-
22.10.2004
Materiál z dílny ČSSD, v němž se hovoří o odkoupení ambulancí a nemocnic, vyvolal prudkou reakci lékařské veřejnosti. Soukromí lékaři z organizace Skalpel vyzývají ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou k okamžitému odstoupení. "Tuto snahu bereme jako průlom hranic polistopadového vývoje naší společnosti a ohrožení nejen soukromých lékařů, ale soukromého podnikání jako jedné ze základních svobod občanů," sdělil ČTK předseda Skalpelu Jiří Berka.
Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha však jde o materiál členů ČSSD, kteří nemají pro rozhodování o koncepci zdravotnictví žádný význam. Experti ČSSD navrhují podle Hospodářských novin a Mladé fronty Dnes odkoupení soukromých praxí. Podle Rathova odhadu by to přišlo stát na stovky miliard korun. Ratha ubezpečila v pátek ráno také ministryně Milada Emmerová, že to není ani její návrh a že nesouhlasí zejména s pasážemi o zpětném odkupu či znárodnění praxí.
Zubaři narychlo svolali krizové zasedání představitelů oblastních komor. Vyzvali na něm premiéra Stanislava Grosse, ať definuje postavení soukromých lékařů ve zdravotnickém systému ČR. Ministryni Miladu Emmerovou požádali o okamžité zveřejnění koncepce zdravotnictví. "Jsme zděšeni, přímo šokováni tím, že v roce 2004 může vzniknout takový materiál," řekl po krizovém zasedání prezident České stomatologické komory Jiří Pekárek.
-
22.10.2004
Politické špičky ČSSD, ministryně zdravotnictví Milada Emmerová i straničtí experti odmítli představy o vykupování soukromých nemocnic a lékařských ordinací státem. Od materiálu tajemníka stranické odborné komise Julia Müllera a jejího expředsedy Milana Šilhána, kteří takový postup navrhli, se distancovali a označili ho za soukromou iniciativu. Někteří ho vůbec neznají. Dokument rozhodně odmítla ministryně Emmerová. "Koncepce zdravotní péče v žádném případě nepočítá s jakýmkoliv omezováním, natož s likvidací soukromého zdravotnického sektoru," sdělila ČTK ministryně. Materiál, který zveřejnila média, je podle ní jen jedním z mnoha podkladů a je určen k odborné diskusi v týmu, který připravuje podklady pro novou koncepci zdravotní péče v České republice. Emmerové vadí, že veřejnosti byl materiál podán jako téměř konečný a byly z něj citovány vytržené pasáže.
-
22.10.2004
Pokud Turecko splní všechna politická kritéria nutná ke vstupu do Evropské unie, pak není důvod jeho členství bránit. Po setkání v Praze se na tom shodli český premiér Stanislav Gross a předseda dánské vlády Anders Fogh Rasmussen. Turecko je kritizováno především za porušování lidských práv žen a kurdské menšiny. Česká vláda zatím nerozhodla, s jakým stanoviskem k Turecku Gross na unijní summit pojede. Zdrženliví jsou lidovci, kteří ale mají v osmnáctičlenné vládě jen tři ministry. Turecké členství ohrozí podle politiků KDU-ČSL soudržnost Evropy a hodnoty, na kterých vznikla. Jsou jen pro ekonomické vazby. Většina vládních politiků se ale přiklání k tomu, aby unie dala Ankaře šanci.
-
22.10.2004
Poslankyně Evropského parlamentu Jana Bobošíková považuje evropskou ústavu za nepřijatelnou a v nynější podobě ji rozhodně nepodpoří. Bobošíkokvé vadí, že v ústavě není právo veta. Soudí, že kdyby třeba Francouzi chtěli prosadit, aby země s nízkými daněmi nedostávaly finanční pomoc z Bruselu, tak by se jim to na základě nynějšího návrhu podařilo. Kdyby byla ústava schválena v současné podobě, pak by byly malé země vystaveny vůli velkých států, které nechtějí nízké daně v zemích střední a východní Evropy. Poslankyni vadí i nejasné formulace, jako je třeba "evropanství".
Česko podle Bobošíkové patří rovněž mezi tři z deseti nových členských států unie, které dosud nemohou čerpat peníze z fondu Phare. Obává se, že se ČR do konce roku nestane "čistým příjemcem" peněz z Evropské unie, zatímco například Polsko je jím už od léta. Poslankyně rovněž soudí, že se Česko dostatečně nepřipravuje na čerpání peněz ze strukturálních fondů unie v letech 2007 až 2013.
-
22.10.2004
Pokud Řecko nezaplatí České republice zhruba 10 milionů korun za dopravu libereckého mnohonárodního praporu sil rychlého nasazení NATO na letní olympijské a paralympijské hry, armádní rozpočet se nezhroutí. Znamenalo by to ale špatný signál pro vysílání jednotky zaměřené na boj se zbraněmi hromadného ničení na jiné zahraniční mise. Novinářům to v Liberci při návštěvě 31. brigády chemické ochrany řekl ministr obrany Karel Kühnl. Podle jeho slov odjížděli příslušníci mnohonárodního praporu na olympiádu narychlo a chyběl čas na domluvu všech detailů dvoustranné smlouvy Řeckem.
-
22.10.2004
Vedení KDU-ČSL požaduje, aby soudní proces s bývalým příslušníkem civilní kontrarozvědky Vladimírem Hučínem mohla sledovat veřejnost. Místopředseda lidovců a ministr zahraničí Cyril Svoboda v Olomouci novinářům řekl, že podle něj není důvod, aby byl případ utajován. Vedení Bezpečnostní informační služby to však již dříve odmítlo. "Hučínův proces se vleče už dlouho a může ohrozit autoritu české justice. Čím více bude utajovaný, tím větší skepse bude skepse veřejnosti k rozhodování soudů," řekl Svoboda. Obžaloba viní bývalého zpravodajce Hučína z toho, že v 90. letech jako důstojník BIS vyvolával v lidech pocit ohrožení levicovým extremismem, přechovával tajné materiály, neoprávněně shromažďoval osobní data a nelegálně držel zbraně a výbušniny.
-
22.10.2004
Kasino v bývalé Občanské plovárně blízko Úřadu vlády v Praze nyní nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. ČTK to po schůzce s ministrem vnitra Františkem Bublanem řekl primátor Pavel Bém (ODS). Magistrát, kterému budova patří, proto nebude proti nájemci podnikat žádné kroky.
Kasino vzbudilo pozornost poté, co někdo zaútočil granátem na majitele jiné herny v ulici Na Příkopě. Magistrát na základě zveřejněných pochybností zkoumal, zda tam není nelegálně. Zjistil, že je tam na základě platné smlouvy. Pak požádal státní úřady, aby uvedly, zda kasina v městských budovách mohou přestavovat bezpečnostní riziko. Bublan také Béma seznámil s chystanou změnou loterijního zákona, která by zpřísnila podmínky pro vydávání licencí hazardním hernám.
-
22.10.2004
Inspektoři EU našli nedostatky v jednom ze šesti potravinářských závodů, které tento týden prověřovali. V ostatních pěti případech neměli žádné připomínky, řekl novinářům po skončení závěrečného jednání ústřední ředitel Státní veterinární správy Milan Malena. Podle zjištění ČTK kontroloři vytkli nedostatky jatkám Agroprim Všetice. Zavření závodu, k němuž měli komisaři některé výhrady, podle Maleny nehrozí.
-
22.10.2004
Zájem o studium na vysokých školách trvale roste. V roce 1990 se na ně hlásilo 60.000 lidí, loni to byl dvojnásobek. Zvyšuje se i počet přijatých do prvních ročníků. Loni školy přijaly zhruba dvě třetiny zájemců. Vyplynulo to z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky mezi studenty prvních ročníků vysokých škol. Proti roku 1989 se více než zdvojnásobil i počet vysokoškolských studentů ze zhruba 112.000 na 270.000. Ze studentů, kteří se zapojili do výzkumu, jich téměř pětina připustila, že obor, který studují, není zrovna ten, o nějž stáli. Takoví studenti jsou nejčastěji na zemědělských, ekonomických a pedagogických fakultách.
Tři čtvrtiny středoškoláků a polovina vysokoškoláků se nebrání tomu, aby na vysokých školách byla zavedena některá z forem placení školného. Souhlasí s tím i většina studentů z nižších sociálních vrstev. "Není pravda, že školné zabrání studiu dětí z dělnických rodin. To se děje teď," řekl novinářům vedoucí výzkumného projektu Studium na vysoké škole 2004 Petr Matějů. Největší podporu, 60 procent, má nepřímá spoluúčast, kdy by studenti platili za studia až po jejich ukončení ze svého platu. Přímou formu, která počítá s platbou vždy na začátku roku nebo semestru, studenti zamítli. "Přímé školné, které by se platilo předem, zásadně odmítáme," uvedl předseda Studentské komory vysokých škol Jiří Nantl. Z výzkumu také vyplývá, že sociální selekce od roku 1989 na českých vysokých školách vzrostla, a to v neprospěch dětí z dělnických rodin nebo z rodin méně vzdělaných rodičů. Nicméně finance v tom nehrají hlavní roli.
-
22.10.2004
Prezident Václav Klaus podepsal čtyři nové zákony. Jednou z podepsaných norem je školský zákon, který počítá s tím, že základní rámec znalostí a dovedností žáků budou předepisovat vzdělávací programy. Učitelé by měli mít možnost žáky známkovat, slovně hodnotit nebo kombinovat oba způsoby. Normu však kritizovala opozice. Šéf školského výboru a stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš například uvedl, že o rámcových programech podle něj zákon sice mluví, výzkumné ústavy nad nimi bádají, ale v podstatě je ještě nikdo neviděl. Zákon má také umožnit, aby v běžných mateřských a základních školách působili asistenti, kteří by pomáhali učitelům s výukou postižených dětí.
Prezidentův podpis je také pod novelami občanského zákoníku a občanského soudního řádu. Lidé by na jejich základě měli mimo jiné získat možnost stanovit správce svého dědictví. Dosud to mohl učinit pouze soud v řízení o dědictví. Lidé mají mít také možnost ještě za svého života pověřit správou dědictví osobu, které důvěřují a o které jsou přesvědčeni, že po jejich smrti bude až do vypořádání dědictví u soudu odpovědně spravovat jejich majetek. Kritici tvrdí, že tato novinka příliš omezí práva zákonných dědiců.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 12963
- 12964
- 12965
- 12966
- 12967
- 12968
- 12969
- 12970
- 12971
- …
- následující ›
- poslední »