Zprávy

Od základu daně by se v budoucnu již neměly odečítat úroky z hypoték nebo stavebního spoření. Uvedl to ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Chystané změny v zákoně o dani z příjmu by podle něj měly vést ke snížení daní a současně ke zrušení různých odčitatelných položek a výjimek. Podle Paroubka zákon o dani z příjmu potřebuje především zjednodušit. Kabinet plánuje změny v daně z příjmu od počátku příštího roku. Vládní politici se teprve dohadují nad konkrétními návrhy a ekonomové propočítávají, co si státní rozpočet může dovolit. Podle poradce premiéra Stanislava Grosse Jana Mládka státní rozpočet další pokles daní neunese. "Naším problémem spíš je, že úrovni daní neodpovídají výdaje státu," připomněl Mládek rychle rostoucí zadlužování státu. Kabinet chce také zavést strop sociálního a zdravotního pojištění. Koalice se zatím shodla na stropu ve výši pětinásobku průměrné mzdy, stále více ministrů se však přiklání k návrhu vicepremiéra Jahna na trojnásobek. Na přípravu změn u daně z příjmu nemají politici mnoho času. Zákon by měl začít platit od ledna příštího roku a pokud by neměl být přijat na poslední chvíli, nejpozději v dubnu o něm musí rozhodnout vláda. V červnu by o něm měli jednat poslanci.

Opoziční ODS ve čtvrtek oficiálně předložila v Senátu návrh ústavního zákona o referendu k evropské ústavní smlouvě. Počítá s tím, že Češi by o pravidlech budoucího fungování Evropské unie rozhodovali ještě před koncem letošního roku. Občanští demokraté budou muset pro tento termín získat další strany, neboť například vládní sociální demokraté a lidovci chtějí referendum spojit s parlamentními volbami v roce 2006. Předseda senátorů ODS návrh předložil Sobotkovi tak, aby jej Senát mohl začít projednávat už na schůzi 27. ledna. ODS bude zároveň navrhovat určitou zkrácenou lhůtu pro projednání. Referendum by mělo být podle návrhu ODS závazné. Předloha nepočítá s podmínkou určité minimální účasti voličů na hlasování pro platnost referenda. Občanští demokraté ale očekávají, že stanovení tohoto kvóra bude předmětem debaty v Senátu i ve sněmovně. S referendem k euroústavě souhlasí většina parlamentních stran, proti referendu se v Senátu stavějí někteří členové Klubu otevřené demokracie, který sdružuje hlavně unionisty a nestraníky. Jsou pro schvalování euroústavy parlamentní cestou a argumentují tím, že ani česká ústava nebyla schvalována v referendu. Uspořádání referenda by stálo zhruba 380 milionů korun.

Stát dá letos na zahraniční propagaci tuzemských turistických lákadel téměř 250 milionů korun. Loni vynaložil prostřednictvím vládní agentury CzechTourism zhruba o 20 milionů méně. Odhadem desítky milionů pak půjdou do propagace turistiky na domácím trhu. Účelem je podpořit obce a regiony, které v rozvoji turistiky dosud příliš úspěšné nebyly. "Potřebujeme nabídnout nejen Prahu, Karlovy Vary, ale i jiná místa," řekl při čtvrtečním zahájení veletrhů Go a Regiontour v Brně ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Loni do republiky přicestovalo 7,7 milionu zahraničních turistů, což bylo podle něj téměř o čtvrtinu více a znamenalo to nejúspěšnější výsledek v historii samostatného českého státu. Do budoucna je podle něj reálný další růst zahraniční návštěvnosti, a to na úrovni asi deseti až 15 procent. Vládní agentura CzechTourism se domnívá, že letos přicestuje téměř 8,5 milionu zahraničních turistů. Naproti tomu soukromá analytická firma Mag Consulting odhaduje, že jich bude pouze 7,8 milionu. Cizinci utratili v Česku 108 až 110 miliard korun, což by znamenalo meziroční růst o osm až deset procent. Třetina turistů do země jezdí z Německa, následují Slováci a Britové.

Stát má šanci, že od rodiny Colloredo-Mansfeldů znovu získá východočeský zámek Opočno. Ústavní soud ve čtvrtek zrušil verdikty Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou a královéhradeckého krajského soudu, které zámek potomkům šlechtické rodiny navrátily. Podle rozhodnutí ÚS soudy nižších instancí chybně posoudily, zda se Josef Colloredo-Mansfeld přihlásil k německé národní příslušnosti a zda tak byly splněny podmínky pro konfiskaci jeho majetku v roce 1945. Ústavní soudce Jan Musil upozornil, že verdikt je precedenční i pro obdobné restituční spory - znovu totiž potvrdil hranici pro vydávání majetku až od nástupu komunistického režimu. Před 25. únorem 1948 lze majetek vydávat jen v úzce omezených případech, jako byla rasová genocida či holocaust. Nelze tedy pokračovat v přezkumu takzvaných Benešových dekretů, zdůraznil Musil. Rozhodnutí ÚS uvítali památkáři, zmocněnkyně šlechtického rodu jej odmítla. "Budeme se znovu soudit od začátku. Nesmíříme se s tím. Když někdo někomu něco ukradl, měl by to vrátit," řekla zmocněnkyně Colloredo-Mansfeldů Růžena Valášková. Advokát rodu Vlastimil Nedomlel po vyhlášení řekl, že chce verdikt napadnout u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O rodový majetek u různých soudů dědička šlechtického roku usiluje přes deset let. Vede další spory o pozemky či o cenný kočár rodu Colloredo-Mansfeldů. Domáhá se i vydání zhruba 13.000 předmětů z mobiliáře zámku. Památkový ústav jejich hodnotu odhaduje na více než miliardu korun.