Zprávy

Předseda ODS Mirek Topolánek je přesvědčen, že policejní odposlechy ohrožují slušné a poctivé občany a také regulérnost politické soutěže. Premiér a šéf ČSSD Stanislav Gross ale tvrdí, že kritikou policejního sboru a nátlakem na jeho vedení občanští demokraté jen nahrávají pachatelům závažných trestných činů. Předsedové dvou nejsilnější stran se v neděli střetli v diskusním pořadu televize Nova. "Vytváříte dojem, že policie je nejhorší orgán v tomto státě. Jsem přesvědčen, že kromě slušných poctivých lidí, kteří vám jako ODS fandí, a je jich nepochybně většina, tak jestli někomu dnes tleskají všichni kriminálníci v této zemi, tak je to bohužel Občanská demokratická strana," řekl Gross Topolánkovi.

"To byla velmi ošklivá věta," reagoval Topolánek a zdůraznil, že on i jeho strana mají zájem tvrdě potírat klientelismus a organizovaný zločin. Policie ale podle něj nesmí být zneužívána k politickému boji. "Vrací se doba minulá, já nechci nikoho děsit, chci ten problém vyřešit," řekl lídr nejsilnější opoziční strany.

Gross míní, že tlaky na policii přicházejí i z takzvané šedé zóny. "Řada lidí, kteří vědí, proč se bojí, ten strach má a vyvíjí velký tlak. Ti lidé jsou vesměs poměrně vlivní a poměrně mocní," řekl premiér. Připustil, že kredit policie snižují i některé chyby policistů, například když řídí opilí.

ODS chce zřídit parlamentní vyšetřovací komisi kvůli tomu, že policie zřejmě v případu údajného pokusu uplatit unionistického poslance Zdeňka Kořistky vyslechla i Topolánkovy telefonáty a nahlédla do jeho konta. Žádá demisi ministra vnitra Františka Bublana i policejního prezidenta Jiřího Koláře, pro jehož odchod je i prezident Václav Klaus.

Topolánek považuje za alarmující rostoucí počet odposlechů a tvrdí, že v České republice je nejvyšší počet odposlechů na počet obyvatel. Gross to označil za lež. Rostoucí počet odposlechů podle něj souvisí se vzrůstajícím počtem mobilních telefonů v zemi, navíc někteří lidé zapojení do organizovaného zločinu jich mají třeba třicet i padesát. Topolánek si také stěžoval na úniky z policejních spisů včetně záznamů odposlechů do médií, problém vidí i ve skartaci spisů. Odposlechy podle Grosse nemohou být tajné, protože musí být přístupné široké skupině lidí, například obhájcům.

Poslanec Unie svobody-DEU Zdeněk Kořistka policistům řekl, kdo konkrétně mu nabízel desetimiliónový úplatek a post velvyslance v Bulharsku, pokud nebude hlasovat pro důvěru současné koaliční vládě. Kořistka to řekl v nedělmí diskusním pořadu České televize. Veřejně ale žádné jméno neuvedl. Stanislav Devátý, advokát Marka Dalíka a Jana Večerka, kteří byli v kauze původně obviněni, ČTK řekl, že ani jeden z nich Kořistkovi úplatek nenabízel. Dalík je asistentem šéfa ODS Mirka Topolánka, Večerek je lobbista.

"Z kterých úst co konkrétně zaznělo, z kterých úst zazněla jaká garance jménem ODS, všechny tyhle garance jsem policii sdělil. Vím, že to může mít velké následky pro mne i pro mou rodinu," řekl v ČT Kořistka. Policie tak nyní podle něj ví už naprosto vše. Poslanec sám dříve nechtěl policii konkrétní jména sdělit s tím, že je řekne až u soudu. K tomuto kroku se podle svých slov rozhodl proto, že se neustále opakovaly spekulace okolo jeho osoby.

"My nevíme, co pan Kořistka řekl, protože nemáme ke spisu přístup. Nic to však nemění na situaci, zůstává jedno tvrzení proti dvěma. Zatím nikdo z mých klientů nebyl znovu obviněn," reagoval Devátý. Dalík a Večerek byli původního obvinění zbaveni a policie případ šetří dál.

V řadě zemí Evropy se uskuteční akce, které připomenou 17. listopad 1989 jako počátek "sametové revoluce" v tehdejším Československu. Většinu z nich pořádají Česká centra v jednotlivých zemích, některé akce však vycházejí z iniciativy místních orgánů členských zemí unie. Například ve Francii je hlavní akcí "studijní den" na téma "Česká a slovenská cesta návratu do Evropy 1989-2004". Pořádá ho 8. listopadu pařížské Středisko pro mezinárodní studia a výzkum (CERI). Kromě některých pracovníků této instituce včetně Jacquesa Rupnika a dalších francouzských politologů se ho zúčastní například filosof Václav Bělohradský, jeden z vůdců někdejšího Občanského fóra Jan Urban nebo bývalý slovenský velvyslanec v USA Martin Bútora. Tentýž den pařížské České centrum promítne dokumentární film francouzského režiséra Patricka Volsona Praha - měsíc revoluce.

V Německu připravila berlínská Nadace Roberta Bosche ve spolupráci s Českým centrem a Slovenským institutem v Berlíně kombinovaný večer, který má připomenout hlavní události pádu komunismu v někdejším Československu. Promítat se budou ukázky zpravodajství, které o tehdejších událostech v Československu vysílala německá veřejnoprávní televize ZDF a které bude komentovat tehdejší zpravodaj ZDF v Praze Joachim Jauer. České centrum nachystalo i ukázky z české a slovenské literatury, která toto období nedávné historie umělecky zpracovává.

České centrum ve Vídni připravilo k výročí sametové revoluce 25 akcí, které zahrnují například prezentaci české literatury a umělců. Součástí festivalu, jenž potrvá do poloviny prosince, je také promítání filmů Tomáše Vorla včetně snímků Kamenný most a Cesta z města. V rámci projektu představí v alpské republice svá díla výtvarník Zdeněk Lhotský a fotograf českého původu Antonín Kratochvíl. Doplní je výstava o českých dějinách a historickém vývoji kultury. Plánovaný je také koncert kapel DG 307 a The Plastic People of the Universe. Na blížící se 15. výročí listopadové revoluce upozorňuje vídeňské České centrum i speciální brožurou pod názvem "Frei für die Demokratie" (Zelená demokracii). Na více než dvaceti stranách přináší mimo jiné články osobností, které se zamýšlejí nad vývojem české společnosti od změn zahájených v roce 1989.

Český velvyslanec v Londýně Štefan Füle předal britské vládě příslib dalších dvou milionů korun na likvidaci ruských chemických zbraní. "Jde o další etapu našeho zapojení do mezinárodního projektu, kterou jak Britové tak přítomný zástupce Ruska ocenili jako konkrétní a nepřehlédnutelný příspěvek ČR k likvidaci chemických zbraní," řekl velvyslanec ČTK. Česká pomoc bude směřovat na základnu Ščučje u uralské vesnice Planovoje, kde na likvidaci už nyní čekají čtyři miliony ruských chemických dělostřeleckých granátů. Británie, která je garantem projektu, v němž kromě ní a ČR spolupracují Kanada a Nový Zéland, předala ČR zprávu o jeho dosavadním plnění. Praha poskytla dva miliony korun už loni.

Füle dosavadní práce ve Ščučje ocenil. Zpráva, kterou převzal, je podle něho "dokladem toho, že se za posledních dvanáct měsíců udělala spousta věcí". Velvyslanec upozornil, že Ščučje je vlastně obrovská továrna s velmi speciálním zaměřením. Experti očekávají, že zde začnou ruské zbraně likvidovat za tři až čtyři roky. V komplexu ve Ščučje mají být neutralizovány zásoby nervových látek VX, sarinu a somanu, které jsou umístěny zde a v několika dalších skladištích po celém Rusku.