Zprávy

Francouzský ministr financí Nicolas Sarkozy v úterý u českých politiků nepochodil se svým plánem sblížit firemní daně v Evropské unii. Proti jeho záměru se postavil ministr financí Bohuslav Sobotka i vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Čeští politici však připustili diskusi o harmonizaci daňových základů, aby bylo snazší daně v jednotlivých státech EU porovnávat. "Nepovažujeme za vhodné sbližovat podnikové daně v unii, souhlasíme však s možností harmonizace daňových základů," řekl dnes ČTK Jahn. Nyní má každá země jiný daňový základ a daně se tak jen obtížně porovnávají.

Muž za útok na Afričana černé pleti opět dostal podmínku

Útok na Gambijce černé pleti byl v úterý znovu potrestán podmíněným trestem. Devětadvacetiletý Richard Pittl muže bodl do krku v létě 2001 na pražském Újezdě. Afričan má doživotně ochrnutou polovinu obličeje. Městský soud v Praze uložil podmínku podruhé, podle něj se neprokázal rasový motiv.

"Soud musel vycházet z tvrzení obžalovaného, že zranění způsobit nechtěl, že útočil na rameno ve snaze paralyzovat útok (poškozeného) a nůž sjel a zasáhl krk," řekla soudkyně Hana Hrnčířová. Dvouleté vězení s podmíněným odkladem na maximálně možnou dobu pěti let je podle ní dostatečně výchovným trestem. Pittl s trestem souhlasí, státní zástupce Jiří Bednář si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

V České republice začíná 1. listopadu platit novela trestního řádu, která do právního systému zavádí takzvaný eurozatykač. Čeští občané tak budou moci být vydáváni k trestnímu stíhání do jiných států EU. Úprava se týká závažných deliktů, například podezření z terorismu, pedofilie, vražd, rasismu nebo obchodů se zbraněmi či drogami. Hlavním účelem evropského zatýkacího rozkazu je zjednodušit a urychlit procedury vydávání stíhaných osob a znemožnit, aby se pachatelé závažných trestných činů vyhýbali stíhání v zahraničí.

Schválení eurozatykače v Česku doprovázely spory mezi politickými stranami o to, zda ústavní Listina základních práv a svobod umožňuje vydávat české občany do ciziny, a tudíž zda se evropský zatykač na ně bude vztahovat. Novela byla přijata až na druhý pokus, poprvé ji vetoval prezident. Podle některých opozičních poslanců měl o legálnosti právní úpravy rozhodnout Ústavní soud.

Zlínská radnice nabízí ucelenou péči pro muže bez přístřeší. Bezdomovci mohou nově po celý den využívat objekt v Hornomlýnské ulici, který jim dosud sloužil pouze jako noclehárna. Tamní zaměstnanci jsou jim navíc připraveni pomoci s hledáním zaměstnání nebo vyřízením potřebných dokladů. V sousedství ubytovny začalo také fungovat nízkoprahové centrum pro muže. ČTK o tom informovala vedoucí městského odboru sociálních věcí Jana Pobořilová. Kapacita ubytovacího zařízení je 13 lůžek, s možností dvou přistýlek. V současné době zde bydlí 14 mužů. Zařízení provozuje oblastní spolek Českého červeného kříže Zlín. Náklady na provoz ubytovny a investice hradí město ze svého rozpočtu. Loni šlo o částku asi 500.000 korun. Zlínští muži platí za noc 59 korun, ostatní 89 Kč. Centrum je k dispozici pro akutní pomoc zejména v zimních měsících. Bezdomovci v něm mohou zdarma přečkat noc, dostanou tam teplý čaj, případně polévku. Centrum dokáže nabídnout své služby od 19:00 do 07:00 až deseti mužům najednou. S financováním provozu by měly pomoci dotace od státu, kraje nebo sponzorské dary. Podle odhadů je ve Zlíně asi 16 bezdomovců.

Čtvrtým laureátem Ceny Franze Kafky, kterou od roku 2001 uděluje společnost nesoucí jméno slavného pražského rodáka, se v květnu stala rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková. V pondělí v podvečer udělovali pořadatelé cenu tradičně v Brožíkově síni Staroměstské radnice. Jelineková, která před třemi týdny dostala i letošní Nobelovu cenu za literaturu, se však ceremoniálu ze zdravotních důvodů osobně nezúčastní. Spisovatelka si nepřišla ani pro prestižní ocenění udělované ve Stockholmu. Podle pořadatelů chce Jelineková Prahu soukromě navštívit na jaře příštího roku. Její poděkování za udělení ceny Společnosti Franze Kafky přednese na přání Jelinekové členka rakouského Burgtheatru herečka Libgart Schwarzová. Jelineková je první ženou, která cenu kafkovské společnosti dostala. Předchozími laureáty ceny jsou Američan Philip Roth, Ivan Klíma a maďarský spisovatel Péter Nádas.