Zprávy

Poslanci začali v prvním čtení projednávat návrh státního rozpočtu. Vláda plánuje v příštím roce hospodařit se schodkem 241 miliard korun. Oproti původnímu návrhu je deficit o 11 miliard vyšší v souvislosti se zářijovými povodněmi. "Návrh rozpočtu na příští rok přispěje k udržení sociálního smíru. Obsahuje i nutná dvě procenta hrubého domácího produktu, která se stát zavázal vynakládat na svoji obranu," řekl při představování návrhu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Mezi hlavními prioritami rozpočtu uvedl pokračující konsolidaci veřejných financí i pomoc po zářijových povodních. "Návrh rozpočtu je dobrý a realistický," prohlásil Stanjura. Návrh rozpočtu uvádí, že pro příští rok je na obranné výdaje ve státním rozpočtu vyčleněno 160,8 miliardy korun, což splňuje zadané dvouprocentní kritérium. Z toho je 96 procent rozpočtováno v kapitole ministerstva obrany. Další prioritou jsou investiční výdaje v objemu téměř 250 miliard korun, informoval ministr financí. Z toho téměř 154 miliard jde z národních zdrojů a zbytek z fondů EU. Na sociální dávky má směřovat téměř 918 miliard korun.

Opoziční hnutí ANO i donedávna vládní Piráti chtějí vrátit rozpočet vládě k přepracování. „Vláda neplní sliby, zradila obyvatele a zadlužuje stát,“ řekl ve Sněmovně v úvodu projednávání předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Koaličnímu kabinetu Petra Fialy (ODS) vytkl také to, že se vymlouvá na ANO, které bylo u vlády v uplynulých dvou volebních obdobích. Premiéra Fialu opět vinil ze lží a ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) v souvislosti se státními rozpočty z "fixlování s čísly". "Naše země pod Fialovou vládou nevzkvétá, naše země pod Fialovou vládou chudne," řekl předseda ANO. Kabinet podle něho ekonomicky vrátil Česko nejméně o 11 let zpět.

Rozpočet není možné zamítnout, je možné ho pouze vrátit vládě k přepracování. Vládní koalice má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů pro to, aby rozpočet prosadila.

Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) do konce roku splní cíl své muniční iniciativy a dodá Ukrajině 500 tisíc kusů velkorážové munice. Dodávky by pak měly pokračovat kontinuálně. Fiala to řekl v rozhovoru pro ČTK. Předseda vlády se vyslovil taky pro další vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině. Ta by měla zahrnovat i pomoc s energiemi přes letošní zimu, protože Rusko podle Fialy zcela záměrně útočí na energetickou infrastrukturu.

Záplavy v Olomouckém kraji mají druhou potvrzenou oběť. Totožnost sedmadvacetileté ženy z Jesenicka, jejíž tělo bylo nalezeno v Polsku, potvrdila analýza DNA. ČTK o tom informovala mluvčí policie Ivana Skoupilová. Žena zůstala společně s dalšími dvěma muži ve vozidle, které 14. září strhla rozbouřená řeka Staříč v obci Lipová-lázně. Oba pohřešované muže se doposud nalézt nepodařilo. První obětí je seniorka z Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku, která zemřela poté, co řeka strhla část jejího domu. V celém Česku tak počet potvrzených obětí zářijových povodní stoupl na šest, osm je pohřešovaných. Tělo pohřešované ženy bylo nalezeno v Polsku u obce Glucholazy, zhruba 30 kilometrů od místa, kde vůz strhla rozbouřená řeka. Z vozu v dravém proudu se podařilo v osudnou chvíli dostat jednomu člověku na břeh, další tři zůstali uvnitř. Po posádce začali okamžitě pátrat přivolaní vodní záchranáři Českého červeného kříže, terénním autem se tehdy dostali i přes kritickou situaci do míst, kam policie ani hasiči už nemohli. "Na místě byl obrovský proud. Vůz jsme hledali přes hodinu, a to jsme jeli hodně daleko po proudu. Vzdali jsme to, když nám voda šla už přes kapotu. Na záchranu by už bylo pozdě," řekl ČTK jeden ze zasahujících záchranářů David Smékal. Popsal, že řekou v té chvíli pluly celé obrovské stromy. Zničené auto našla policie o dva dny později zhruba půl kilometru daleko, bylo však prázdné.

Drtivá většina českých europoslanců dnes podpořila novou finanční pomoc Ukrajině, která počítá s půjčkou ve výši až 35 miliard eur (884 miliard korun). Proti hlasovali jen tři z 21 poslanců zvolených v ČR, ukazují záznamy Evropského parlamentu. Celkově byl dnes návrh schválen výraznou většinou.

Z 21 českých europoslanců hlasovali proti Kateřina Konečná, Ondřej Dostál (oba zvolení za koalici Stačilo!, v EP nezařazení) a Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN). Dalších 18 europoslanců zvolených v ČR návrh podpořilo. Celkem pro návrh zvedlo ruce 518 europoslanců, proti jich bylo 56; hlasování se zdrželo 61 zákonodárců.

Mechanismus počítá s tím, že splátky půjčky budou kryté výnosy ze zmrazeného ruského státního majetku. To je jeden z důvodů, proč mnozí čeští europoslanci novou finanční pomoc podpořili. Podle europoslance Filipa Turka (Motoristé sobě) z klubu Patrioti pro Evropu se jedná o "přiměřenou reakci na porušení mezinárodního práva Ruskou federací vůči Ukrajině". Podle něj finanční prostředky zajistí, že "nedojde k pádu země, a tím k vyvolání další uprchlické vlny milionů Ukrajinců do zemí Evropy".