• 2.12.2004

    Descartovu cenu letos získaly mezinárodní vědecké týmy vedené Howardem Trevorem Jacobsem z Finska, který zkoumá části buňky k lékařským účelům, a Andersem Karlssonem ze Švédska, jenž se zabývá dálkovou fotonovou komunikací. Cena je dotovaná milionem eur, což je zhruba 30 milionů korun. Evropská komise ji uděluje již popáté, letos poprvé ji laureáti převzali v Česku. Slavnostní ceremoniál v Rudolfově galerii na Pražském hradě zahájili prezident Václav Klaus a evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik.

    Prezident připomněl symboliku místa předávání cen. Galerie se jmenuje po císaři Rudolfu II., který byl mecenášem vědy a do Prahy přivedl významné vědce, jakými byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Potočnik zdůraznil význam evropské vědecké spolupráce a nejnovějších vědeckých poznatků pro ekonomiku. Cena má přispět k evropeizaci vědy, řekl.

    Do finále postoupil také projekt Lepší ukládání dat: Kouzelné magnetické materiály, na kterém spolupracuje také česká skupina fyziků. Jejich mluvčím je Václav Drchal z Fyzikálního ústavu. V Praze projekt představil a mezinárodní vědecký tým řešitelů reprezentoval vídeňský profesor Peter Weinberger, který ho řídí. Už 15 let v něm spolupracují rakouští, čeští a maďarští vědci na co nejefektivnějším ukládání dat a přenosu informací.

  • 2.12.2004

    Evropský soud pro lidská práva se již brzy bude zabývat případem 18 romských dětí z Ostravy umístěných ve zvláštní škole. Romové se ale cítí diskriminováni také v dalších zemí Evropské unie a případy diskriminace většinou vyřeší až soud. Na semináři o evropské směrnici o rasové rovnosti to řekl manažer Evropského centra pro práva Romů (ERRC) Alan Anstead. Čeští soudci však upozorňují na problém určování příslušnosti k romskému etniku, který se ve většině případů týkajících se diskriminace objevuje.

    Ostravský případ začal v roce 2000, kdy rodiče 18 romských dětí podaly žalobu k Ústavnímu a poté i k Evropskému soudu pro lidská práva. Napadali české školství za to, že jejich děti byly automaticky přeřazeny z běžných základních do zvláštních škol, a je jim tak upíráno právo na vzdělání. Po rozpoutání diskuse umožnili úředníci ostravského školského úřadu žákům zvláštních škol přestoupit do běžných základních škol. V Ostravě tvoří Romové podle odhadů jejich představitelů kolem deseti procent obyvatel, žije jich tu asi 32.000. Přestože je zde podle průzkumu ERRC mezi Romy méně než pět procent dětí školou povinných, tvoří asi 50 procent všech žáků zvláštních škol. To podle Romů svědčí o rasové segregaci a porušování Listiny základních práv a svobod.

    Soudci na semináři upozornili na problém určování příslušnosti k romskému etniku. K romské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo zhruba 11.700 lidí; podle odhadů může žít v Česku až 300.000 Romů. V případě, že země nemá daná pravidla, jak určit příslušníka menšiny, měla by podle pracovnice Maďarského helsinského výboru Lilly Farkasové přihlédnout k pravidlům EU. Podle nich je menšina specifická odlišnými zvyky, vlastnostmi i kulturou.

  • 2.12.2004

    Do Prahy přiletělo několik desítek dětí postižených teroristickým útokem v jihoruském Beslanu. Ihned po příletu skupina odcestovala do Karlových Varů, kde je pro ni podle ministerstva zahraničí připraven čtyřtýdenní pobyt ve státním sanatoriu Mánes. Před příletem výpravy nebylo jasné, zda děti budou bydlet ve státním sanatoriu Mánes nebo v soukromé léčebně Kriváň. Tu údajně prosazoval ruský Červený kříž. Po intervenci českého ministerstva zdravotnictví u ruského velvyslance v Česku však bylo nakonec rozhodnuto o státním zařízení. Čtyřicetičlennou skupinu dětí tvoří převážně žáci z beslanské školy, ve které začátkem září zahynulo více než 330 lidí. Doprovází je zhruba 30 dospělých. Náklady na cestu hradí ruská strana ze sponzorských příspěvků. České ministerstvo zahraničí na pobyt dětí poskytne asi jeden milion korun.

  • 2.12.2004

    Česká vláda vyčlenila dva miliony korun na pomoc slovenským Tatrám, které postihla ničivá vichřice. Z rozpočtu ministerstva zdravotnictví pošle peníze přímo Ústavu tuberkulózy, plicních chorob a hrudníkové chirurgie ve Vyšných Hágách, kterou přírodní katastrofa citelně poškodila. ČTK to řekla mluvčí kabinetu Věra Dušková. "Jde o ojedinělé zdravotnické zařízení pro léčbu plicních onemocnění, které je využíváno nejen pacienty ze Slovenska, ale rovněž českými pojištěnci. Pobyt v této léčebně je našim pacientům hrazen z českého veřejného zdravotního pojištění," informovalo ministerstvo zdravotnictví. Již řada českých firem, měst i jednotlivců se zapojilo do humanitární pomoci postiženým Tatrám a jejich obyvatelům.

  • 2.12.2004

    Policie začala prošetřovat podezření, podle kterého se někteří fotbaloví rozhodčí dostávali do vyšších soutěží za úplatky. Ty se měly pohybovat řádově od desítek do stovek tisíc korun. Policisté mají informace o tom, že do kauzy by mohl být zapleten i bývalý místopředseda fotbalového svazu Milan Brabec. Ten ale jakékoli podezření z korupce odmítá, uvedla televize Nova. Předseda disciplinární komise Alexander Károlyi prohlásil, že pokud se podezření potvrdí, bude to pro fotbal další velký problém.

  • 2.12.2004

    Bývalý prezident Václav Havel dnes před polednem opustil Ústřední vojenskou nemocnici v pražských Střešovicích, kde byl týden v péči lékařů kvůli zranění kyčelního kloubu. Několik dalších týdnů teď osmašedesátiletý Havel stráví v jedné ze špičkových rehabilitačních klinik v Praze. Domů by se mohl vrátit kolem Vánoc. I když se v médiích spekulovalo o operaci, lékaři se rozhodli Havlovo poranění léčit konzervativně, s pomocí fyzioterapie. Exprezident musel předčasně ukončit návštěvu jihovýchodní Asie poté, co 22. listopadu upadl v hotelovém pokoji krátce po příletu do tchajwanské metropole Tchaj-peje.

  • 1.12.2004

    Prezident Václav Klaus považuje vyslovení nedůvěry vládě zpochybňovaného vítěze ukrajinských prezidentských voleb Viktora Janukovyče za zbytečně velké narušení stability země. Nedůvěru kabinetu ve středu odhlasoval ukrajinský parlament. Podle Klause jde o další pokus nemít ani prezidenta, ani vládu. "Obávám se, aby nezačaly narůstat kroky k nevratným činům. Každý den takový nevratný krok bohužel přináší," řekl prezident při středeční návštěvě Brna. Dodal, že je pro opakování druhého kola ukrajinských prezidentských voleb. Pokoušet se situaci vyřešit zvnějšku ale považuje za nestabilní řešení. Příklad Jugoslávie je podle něj dostatečným mementem a varováním. Poznamenal, že bývalým jugoslávským politikům vždycky říkal, že nejednali moc dlouho. "Není možné v jednu chvíli prostě bouchnout s dveřmi a říct, že se nemůžeme domluvit," uvedl Klaus.

  • 1.12.2004

    Šance Přemysla Sobotky (ODS) na zvolení předsedou Senátu se zvýšily. Protikandidát Josef Jařab totiž asi nezíská všechny hlasy z ostatních klubů, které by ke zvolení potřeboval. Kromě hlasů ze svého Klubu otevřené demokracie má zatím jen většinovou podporu klubu Nezávislí. Senátor ČSSD a odborářský předák Milan Štěch ČTK řekl, že by se podle něj měl drtivý volební úspěch ODS projevit i ve vedení Senátu; je proto pro zvolení Sobotky do čela horní komory, byť mu je Klub otevřené demokracie názorově bližší, jak dodal. Tuto frakci tvoří unionisté a nestraníci, k nimž patří i Jařab. "Je třeba respektovat výsledky voleb do Senátu, je tady nejsilnější zastoupení z řad ODS a mělo by se to ve vedení Senátu projevit. To by mohlo usnadnit dohody o dalších funkcích, aby kopírovaly výsledky voleb a proporcionálního zastoupení dnešní koalice a opozice," uvedl Štěch.

  • 1.12.2004

    Oběti diskriminace, ať už kvůli rase, pohlaví, sexuální orientaci, věku, zdravotnímu postižení či náboženskému vyznání, se mají dočkat větší ochrany. Počítá s tím návrh takzvaného antidiskriminačního zákona, který ve středu schválila vláda. Na dodržování rovnosti by měl dohlížet veřejný ochránce práv, řekl ČTK vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek. Druhou variantou, kterou kabinet zvažoval, bylo vytvoření nového úřadu - Centra pro rovné zacházení. Nakonec ministři svěřili pravomoci vyplývající z nového zákona ombudsmanovi, který doporučoval vytvořit centrum. Upozorňuje totiž na to, že tato agenda bude svým obsahem pro jeho instituci nová. Norma nyní putuje do sněmovny.

  • 1.12.2004

    Vláda ve středu zvolila pro prodej 51,1 procenta akcií v Českém Telecomu kompromisní řešení. Jednak zahájí přípravy prodeje akcií firmy na kapitálových trzích, zároveň ale poskytne prostor strategickým investorům, aby předložili své nabídky za státní podíl. V případě nízkých nabídek prodá stát akcie v odhadované hodnotě 50 až 60 miliard Kč na trhu. Během jednání vlády to řekl ministr spravedlnosti Pavel Němec.

Pages