Zprávy

Senátoři ve čtvrtek podle očekávání schválili zákon, podle kterého bude ke konci letošního roku zrušena základní vojenská služba. Česká armáda bude od 1. ledna r. 2005 plně profesionální. "Doplňování ozbrojených sil v době míru bude založeno pouze na základě dobrovolnosti vojáky z povolání nebo vojáky v takzvané aktivní záloze. S doplňováním ozbrojených sil na základě branné povinnosti, která jako taková zůstává zachována, počítá zákon pouze při ohrožení státu nebo za válečného stavu," řekl senátorům ministr obrany Karel Kühnl. Po profesionalizaci se má počet příslušníků armády zredukovat na 35.000 lidí - 26.200 vojáků z povolání a 8800 občanských zaměstnanců. Loni se armáda zmenšila z 61.316 lidí na 44.099, z toho je 20.000 vojáků z povolání. Ke konci letošního roku se ruší i náhradní civilní služba. Frekventanti civilní služby budou stejně jako vojáci základní služby propuštěni k 22. prosinci. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach uvedl, že civilní službu ke konci června vykonávalo už jen kolem 7000 lidí. Některá zařízení, například sociální a zdravotní, kde mladí muži civilní službu vykonávali, se obávají, že za ně nenajdou náhradu. Škromach ale již dříve naznačil, že by je mohli nahradit lidé, kteří nemají práci. "Myslím, že z více než 500.000 lidí, kteří jsou v České republice bez práce, bude lepší výběr než pouze asi z 38.000 'civilkářů', kteří civilní službu nastupují," uvedl ministr.

V Česku se nevede evidence toho, kolik příslušníků komunistické Státní bezpečnosti pracuje v policii nebo jiných bezpečnostních složkách. Při parlamentních interpelacích to řekl ministr vnitra František Bublan. Soudí, že se možná jedná o jednotlivce, případně desítky lidí, kteří byli postupně prověřeni. V reakci na interpelaci stínového ministra vnitra ODS Ivana Langera vyjádřil Bublan přesvědčení, že bývalí příslušníci StB dnes v policii nezastávají vysoká místa. Za posledních 15 let podle ministra vnitra prokázali, že jsou v policii platnými lidmi, kteří dobře dělají svou práci. Bublan by vedení takové evidence nepovažoval za dobré. Langer označil absenci přesných údajů o počtu bývalých příslušníků StB v policii a dalších bezpečnostních složkách za chybu. Nad touto věcí se pozastavil také předseda sněmovní komise pro kontrolu civilní kontrarozvědky Jan Klas (ODS).

Nad Fondem národního majetku se vznáší hrozba exekuce, kterou v závěru října nařídil Obvodní soud pro Prahu 2. Exekuce má vyřešit zhruba dvoumiliardovou pohledávku společnosti Petrcíle z vyhrané arbitráže, jež se týká akcií Nové huti. Soud ale zároveň odložil provedení exekuce do doby, než padne verdikt v dalším soudním sporu ohledně zrušení rozhodčího nálezu, od něhož se odvíjí dvoumiliardová pohledávka Petrcíle. FNM se proti nařízení exekuce odvolá. Mluvčí společnosti Petrcíle Jaromír Piskoř řekl, že FNM obdržel usnesení soudu o nařízení exekuce v závěru října a nesmí již nakládat se svým zablokovaným majetkem. "Fakticky tak byla zahájena exekuce ve prospěch společnosti Petrcíle," uvedl Piskoř. Firma Petrcíle, založená manažery hutí, měla v Nové huti v roce 1996 získat podíl 15 procent. FNM ale smlouvu v roce 2000 vypověděl kvůli poklesu cen akcií. Následnou arbitráž se společností o více než dvě miliardy korun prohrál. Rozhodnutí ale napadl u Městského soudu v Praze, a ten před časem rozhodl o odkladu vymahatelnosti nálezu. FNM zároveň zažaloval společnost Petrcíle o 4,2 miliardy korun. Škodu společnost podle FNM způsobila tím, že se v 90. letech zavázala zhodnotit akcie Nové huti, ale jejich cena se ve skutečnosti snížila.

V první polovině letošního roku šlo na nemocenskou zhruba o 30 procent méně lidí než v předchozím roce. Díky tomu stát ušetřil na nemocenských dávkách. V prvním pololetí vyplatil asi o 2,4 miliardy korun méně než ve stejném období loni. Mohou za to hlavně restriktivní opatření reformy veřejných financí. Nemocní totiž od začátku roku dostávají na dávkách méně. V prvních třech dnech pouze 35 procent z průměrného platu a potom 70 procent. Mnozí si proto raději než nemocenskou vezmou dovolenou. Určitý vliv mělo i to, že letos například nedošlo k chřipkové epidemii. Za prvních šest měsíců stáli nemocní státní kasu celkem 16,8 miliardy korun, což je o 14,4 procenta méně než před rokem. Reálný příjem domácností z nemocenských dávek se propadl asi o 19 procent. Od roku 2006 by měl platit nový zákon o nemocenském pojištění. Podle něj by firmy platily pracovníkům v prvních třech dnech nemoci čtvrtinu takzvaného denního vyměřovacího základu. V dalších dnech by se nemocenská rovnala 60 procentům tohoto základu. Nemocenskou dosud platí stát. Podnikatelům se ale nelíbí, že by měli po přijetí nového zákona prvních 14 dní nemoci náhradu mzdy vyplácet zaměstnancům oni. Stát by měl totiž dávat nemocenskou až od 15. dne nemoci.