Zprávy

Řada pranostik vztahujících se k svátku Barbory (4. 12.) hovoří o sněhu. "Má-li Barborka bílou zástěru, bude hodně trávy," říkávalo se, stejně jako když se například tvrdilo "O svaté Barboře, leží sníh na dvoře". Toto jméno se však v předvánočním čase spojuje především s třešňovými větvičkami uříznutými tak, aby na svátky kvetly. Děvčata je obvykle dávala do chléva a na půlnoční je nosila za šněrovačkou. Jestliže větvička do Štědrého dne vykvetla, věřilo se, že se dívka do roka vdá. Tento velmi starý zvyk se udržel dodnes, ale spíše jako způsob, jak ozdobit vánoční stůl.

"Barborka" však také v lidových zvycích představovala tajemnou osobu, která vpředvečer svátku nadělovala hodným dětem drobné dárky. Zlobivé vyplácela metličkou. Barborkami byly dívky v bílých hábitech. Katolická světice tohoto jména je patronkou horníků, tunelářů a dělostřelců. Vložením sošky svaté Barbory proto začala i letos na jaře ražba 380 metrů dlouhého dálničního tunelu Valík u Plzně.

Sociální demokraté se neshodují na příčinách neúspěchu v krajských a senátních volbách, ani na tom, kdo je odpovědný za to, že v nich propadli. Mnozí jsou zklamaní, protože stále nemají slíbenou analýzu od nezávislých odborníků. Na sobotním zasedání ústředního výkonného výboru jsou ale připraveni diskutovat i bez ní. "Hlavním důvodem volebního propadu je špatný obraz strany v očích veřejnosti," řekl ČTK poslanec Vladimír Laštůvka. I reklama na margarín je podle něj účinná jen za předpokladu, že margarín je jedlý. "Sociální demokracie není alternativou pro voliče. Nevzbudili jsme u nich důvod, proč by nás měli volit," uvedl poslanec Stanislav Křeček. K argumentům místopředsedy a volebního manažera Martina Starce, že hlavním důvodem je neúčast voličů a slabé osobnosti kandidující do Senátu, ironicky poznamenal: "Škoda, že to neřekl před volbami, aby se nahradily lepšími."

Někteří členové výboru nevěří, že profesionální analýzu volebního propadu ČSSD vůbec někdy dostanou. Křeček a exministr zdravotnictví Ivan David připomněli, že ji vedení slibovalo i po minulých volebních neúspěších a nakonec z toho sešlo. "Vedení, které se na chybách podílí měrou významnou, tak nemá zájem se k vlastním chybám hlásit," poznamenal David.

Česká asociace hasičských důstojníků žádá po předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi omluvu za výroky, které pronesl při jednáních o odkladu služebního zákona. V médiích mimo jiné uvedl, že na této normě nejvíce vydělají bývalí příslušníci represivních orgánů komunistického Československa. Asociace vyjádřila nad Kalouskovými výroky znepokojení v otevřeném dopise.

Hasiče pobouřil zejména rozhovor pro Olomoucký den z poloviny října, v němž Kalousek uvedl, že pokud se ČSSD rozhodla dát dárek příslušníkům totalitních bezpečnostních orgánů k 15. výročí sametové revoluce, tak se jí to povedlo. Zákon se stal i tématem jednoho z předvolebních inzerátů KDU-ČSL, jenž varoval před vyplácením "nekřesťanských peněz bývalým esenbákům".

"Pravda, nejsme esenbáci, ale hasiči, nicméně vaše aktivity měly dopad i na nás, a obáváme se, že váš názor na potlačení odchodného a výslužného budete uplatňovat u všech složek," stojí v dopise adresovaném šéfovi lidovců. Asociace v něm upozorňuje, že hasiči, kteří mají odslouženo více než 20 let, zasahovali v minulosti u požárů bez dýchacích přístrojů, ochranných obleků a dalších prostředků osobní ochrany, což se nepříznivě podepsalo na jejich zdraví. "Mnozí museli ze zdravotních důvodů od sboru odejít za nedůstojných podmínek. Ti, kteří vydrželi ve službě, pochopitelně čekali na účinnost nového zákona, aby mohli odejít za podmínek alespoň srovnatelných s vojáky," dodávají autoři výzvy.

Zákon o služebním poměru měl policistům, dozorcům, hasičům a celníkům od příštího roku razantně zvýšit mzdy, sněmovna ale platnost zákona odložila. Vláda nicméně ve středu rozhodla, že členové bezpečnostních složek dostanou příští rok přidáno, byť v průměru asi o polovinu méně, než jim sliboval služební zákon.

Čestným nástupem na žateckém náměstí se v pátek před pondělním odletem na misi do Kosova rozloučili s posádkovým městem příslušníci 41. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení. Budou tvořit většinu 6. česko-slovenského praporu KFOR v Kosovu, kde vystřídají své kolegy z 5. praporu. Jejich úkolem bude střežit kosovsko-srbskou hranici v délce 112 kilometrů.

"Plocha, za kterou budou čeští a slovenští vojáci v Kosovu odpovídat, se zvětšila o asi 300 kilometrů na 1200 kilometrů čtverečních. Cílem je zejména udržet mír a pořádek mezi znesvářenými etniky Srbů a kosovských Albánců. Mezi další úkoly patří i odzbrojovací operace," řekl ČTK náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. Působnost 6. česko-slovenského praporu se vzhledem k připravovaným změnám ve vedení operace Joint Guardian KFOR rozšíří. V rámci koncepce Společného operačního prostoru Balkán může být tento prapor použit nejen na celém území provincie Kosovo - republika Srbsko a Černá Hora, ale i na území Bosny a Hercegoviny a Makedonie.

Celkový počet příslušníků české armády v operaci sil KFOR bude podle mluvčí kontingentu Sabiny Introvičové do 400, z toho 19 žen. Spolu s nimi bude ve společné jednotce asi stovka slovenských vojáků.