavuje z nachlazení, poslal i osobní dopis litevskému prezidentu Valdasi Adamkusovi.

Česká policie: Zprávy o brutalitě policistů při MMF jsou dezinformacemi

Vedení české policie odmítá informace o tom, že se policisté na služebnách chovali brutálně k zadrženým demonstrantům, kteří minulý týden v Praze protestovali proti zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB). Jiří Suttner z tiskového oddělení policejního prezidia v rozhovoru pro ČTK prohlásil, že stále se množící informace ze zahraničí o špatném zacházení se zadrženými aktivisty jsou s největší pravděpodobnosti součástí dezinformační kampaně, která má za cíl diskreditovat českou policii v očích veřejnosti. "Celá řada těchto dezinformací byla zaslána elektronickou poštou, při jejich porovnání zjišťujeme, že obsahují stejné zkomoleniny, stejné gramatické chyby. To znamená, že pod podpisy více osob se skrývá jeden autor textu," uvedl Suttner. Podle něj je tato diskreditační kampaň vedena ze strany organizátorů protestních akcí profesionálním způsobem a zapojila se do ní i část zahraničních novinářů, kteří do České republiky ve skutečnosti přijeli jako součást aktivistů. Podle Jiřího Suttnera nicméně policejní kontrolní orgány prověřují všechny konkrétní informace o brutalitě policistů. "Jestliže zachytíme informaci, která obsahuje údaje, na jejichž podkladě by bylo možné zahájit šetření, tak rozhodně v tomto smyslu naše kontrolní orgány pracovat budou," zdůraznil Suttner.

Policie také zjišťuje, zda se při pražském zasedání světových finančníků nechovali nezákonně i novináři. Podle některých policistů totiž osoby oděné do novinářských vestiček házely na ochránce zákona a do výkladních skříní prodejen různé předměty.

MERITUM podalo trestní oznámení na organizátory nepokojů při pražském zasedání MMF a SB

Trestní oznámení na neznámé organizátory pouličních nepokojů v době zářijového zasedání světových finančníků v Praze podalo koncem září občanské sdružení MERITUM. Podle jeho názoru se organizátoři protestu dopustili hned několka trestných činů: od útoků na veřejného činitele, obecné ohrožení až po vydírání a porušování svobody sdružování a shromažďování. Organizátory přitom podle nich reprezentují mluvčí Iniciativy proti ekonomické globalizaci Viktor Piorecký a Alice Dvorská. Ti ale obvinění odmítají.

MERITUM vzniklo v srpnu a jeho předsedou je Jindřich Beznoska, který pracoval počátkem 90. let v Investiční a Poštovní bance a dodnes působí ve statutárních orgánech řady společností napojených na IPB. Tajemník Piskoř je členem Občanské demokratické strany a dříve pracoval v kanceláři této strany. Později se jako ředitel agentury Press Praha podílel na vydání kontroverzní knihy Přemysla Svory Sedm týdnů, které otřásly Hradem. Svora, vydavatel bulvárních knih a šéfredaktor týdeníku Profit, je rovněž členem sdružení. Sdružení odmítá spekulace o napojení na politické strany.

V Mnichově bylo otevřeno nové České centrum

Za přítomnosti předsedkyně českého Senátu Libuše Benešové, předsedy bavorského zemského sněmu Johanna Böhma a zástupců bavorské vlády bylo ve středu v Mnichově slavnostně otevřeno nové České centrum. Po Berlíně a Drážďanech je tak bavorská metropole Mnichov třetím německým městem, kde takové středisko působí. Česká centra jsou už v patnácti státech, v nichž se snaží představovat kulturní bohatství České republiky a možnosti rozvoje vzájemných hospodářských vztahů a cestovního ruchu.

České tanky dorazily do Gruzie

Dvanáct českých tanků typu T-55AM2 dorazilo do Gruzie. V obci Koda nedaleko hlavního města Tbilisi byly ve středu dopoledne slavnostně předány gruzínským vojákům. Informovala o tom ruská agentura Interfax. Gruzie zaplatila České republice za tanky a jejich přepravu 330 tisíc dolarů. Uvedl to náměstek gruzínského ministra obrany Grigol Katamadze. Podle něj je obchod pro jeho zemi velmi výhodný. Ruské tanky, které jsou dislokovány na gruzínském území, by totiž stály podstatně víc.

Hnutí Duha obdrželo Cenu Haasové a Lechnera za ochranu přírody

Prestižní německou Cenu Haasové a Lechnera za ochranu přírody obdrželo letos od bavorského Svazu pro ochranu životního prostředí a přírody české Hnutí Duha, které se tak stalo jejím prvním zahraničním držitelem. Cenu předal v úterý v budově Národního parku Bavorský les zástupcům hnutí spolkový předseda svazu Hubert Weinzierl. Jaromír Bláha z Hnutí Duha ve středu ČTK řekl, že respektovaná německá organizace udělila hnutí cenu za "příkladné a vynikající výkony v ochraně přírody". "Podpořila tak naši snahu o sjednocení režimu ochrany přírody na obou stranách Šumavy", dodal Bláha.

Pracovníci Teslampu ve středu stávkovali

Hodinovou výstražnou stávkou ve středu dopoledne protestovali zaměstnanci pražského závodu akciové společnosti Teslamp proti podle jejich názoru nekorektnímu vedení konkursu, který byl na podnik vyhlášen 25. srpna. Pro stávku se rozhodly dva ze šesti závodů společnosti. Vedle pražské pobočky zastavili práci rovněž pracovníci pobočky v Ústí nad Labem. Stávkující viní správce konkursní podstaty zejména ze špatné personální politiky, která po nevyplacení červencových a větší části srpnových mezd vede k hromadnému odchodu klíčových pracovníků.

Protest 200 lidí na hraničním přechodu v Jiříkově přerušil provoz

Necelé dvě stovky lidí z německé obce Neugersdorfu a přilehlých míst zablokovaly ve středu při protestní akci mezi 17:00 a 18:00 hraniční přechod pro kamiony v Jiříkově. Starosta Neugersdorfu Michael Krannich upozornil na neúnosnou situaci v pohraničních obcích na německé straně hranice i na české straně v Rumburku, kudy měsíčně projíždí přes 10.000 kamionů. Od roku 1991 zatížení zdejších komunikací stále roste. Ve společném prohlášení starostů měst a obcí na obou stranách hranice včetně Rumburku, které Krannich přečetl na protestním shromáždění, se uvádí, že tíživou situaci by pomohl vyřešit nový hraniční přechod Rumburk - Seifhennersdorf a obchvat kolem měst. Nejprve však musí být na české straně vybudováno zařízení pro celní a pasové odbavení. V tomto směru ale zatím bohužel není patrná žádná aktivita, zdůraznil Krannich. Rumburský starosta Jan Sembdner řekl, že stále ještě nebylo ukončeno výběrové řízení na dodavatele stavebních prací. Problém podle něj leží mimo samosprávu města Rumburka. Kromě rumburského starosty a přednosty děčínského okresního úřadu Jiřího Benedikta se z české strany protestní akce na hranici nikdo nezúčastnil.

Česká republika má nejhustší železnici a nejdelší dálnice ve střední Evropě

Polsko, Rumunsko a Česká republika mají ze všech zemí střední Evropy nejdelší železniční tratě, které dohromady představují 62 procent celkové délky středoevropských železnic. Co se týče hustoty železniční sítě, na prvním místě je Česká republika s 1196 kilometrů železnic na 10.000 kilometrů čtverečních, následovaná Maďarskem a Slovenskem. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu (Eurostat) za rok 1998. Česká republika, Maďarsko a Litva jsou jedinými zeměmi ve střední Evropě, jejichž dálnice jsou delší než 400 kilometrů.

Chrudimští výsadkáři se brzy vrátí z Bosny

K návratu domů po půlroční službě v mezinárodních Stabilizačních silách (SFOR) v Bosně se pomalu chystají příslušníci chrudimského 43. mechanizovaného praporu. O tom, že jejich návrat domů se blíží, svědčí i středeční udělování medailí Severoatlantické aliance Za službu pro mír a svobodu. Bezmála 600 příslušníkům českého kontingentu je ve středu na základnách Donja Ljubija a Bosanska Krupa předali přední představitelé generálního štábu, kontingentu i praporu.

Umberto Eco vzpomínal na Pražské jaro

Po 32 letech se věhlasný italský spisovatel, vědec a myslitel Umberto Eco vrátil do Prahy a, jak ve středu na tiskové konferenci prohlásil, našel ji mladší a krásnější. Zatímco v srpnu 1968 opouštěl českou metropoli narychlo při pohledu na sovětské okupační tanky, nyní přijel do České republiky převzít cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Osmašedesátiletý Eco, významný představitel sémiotiky čili nauky o znacích, uznávaný znalec středověké estetiky a kultury, literární kritik a historik, řekl, že z české kultury si nejvíce váží Jana Ámose Komenského, silně na něj zapůsobila i rudolfinská doba. Z moderní éry pak připomněl vliv Franze Kafky a dílo Milana Kundery. Zmínil se také o tom, jak výrazně čeští vědci ve 30. letech ovlivnili rozvoj sémiotiky, struktralismu a teorie literatury. Eco na závěr tiskové konference poznamenal, že sice není vyhlášeným gurmánem, ale rád by po letech znovu ochutnal pravé české knedlíky. Příležitost k tomu bude mít do pátku, kdy jeho návštěva České republiky končí.

Karlovarská vysoká škola zahájila činnost inaugurací rektora

Inaugurací rektora a imatrikulací prvních 154 studentů v Slavnostním sále karlovarského Grandhotelu Pupp zahájila ve středu oficiálně svou činnost nová soukromá Vysoká škola Karlovy Vary. "Tato škola dosáhla obrovského prvenství - stala se první vysokou školou právní specializace existující mimo rámec státem organizovaného školství," řekl při slavnostním aktu děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni a člen akademické rady nové školy Milan Kindl. Nová vysoká škola nabízí tříleté denní a čtyřleté kombinované bakalářské studium oborů právo v podnikání, sociálně právní činnost, veřejná správa a soudní a notářská administrativní činnost.

Janáčkova akademie v Brně představila nové rektorské žezlo

Nové rektorské žezlo ve středu poprvé představila veřejnosti Janáčkova akademie múzických umění (JAMU) v Brně. Novou insignii JAMU, kterou pro slavnostní příležitosti školy vytvořil sochař Otmar Oliva, předal autor do rukou rektora akademie Aloise Hajdy.

Zemřel filmový a televizní režisér Ludvík Ráža

Po těžké nemoci zemřel ve středu ráno krátce po svých jedenasedmdesátých narozeninách filmový a televizní režisér Ludvík Ráža. Působil přes třicet let v Československé televizi a věnoval se především tvorbě pro děti a mládež. Natočil také přes dvě stovky televizních inscenací a filmů. Za svou tvorbu získal několik cen na televizních festivalech, mimo jiné v Monte Carlu a Mnichově. Asi nejznámějším Rážovým filmem bylo Tajemství ocelového města, natočené na motivy knihy Julese Verna. Před pěti lety završil Ludvík Ráža svou filmovou tvorbu snímkem V erbu lvice, ve kterém ztvárnil legendu o blahoslavené Zdislavě z Lemberka.

České filmy se promítají v Petrohradě

Festival českého filmu začal ve středu ve druhém největším ruském městě Petrohradu. Akci pořádá Generální konzulát České republiky v Petrohradě ve spolupráci s místním Sdružením filmových klubů. Diváci budou moci zhlédnout šest českých filmů, mimo jiné Návrat idiota režiséra Saši Gedeona, Pasti, pasti, pastičky Věry Chytilové, Pelíšky Jana Hřebejka, Spiklenci slasti Jana Švankmajera a další. Petrohradský tisk věnuje této události, která potrvá do 9. října, značnou pozornost.

Oslavy olympijských medailistů začaly už na letišti

Z olympijských her v Sydney se ve středu dopoledne do České republiky vrátila hlavní část české výpravy. Mezi více než třiceti sportovci byla i trojice medailistů v čele se zlatým oštěpařem Janem Železným. Velkých ovací převážně od rodinných příslušníků a známých se ve V.I.P. salónku ruzyňského letiště dostalo i druhému desetibojaři Romanovi Šebrlemu a stříbrnému boxerovi Rudolfu Krajovi. Přestože na všech, snad jen s výjimkou Železného, byla patrná únava, čekal je náročný program s řadou oficialit a plánovaných oslav.

Jan Bém přeletěl na motorovém rogalu osmitisícovou Annapurnu

Ojedinělý výkon se povedl českému letci Janu Bémovi, který v rámci himalájské expedice Annapurna High 2000 přelétl minulý pátek na motorovém rogalu vrchol Annapurny, vysoký 8091 metrů. Bém odstartoval brzy ráno za příznivého počasí. Ve výšce přeletu 8400 metrů vál vítr rychlostí do 90 km za hodinu a teplota se pohybovala kolem minus 35 stupňů Celsia. Vrcholu pilot dosáhl po 45 minutách, celkem let trval hodinu a 35 minut.

A ještě informace o čtvrtečním počasí v České republice:

Oblačno až zataženo, občas déšť. Nejvyšší denní teploty 15 až 19 stupňů Celsia.