Zprávy

Sociální demokraté na Vysočině podpořili podle očekávání jako kandidáta na předsedu strany Stanislava Grosse. Na sobotní krajské konferenci ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku získal v tajné volbě 73 hlasů, jeho soupeř, první místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach obdržel o dvě třetiny méně hlasů. Vysočina se tak připojila k organizacím ČSSD v Ústeckém, Karlovarském nebo Jihočeském kraji, které se pro Grosse vyslovily minulý víkend. Naopak pardubičtí sociální demokraté, kteří dnes také zasedali, nepodpořili ani jednoho z kandidátů. Delegáti na Vysočině podpořili i všechny čtyři navrhované kandidáty, kteří se na březnovém volebním sjezdu strany mají ucházet o post místopředsedy. V křesle prvního místopředsedy by rádi viděli ministra financí Bohuslava Sobotku. Další pozice by měl obsadit ministr zemědělství Jaroslav Palas, dosavadní místopředseda Martin Starec a ministryně školství Petra Buzková, která však získala nejnižší podporu. Jak řekl novinářům premiér Gross, výsledky stranického sjezdu nebudou mít přímou vazbu na řízení resortů, s jednou výjimkou. "Za současného rozložení vládních sil považuji za logické, že předseda strany je předsedou vlády a první místopředseda strany je místopředsedou vlády," uvedl Gross. Naopak jeho soupeř a nynější vicepremiér Škromach se domnívá, že by sjezd ke změnám v ministerských křeslech vést mohl. Pokud by ve vedení strany získala převahu liberálnější platforma, zvažoval by své setrvání v čele ministerstva práce a sociálních věcí. Podobně by se podle něj zachoval třeba ministr Sobotka, pokud by došlo k opačnému rozložení sil.

Památku Jana Palacha, který se před 36 lety upálil na protest proti normalizaci Československa, si v sobotu na Olšanských hřbitovech v Praze připomnělo asi 50 lidí. Odpoledne se uskutečnil pietní akt ve Všetatech na Mělnicku, kde se Palach narodil. Kromě pamětníků si Palachovo sebeupálení připomněli i studenti. Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí u sochy knížete Václava. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal manifestací za svobodu a demokracii. V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Mši za oběti přírodní katastrofy v jihovýchodní Asii bude v neděli v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni sloužit zdejší biskup František Radkovský. Neděli zároveň vyhlásil v celé plzeňské diecézi jako den modliteb za oběti ničivého zemětřesení a tsunami v Asii. Ve všech kostelech diecéze budou kněží v neděli číst biskupův dopis, ve kterém vyjadřuje radost nad vlnou solidarity, která se zvedla po celém světě. "Překvapující a úctu vzbuzující je i solidarita u nás doma, konkrétně mám před očima obyčejné lidi, nás a naše spoluobčany, a dobročinné organizace, které s velkým úspěchem mezi námi pořádají sbírky," říká biskup. K ekumenické bohoslužbě za oběti zemětřesení se v Plzni už minulý týden sešli křesťané z několika plzeňských církví. Bohoslužby se zúčastnili zástupci církve římskokatolické, Českobratrské církve evangelické, Křesťanského společenství a dalších církví a společenství.

Příliv cizinců do České republiky se v posledních letech odrazil i na stavu žáků ve školách. Zatímco českých dětí podle statistik ubývá, malých cizinců je naopak stále víc. To, že češtinu mnozí z nich neovládají, není pro ně ani pro pedagogy problém. "Jsme rádi, že máme na škole multikulturní prostředí a že děti se od sebe mohou navzájem učit. Není rozhodně v našem zájmu nějak limitovat vstup cizinců. Když máme místo, rádi jim vycházíme vstříc," řekla například zástupkyně ředitelky Modřanské základní školy Marie Hrubá. Podle ní zhruba deset procent žáků této školy tvoří cizinci. Nejvíce jich je z Ukrajiny, na druhém místě jsou Vietnamci. Ve škole jsou ale i děti z Indie, Kazachstánu, Maďarska nebo Švýcarska. Zápis cizinců do škol se uskutečňuje na stejném základě jako u českých žáků. Při vyučování se ovšem přihlíží k tomu, že mají určitý jazykový handicap. První rok se tak nemusí klasifikovat a se slovním hodnocením se počítá i v dalších ročnících. Učitelé oceňují, že cizinci jsou mnohdy velmi snaživí. Prvňáčkům prý stačí pouhé dva měsíce a už se česky domluví. Pílí se prý vyznačují zejména vietnamské děti. Ruské a ukrajinské děti většinou problém s komunikací nemají. V minulém školním roce bylo v ČR podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání zhruba 13.000 cizinců z celkového počtu téměř 999.000 žáků. Přes 4000 z nich byli Vietnamci a více než 3200 Ukrajinci. Na třetím místě byli Slováci a na čtvrtém Rusové. Z jiných zemí EU než Slovensko pocházelo 260 žáků.