Zprávy

Od Nového roku doplácejí za léky více lidé s depresí, alergií, astmatem, vysokým krevním tlakem a revmatickými chorobami. Více si připlácejí také pacienti s vysokou hladinou cholesterolu a nemocnou prostatou. Stouply rovněž doplatky za léky na prokrvení. Řekl to prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Podle nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví byly u řady léků plošně sníženy úhrady od zdravotních pojišťoven, vysvětlil. Snížení se podle Chudoby v sortimentu lékárny týká 500 až 600 položek, nejčastěji lidé za lék doplatí více o 30 až 50 korun. Růst doplatků dopadne zejména na chronicky nemocné lidi, důchodce a rodiny s malými dětmi. "Pacienti by měli začít debatovat s lékařem, zda jejich lék je nahraditelný jiným bez doplatku," doporučil Chudoba.

Doplatky pacientů stouply, přestože řada firem snížila ceny. Ministerstvo zdravotnictví totiž snížilo úhrady z pojištění, a tak z ceny léku zaplatí pacienti z vlastní kapsy více. Ke zvýšení doplatků přispělo i to, že vyhláška zúžila původních 521 lékových skupin na 300. Pokud platí zásada, že v každé lékové skupině musí být z pojištění hrazen plně jeden přípravek, zúžil se i počet plně hrazených přípravků.

Policie ukončila další fázi prověřování aféry kolem údajného pokusu o podplacení unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Žádné rozhodnutí - o obvinění či odložení - ale podle informací ČTK neučinila. "Dnešního dne předkládáme kompletní vyšetřovací spis státnímu zástupci," řekl ČTK náměstek protikorupční služby Milan Šiška. Policie tak dodrží lhůtu pro vyšetřování, kterou jí v listopadu šéf ostravského okresního státního zastupitelství Josef Bláha prodloužil do 5. ledna.

Loni 30. září policie zadržela a obvinila tajemníka předsedy ODS Mirka Topolánka Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Ostravští žalobci ale jejich stíhání 18. října zrušili, přičemž zadržení i obvinění obou mužů bylo označeno za nezákonné. Šéfová krajského zastupitelství Zlatuše Andělová přitom podle nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové neslyšela klíčové důkazy - tajné policejní odposlechy. Kauza vzbudila velký rozruch také na politické scéně, mimo jiné proto, že mezi odposlouchávanými se ocitl i předseda ODS Topolánek.

České podniky obdržely k polovině prosince od státu na projekty poválečné rekonstrukce Iráku 66,1 milionu korun. Firmy peníze získaly především na aktivity spojené s vyhledáváním zdrojů pitné vody, obnovou těžby z ropných ložisek, odstraněním ekologických škod a se stavební výrobou. Materiál o dosavadním stavu projektů ve středu obdrží vláda.

Mezi českými podniky, které se snaží uchytit v Iráku, je například společnost Jawa. Ta by měla brzy v Bagdádu otevřít servis na opravy svých motocykl. Společnost Tesla chce v zemi obnovit televizní a rozhlasové vysílání, společnost Inekon podle týdeníku Euro usiluje o zakázku na opravu českých lokomotiv. Před rokem 1989 byl Irák pro české průmyslníky důležitým odbytištěm. Podle některých informací tuzemské podniky v Iráku vybudovaly až 60 procent kapacit na zpracování ropy.

Státní prostředky slouží k částečnému financování projektů obnovy. U středních a malých projektů maximálně z 30 procent celkové hodnoty, nejvýše však deset milionů korun. Na velké projekty jde nanejvýše 20 milionů korun při stejném maximálním podílu.

Bramboráři na Vysočině prodávají od podzimní sklizně pod cenou. Za kilogram konzumních brambor nedostávají ani dvě koruny, ale výrobní náklady činí 2,80 koruny. Loni touto dobou byla cena nejméně dvojnásobná. I tak zatím chybí odbyt na větší část loňské sklizně. Vysočina je největším producentem brambor v republice. Protože stagnuje i prodej obilí, zemědělci se obávají, že na jaře nebudou mít hotovost na nákup osiva nebo hnojiv. Obchodní řetězce nemají o české brambory zájem a raději je dovážejí ze západoevropských zemí, kde byla letos velká úroda.