• 27.10.2004

    Prezidenta Václava Klause se "hluboce dotklo", že mu předseda vlády Stanislav Gross při úterní schůzce osobně nesdělil rozhodnutí neodvolávat policejního prezidenta Jiřího Koláře z funkce. Klausovo stanovisko ve středu ČTK tlumočil mluvčí Hradu Petr Hájek. Klaus podle něj odmítá bagatelizaci problematiky odposlechů v podobě, jak o ní Gross mluví. Gross v reakci na Klausovo prohlášení ČTK řekl, že rozhodnutí prezidentovi oznámil telefonicky dříve než médiím. "Nicméně v tomto státě platí zákony a my nežijeme v prezidentském systému a je věcí ministra vnitra, potažmo vlády, jak budou tyto personální záležitosti řešeny. Takže mám pocit, že je to spíš snaha prostě některé věci eskalovat. Ale to ničemu dobrému nepochybně neprospěje," uvedl Gross. Prezident po úterní schůzce sám uvedl, že odvolání Koláře nebylo předmětem jejich jednání, připomněl Gross. "Tak nevím, z čeho je teď ten podiv," uvedl premiér. Prezident trvá na svém stanovisku, že Kolář by svou funkci zastávat neměl.

  • 27.10.2004

    Ministr vnitra František Bublan považuje politický tlak na odvolání policejního prezidenta Jiřího Koláře za nepřípustný. Na středeční tiskové konferenci ministr řekl, že hlavně z tohoto důvodu se rozhodl nevyslyšet výzvu prezidenta republiky Václava Klause, aby Koláře odvolal. Klause minulý týden pobouřil Kolářův výrok, že člověk se nemusí policejních odposlechů bát, pokud nic neprovedl. Odvolání policejního šéfa by podle Bublana vyslalo do společnosti špatný signál, který by oslabil nejen pozici policie, ale také státních zastupitelství a soudů. Míní, že užitek by z něj nakonec měl spíš organizovaný zločin. "Každý krok policie by byl hodnocen v tomto světle jako něco pochybného a nejistého. Já nechci, aby policie pracovala pod nějakým politickým tlakem," prohlásil Bublan.

  • 27.10.2004

    Před budovou úřadu vlády na pražské Malé Straně žádalo ve středu 15 demonstrantů odchod policejního prezidenta Jiřího Koláře. Protest svolalo sdružení Palachovy děti, které se staví proti komunistům. Jeho představitelům vadí především Kolářovo někdejší členství v totalitní KSČ. "Nerozumíme tomu, jak je možné, že policii vede člověk, který si svou kariéru v policii vybudoval v 80. letech členstvím v komunistické straně," vysvětlil Jaroslav Hanuš z hnutí. Mezi důvody pro Kolářův odchod zmínil i aféru kolem vyšetřování údajného uplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky a narůstající počet odposlechů. Protestující ale uváděli mezi důvody například i zákrok proti příznivcům bývalého příslušníka BIS Vladimíra Hučína při jeho soudu počátkem října v Přerově. Tři desítky policistů tehdy zasáhly proto, že lidé i přes několikeré výzvy justiční stráže odmítli opustit chodbu. Během zákroku jeden člověk zkolaboval.

  • 27.10.2004

    Odklad hlasování o důvěře nové Evropské komisi vyvolal mezi českými europoslanci různé reakce. Nikdo z těch, kteří byli osloveni ČTK, to však neoznačil za špatný krok. Komunisté a sociální demokraté, tedy odpůrci komise, hovoří hlavně o vítězství levice a demokracie a o výprasku pro šéfa EK Josého Barrosa, příznivci EK z pravice většinou vnímají Barrosovo rozhodnutí jako racionální krok, který Barrosovi dává další šanci. U europoslanců se objevil i názor, že Evropský parlament rovněž bojuje o svůj charakter. EP podle některých dokázal, že je silnější, než ho lidé mohou vnímat. Odložení hlasování zapříčinil fakt, že většina z poslanců odmítla podpořit komisi, mimo jiné kvůli názorům italského komisaře Rocca Buttiglioneho na postavení žen a homosexuálů. Místopředseda Evropského parlamentu Miroslav Ouzký (ODS) označil výsledek středečního zasedání ve Štrasburku za překvapivý a za první Barrosovu prohru. To ho mrzí. Jeho stranický kolega Jan Zahradil ale dodal, že Barroso tak využil šanci na záchranu své komise, což je dobře. "Nemá moc manévrovacího prostoru, snaží se toho využít, seč mu síly stačí," řekl ČTK Zahradil. Ouzký si myslí, že Barroso bude muset přistoupit k personálním změnám ve své komisi. Richard Falbr (ČSSD) míní, že Barroso dostal za vyučenou zaslouženě.

  • 27.10.2004

    Po roce a půl se ve středu pražskému městskému soudu podařilo zahájit projednávání sporu o palác Lucerna. Polovinu nemovitosti již léta vlastní švagrová bývalého prezidenta Václava Havla Dagmar Havlová, druhou polovinu odkoupila od zkrachovalé společnosti Chemapol Reality (C.H.R.). Konkurzní správce Pavel Plch však půlku paláce zahrnul do konkurzní podstaty společnosti, za což jej Havlová zažalovala. "Máme důvodné pochyby, že to nebyla standardní operace a že byl zvýhodněn jeden z věřitelů - paní Havlová," komentoval Plch prodej půlky Lucerny exprezidentově švagrové. Havlová si podle něj přišla transakcí na úkor ostatních věřitelů na 100 milionů korun, zatímco C.H.R. vstoupila do konkurzu s pouhým milionem.

  • 27.10.2004

    Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) kritizuje ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou (ČSSD) za to, jakým způsobem mění vyhlášku, která stanovuje úhradu léčiv z veřejných prostředků. Ministryně se na cenách za léky dohodla s největším českým výrobcem léků Zentivou, v níž zastává význačné místo její syn. Porušila tak zásadu volné ekonomické soutěže, sdělil ve středu ČTK ředitel MAFS Pavol Mazan. "Tento postup není pouze v rozporu s principy rovného přístupu k léčbě, ale také odporuje antidiskriminačním opatřením, která vytvářejí základy, na nichž stojí Evropská unie. Na toto jednání lze rovněž pohlížet jako na porušení zásad volné ekonomické soutěže," uvedl. Podle Mazana nelze stanovovat ceny léků bez konzultací s kategorizační komisí, což je seskupení odborníků, které stanoví, kolik z ceny léku uhradí zdravotní pojišťovna a kolik pacient. Určovat ceny po dohodě s jedním výrobcem je netransparentní, uvedl Mazan.

  • 27.10.2004

    Skupině Českého Telecomu stoupl v prvních devíti měsících čistý zisk téměř o 22 procent na 4,5 miliardy korun. Oznámila to ve středu firma. K výraznému růstu zisku pomohla plná konsolidace letošních čísel s výsledky mobilního operátora Eurotel, ve kterém firma loni v prosinci dokoupila zbývajících 49 procent. Konsolidované tržby Telecomu stouply o 24 procent na 46,5 miliardy korun. Výsledky mírně zaostaly za očekáváním analytiků, kteří v průměru odhadovali růst zisku na 26 procent a zvýšení tržeb o čtvrtinu. Podle analytika Patria Finance Tomáše Gaťka je na výsledcích pozitivní růst hotovosti, snižování nákladů a růst příjmů z datových služeb na pevných linkách.

  • 27.10.2004

    Jednatelé mobilního operátora Eurotel jmenovali dosavadního zastupujícího ředitele Michala Heřmana generálním ředitelem firmy. Předcházelo tomu schválení Heřmana dozorčími radami Eurotelu i mateřského Českého Telecomu, uvedla firma v tiskové zprávě. Heřman, který je zároveň výkonným ředitelem Telecomu pro transformaci a členem představenstva, ve funkci nahradil Terrence Valeskiho, který odešel před půl rokem kvůli sporům s vedením Telecomu. Heřman podle svých slov neplánuje žádné razantní změny v řízení největšího mobilního operátora.

  • 27.10.2004

    Představitelé ekologických organizací ve středu v Ústí nad Labem uzavřeli smír s ministerstvem dopravy ve sporech o dostavbu dálnice D8. Sdružení Děti Země přezkoumá všech 11 žalob, jež v této souvislosti podalo. Termín dostavby dálnice tak podle ústeckého hejtmana Jiřího Šulce (ODS), jenž setkání vyvolal, bude dodržen. V roce 2006 by se měla celá trasa dálnice zprovoznit, o dva roky později dokončit. "Minimálně pět žalob stáhneme a dohodneme se mimosoudně," řekl ve středu novinářům Miroslav Patrik ze sdružení. Vstřícný krok ekologů by měli úředníci z ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které je investorem stavby, opětovat bezchybným postupem při jednotlivých stavbách. Za bezproblémový označily obě strany úsek z Trmic na Ústecku k česko-německé státní hranici.

  • 27.10.2004

    Česká armáda plánuje nákup skandinávských dělostřeleckých radarů Arthur, které by jí v budoucnu umožnily zaznamenat až 100 letících střel vystřelených nepřítelem. Podle jejich dráhy se dá určit postavení protivníka. Vše však záleží na tom, zda nebude v příštích letech nadále snižován obranný rozpočet, řekl ČTK náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Podle Jana Pejška z tiskového odboru ministerstva obrany česká strana o nákupu přístroje intenzivně jedná se svým švédským protějškem. "O případném schválení dohody rozhodne ministerstvo v polovině listopadu" upřesnil. Dodal, že žádné další detaily týkající se ceny nebo počtu radarů nelze nyní uveřejnit.

Pages