• 28.10.2004

    Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizoval ty, kdo pochybují o správnosti vzniku Československa a vstupu do Evropské unie. Na slavnostním shromáždění v Národním muzeu odmítl názory, podle nichž byl vstup do EU neblahou událostí a projekt společné evropské měny skončí krachem. Nesouhlasí s tím, že EU nepotřebuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku ani spolupráci při stíhání zločinců. Svět a Evropa podle něj nyní procházejí stejně významnými změnami jako v roce 1918 a Česko nemůže při budování nové Evropy stát stranou.

    Před zpochybňováním české státnosti a znevažováním odkazu předků varovala také předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková. "Mluvíme o právním státě. Máme plná ústa Masaryka. Ale ani vrcholní představitelé této země zákony nedodržují a odkaz Masaryka nectí," prohlásila. Pozastavila se mimo jiné nad tím, že se člen vlády zúčastnil odhalování pomníku sochy císaře Františka Josefa I. ve Františkových Lázních. Ministra zahraničí Cyrila Svobodu nejmenovala. Na jeho adresu ale uvedla, že u sochy "velebil mocnářství" a jeho tradice. Tím podle ní zpochybnil českou státnost a podupal odkaz těch, kteří umírali na frontách první světové války.

  • 28.10.2004

    Nejen tradičním pokládáním věnců, ale i koncerty, literárním pásmem a lampiónovým průvodem si připomněli obyvatelé i zástupci obcí a měst Olomouckého kraje svátek vzniku samostatného Československa. Některá města tento den využila i k udělení významných cen. Například vedení přerovské radnice vyznamenalo medailí J.A.Komenského devět osobností města.

  • 28.10.2004

    Na pražském Palackého náměstí se v Den české státnosti sešly dvě stovky pravicových radikálů. Jejich pochod na Vyšehrad skončil bez vážnějších incidentů. Mluvčí pražské policie Ladislav Bernášek novinářům řekl, že policisté zadrželi jednoho muže, kterého podezřívají z propagace hnutí potlačujících lidská práva. Na Vyšehradě akce skončila.

    Projevům, které demonstraci Vlastenecké fronty odstartovaly, dominovala tradiční témata nacionalistů - odpor k EU, nynější politické reprezentaci, globalizaci, snahám o federální Evropu a hesla "Nic než národ" a "Čechy Čechům". Aktivista pražské Vlastenecké fronty Zdeněk Zvoníček ještě před začátkem pochodu mimo jiné prohlásil, že by bylo dobré zavést program "řízeného vývoje", který by vylepšil "genofond" společnosti. Nehlučněji a nejagresivněji působila cestou na Vyšehrad skupinka asi deseti skinheadů, které se pořadatelé z Vlastenecké fronty neúspěšně pokoušeli přesvědčit, aby se k jejich akci nepřidávali.

    Dvě drobné potyčky pravicových radikálů s policisty poznamenaly shromáždění příznivců Národní strany na Václavském náměstí. Policisté při nich bránili tomu, aby se někteří účastníci této akce dostali do kontaktu s lidmi z Komunistického svazu mládeže, kteří jen o několik metrů dál sbírali podpisy pod petici proti fašismu. Větší problémy ale policisté řešit nemuseli a obě shromáždění se brzy rozešla.

  • 28.10.2004

    Výročí vzniku Československa letos neprovázely na Slovensku téměř žádné větší oficiální oslavy. Snad jedinou akcí, které se mohli zúčastnit i běžní Bratislavané, byla vzpomínková akce českých spolků a mimoparlamentní Občanské konzervativní strany (OKS) na nábřeží Dunaje. Na vznik ČSR pod památníkem státnosti vzpomínalo v rodinné atmosféře asi 60 lidí. "Na Slovensku, jak jsem si všimla, si nepřipomínají svátky z minulosti, ať už to byla výročí, která jsou pozitivní, ale i negativní," řekla ČTK předsedkyně Klubu občanů České republiky na Slovensku Jana Bratinková. Podle předsedkyně jednoho z českých spolků mladí Slováci například o výročí vzniku společného státu neví v podstatě nic a na školách se o 28. říjnu většinou ani nemluví. Na rozdíl od ČR není na Slovensku 28. říjen státním svátkem - pouze památným dnem, který tedy není dnem pracovního volna. Bratinková ale podle svých slov zcela neztratila naději, že tento den jednou státním svátkem bude.

  • 28.10.2004

    Prezident Václav Klaus prohlásil, že kabinet Stanislava Grosse bagatelizuje podpis evropské ústavní smlouvy. Klaus kritizuje fakt, že smlouvu schválila vláda těsně před podpisem a neumožnila vážnější diskusi. Vadí mu i to, že až na poslední chvíli dostal od ministerstva zahraničí návrh, aby jmenoval náhradníky, kteří za něho pojedou v pátek smlouvu do Říma podepsat. "Vnímám velmi rozpačitě to, že takovou zásadní věc, jako je podpis smlouvy o evropské ústavě, schválila naše vláda až ve středu. Že to schválila, aniž by se to stalo jakoukoli vážnější diskusí v naší zemi. Je to jakoby neudálost, kterou se vláda snažila zbagatelizovat, a to je špatně," řekl Klaus.

    Vláda ve středu rozhodla, že smlouvu za Českou republiku slavnostně podepíše premiér Stanislav Gross a ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kritik euroústavy Klaus odmítl dokument stvrdit. O způsobu ratifikace zatím politická reprezentace nerozhodla. Všeobecně se předpokládá, že čeští občané rozhodnou o ústavní smlouvě v referendu. Zatímco páteční podpis bude jen formalitou a slavnostní ceremonií se společným obědem a společnou fotografií evropských lídrů, ratifikační proces očekává Brusel s obavami. Kdyby totiž ratifikace selhala v jediné zemi, nevstoupí text v platnost a bude dál platit dosavadní stav.

    Premiér Stanislav Gross byl Klausovým vyjádřením překvapen. "Já mám pocit, že pan prezident přeci jenom začíná v tuto chvíli zbytečně eskalovat některé problémy, protože my jsme spolu o tom, kdo pojede do Říma, hovořili tak před šesti sedmi týdny. To si, myslím, že je dostatečně dlouhá doba, takže tomu moc nerozumím," řekl novinářům.

  • 28.10.2004

    Starší a nepotřebné obrněné transportéry, nákladní vozidla a ruční zbraně by mohla v budoucnu česká armáda darovat. V úvahu připadá Irák, kde se NATO pokouší postavit novou armádu. BBC to řekl náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Zdůraznil, že jde o teoretickou možnost. V armádních skladech je asi 70.000 tun nepotřebné munice. Její likvidace by vyšla na čtyři miliardy korun. "NATO se zabývá výstavbou armády v Iráku a já si myslím, že toto je další takové místo, kde by munice mohla být využita," řekl dnes Štefka.

    Vláda již 11. října souhlasila s tím, že 6000 tun nepotřebné munice daruje afghánské armádě. Součástí daru jsou například náboje do samopalů, dělostřelecké náboje, ruční granáty, dýmovnice a světlice. Nic z toho už česká armáda nepotřebuje a odborné rozebrání munice by se prodražilo. Dopravu slíbily zajistit Spojené státy. "Je předpoklad, že na rozhraní prosince a listopadu by mohla být tato munice naložena a transportována," řekl Štefka.

  • 28.10.2004

    Byla to jedna z nejslavnějších bitev v britských dějinách. Během letních měsíců roku 1940 se nad Londýnem a jihovýchodní Anglií rozhodovalo o dalším vývoji druhé světové války. Hitler byl v bitvě o Británii vůbec poprvé poražen. Přesto nemá tato událost v Londýně žádný památník. Přípravný výbor v čele s lordem Normanem Tebbitem se snaží toto historické opomenutí odstranit a v létě příštího roku, k 65. výročí bitvy by měl na nábřeží Temže nedaleko od budovy parlamentu památník stát. Budou na něm jména všech 2936 pilotů z 15 zemí, kteří se bitvy na straně Británie zúčastnili, tedy i 89 letců z Československa.

    Mezi českými účastníky byl i Josef František, který patřil k největším leteckým esům celé bitvy. Během několika týdnů sestřelil 17 Němců. V té době byli jen dva piloti v celém královském letectvu, kteří měli ještě lepší skóre. František zahynul při přistání 8. října 1940. Na památníku bude také jméno Karel "Kut" Kuttelwascher, který byl se 20 sestřely (18 potvrzených a 2 pravděpodobné) během války nejlepším českým pilotem. Je mezi nimi i jméno Františka "Dollyho" Doležala, jeden z jehož spitfirů dosud létá při exhibicích z letiště v Old Warden Park severně od Londýna. Tento spitfire se sice na rozdíl od pilota nezúčastnil vlastní bitvy o Británii, ale zahrál si pak ve slavném filmu o ní z roku 1969. I proto se na sbírce na stavbu londýnského památníku podílí Česká republika, která přispěje 53.000 librami (2,5 milionu korun) na projekt za 1,6 milionu liber.

  • 28.10.2004

    V Brně začala celostátní petiční akce proti autoritářskému režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Smyslem akce je morálně podpořit obyvatele Běloruska a tamní neziskové organizace v boji proti útlaku, řekl Petr Kolář z petičního výboru. "Jsme hluboce rozhořčeni z dění a událostí v Běloruské republice, mimo jiné ze zmanipulování a zfalšování výsledků referenda o změně ústavy a z parlamentních voleb," poznamenal. Stánky s podpisovými archy se v nejbližších dnech rozšíří do všech větších měst v Česku. Akce skončí 17. listopadu předáním petičních archů zástupcům běloruského velvyslanectví v Praze. Podle organizátorů je možné, že předání petičních archů běloruským diplomatům bude doprovázet demonstrace. Členem petičního výboru je i předseda Senátu Petr Pithart. Rezoluci ostře kritizující poměry v Bělorusku přijal dnes také Evropský parlament. Hlasování v Bělorusku kritizoval v dopise Lukašenkovi i český prezident Václav Klaus.

  • 28.10.2004

    V Karlově Studánce na Bruntálsku se srazily zájezdový a linkový autobus. Havárie si vyžádala 13 zraněných, řekli ČTK hasiči. Dva lidé jsou s těžkým zraněním v nemocnici v Bruntále, další dva byli převezeni k ošetření do Vrbna pod Pradědem. Příčinu nehody a výši škody policie zjišťuje.

    Zájezdový autobus převážel fotbalisty ve věku 14 až 18 let z Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Na zápas do Jeseníku ale už kvůli nehodě nedojeli. Ze šoku se poté vzpamatovávali v místním hotelu Džbán. "Jeli jsme z kopečka dolů a v zatáčce řidič zájezdového autobusu přibrzdil, protože měl dát přednost linkovému autobusu jedoucím na hlavní silnici. Ale když zabrzdil, kola se mu zablokovala a na listí na cestě jel dál. Nebylo možné ho ubrzdit," řekl ČTK trenér fotbalových dorostenců Jan Pavlica. Na Bruntálsku je to v krátké době druhá vážná dopravní nehoda. Zhruba před měsícem bylo při srážce linkového autobusu s jeřábem nedaleko obce Lomnice zraněno 22 lidí.

  • 28.10.2004

    I když má český psychiatr Jan Pfeiffer nyní oficiálně titul Hrdina roku 2004, hrdinsky se podle svých slov ale rozhodně necítí. Ocenění převzal spolu s dalšími 28 lidmi z celého světa v Londýně od časopisu Time. Magazín mu ho udělil za úsilí o reformu české psychiatrie, za boj o práva duševně nemocných a za snahu o zrušení klecových lůžek. "Hrdina je silné slovo. Tak se necítím. Na ocenění za významný přínos rozvoji společnosti už bych řekl ano. Nikdo z oceněných se hrdinou necítil. Za každým z nás stojí spousta lidí, kteří se snaží svět proměňovat," řekl ČTK po návratu do Prahy Pfeiffer. Ohodnocení si však podle svých slov velmi cení právě proto, že je magazín uděluje lidem z mnoha oborů.

Pages