Zprávy

Odbory vedou desítky soudních sporů na ochranu práv zaměstnanců. Před soudem končí desetina případů šikany pracovníků, 90 procent sporů se vyřeší dohodou ještě před zahájením procesu. Novinářům to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Dodal, že mnozí další si na šikanu ze strachu o místo raději ani nestěžují. Nejčastěji se lidé soudí kvůli nevyplácení mezd, neplatným výpovědím či ušlému platu. Pokud se zaměstnavatelé chtějí nepohodlného pracovníka zbavit, přetěžují ho, vyvíjejí na něj tlak, neustále ho kontrolují a čekají, až udělá chybu. Někteří zaměstnanci jsou naopak odsunuti, nedostávají žádnou práci a bývají ponižováni.

I když se podle Štěcha právní předpisy zlepšují, šikany v zaměstnání přibývá. Zatímco v minulosti předpisy nedodržovali zvláště čeští manažeři a zahraniční se k pracovníkům chovali korektně, v posledních letech se rozdíl vytratil. Některé firmy a instituce brání i vzniku a činnosti odborů. Štěch se zmínil zvláště o obchodních řetězcích. "Mohu jmenovat Carrefour či Interspar. Přicházejí za námi lidé, kteří hovoří i o fyzickém napadání. Nebojíme se to svědecky dokázat," dodal.

Mluvčí společnosti Carrefour Jana Havlíčková výroky Štěcha označila za lež. "V prodejnách, jejichž zaměstnanci projevili zájem mít odbory, odbory samozřejmě fungují. Jedná se o většinu našich prodejen. Máme řádně projednanou a podepsanou kolektivní smlouvu," řekla ČTK Havlíčková. Proti výrokům Štěcha se ohradil také jednatel společnosti Spar Česká obchodní společnost Martin Hruška. V českých prodejnách Interspar podle něj zhruba šest let fungují tři základní odborové organizace.

Kouření v celé Evropské unii zaviní každé sedmé úmrtí - celkově si tento zlozvyk ročně vyžádá smrt 656.000 lidí. Vezme-li se v úvahu jen deset nováčků, je situace ještě horší, neboť to je dokonce každé páté úmrtí. Nejčastěji, ve 43 procentech případů, přitom kuřáci umírají na rakovinu. Kouření způsobuje také většinu případů rakoviny plic (85 procent). Čeští muži mezi 35 až 54 lety také patří mezi ty, kteří na tuto nemoc umírají častěji než v jiných zemích: v žebříčku skončili ve skupině 25 zemí EU a nečlenských zemí Islandu a Norska až čtvrtí odzadu před Francouzi, Poláky a Maďary, kteří jsou na tom vůbec nejhůř. Naopak nejmíň se tato nemoc vyskytuje u Švédů. Podle výpočtů Evropské komise se ale v ČR kouří celkově o něco méně. EK odhadla, že v porovnání s rokem 1985 kouří o 17 procent mužů méně a asi o desetinu méně žen.

Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD), kterého lékaři před týdnem propustili do domácího ošetřování, nastoupí v pondělí do lázní v Karlových Varech. Tři týdny se bude v proslulých západočeských lázních zotavovat z náročné operace slinivky břišní, při níž mu lékaři odstranili rakovinný nádor. I když histologické vyšetření ukázalo, že odstranění napadené tkáně zabránilo dalšímu šíření, Dostál se po návratu z Varů ještě podrobí chemoterapii.

Festival československé kinematografie 60. let nazvaný Ostře sledované filmy, který se od pondělí koná ve Varšavě, navštívil i bývalý český prezident Václav Havel. Přestože už více než rok není hlavou státu, o svou popularitu v Polsku nepřišel a prakticky pořád ho pronásledoval dav novinářů a fotoreportérů. "Generace filmových tvůrců let šedesátých, tedy ta takzvaná nová vlna, mně byla neobyčejně blízká. Třeba s Milošem Formanem nebo s Ivanem Passerem jsme se znali od desíti let," řekl Havel při diskusi s polskými filmaři. "Musím se ale přiznat, že jsem jim všem trochu záviděl. Já jsem totiž chtěl být taky filmařem, ale nikdy jsem nebyl přijat na filmovou fakultu. Paradoxně jsem se tam nedostal kvůli svému strýci - podnikateli a filmovému magnátovi," prozradil na sebe Havel. Jeho strýc Miloš Havel mimo jiné založil barrandovské ateliéry a měl obrovský podíl na rozkvětu filmového průmyslu za první republiky. Do Varšavy Havel přijel už ve čtvrtek, kdy převzal na tamní univerzitě čestný doktorát.