Zprávy

Česká republika v úterý u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku prohrála hned čtyři spory kvůli délce řízení před domácími soudy. V pátém případě potvrdil štrasburský tribunál smírné urovnání sporu, v němž šlo rovněž o délku soudního řízení. ČTK to sdělilo české ministerstvo spravedlnosti. Republika musí pěti stěžovatelům vyplatit dohromady asi 470.000 korun. Nejvyšší částku - 4500 eur z titulu kompenzace utrpěné morální újmy a 450 eur jako náhradu soudních výdajů, tedy v přepočtu skoro 160.000 korun - přiřkl štrasburský soud Lubomíru Konečnému, který vedl v letech 1989 až 2004 v Brně spor o ochranu osobnosti. Stěžovatel ovšem původně požadoval v přepočtu víc než čtyři miliony korun. Přes sto milionů korun jako náhradu hmotné škody žádala Helena Pištorová, která vedla u českých soudů různých stupňů osm let spor o restituce. Štrasburský tribunál jí ale přisoudil jen 1600 eur (asi 51.000 korun) z titulu morální újmy. Další dva čeští občané, v jejichž případě evropský soud uznal jejich stížnost na délku soudního řízení za oprávněnou, mají dostat v přepočtu asi 120.000 a 70.000 korun. V posledním případě štrasburský soud schválil smírné urovnání, v jehož rámci se republika zavázala stěžovateli vyplatit 2200 eur (asi 70.000 korun).

Noční prodej v supermarketech a prodej o státních svátcích možná parlament zakáže. Počítá s tím návrh zákona, který společně předložila skupina komunistických a sociálnědemokratických poslanců. Větší obchody by podle nich mohly mít otevřeno jen od 06:00 do 22:00, a to včetně sobot a nedělí. O státních svátcích by ale směly otevřít jen na Štědrý den do 14:00. Předloha má zřejmě slušnou šanci na schválení. Už ČSSD a KSČM mají v dolní komoře pohodlnou většinu. Navíc i lidovecký místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku Josef Janeček v úterý ČTK řekl, že KDU-ČSL by mohla podobné omezení podpořit. "Negativních informací, které přicházejí z obchodních řetězců, je nějak moc," uvedl. Měl tím na mysli zprávy o tom, že majitelé velkých supermarketů své zaměstnance přetěžují, mimo jiné například právě nočními směnami. Proti návrhu je ale Svaz obchodu a cestovního ruchu. Jeho prezidenta Helena Písková v prohlášení napsala, že návrh je nepatřičným a neodůvodněným zásahem do liberálního podnikatelského prostředí. Je podle ní také diskriminační vůči jedné skupině podnikatelů a zaměstnavatelů a rovněž je v rozporu s aktivní politikou zaměstnanosti.

Česká ekonomika letos vzroste o 3,8 procenta a příští rok mírně zpomalí tempo růstu na 3,6 procenta. Předpokládá to ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze, kterou v úterý zveřejnilo na svých internetových stránkách. MF je v nové prognóze podstatně optimističtější; ještě v červenci odhadovalo, že si ekonomika letos polepší o 3,1 procenta a v příštím roce o 3,2 procenta. "Určitá rizika pro udržení pozitivního vývoje vidíme v rovnováze veřejných financí. Dalším rizikem je pak vývoj cen ropy, případně i kovů," uvedlo MF v komentáři.

Ziskovými společnostmi petrochemické skupiny Unipetrol se za devět měsíců letošního roku staly Česká rafinérská, Kaučuk, Paramo, Unipetrol Rafinérie i Chemopetrol a Spolana, které byly loni ve ztrátě. Nejvíce ziskovou firmou skupiny je litvínovský Chemopetrol, který vykázal hrubý zisk 1,033 miliardy korun. Ztrátu letos vykázala pouze Benzina. ČTK to v úterý řekl mluvčí holdingu Tomáš Zikmund. V hospodaření firem se příznivě projevila silná poptávka, snižování nákladů a posilující koruna, uvedl Zikmund. Vliv také měly rostoucí ceny ropy a ropných produktů.