Zprávy

Chovný pár vzácných levhartů cejlonských by měla do poloviny listopadu získat brněnská zoologická zahrada. Zvířata budou přivezena ze zoo v Kolombu na Srí Lance. Chovatelé si od páru slibují, že geneticky obohatí populaci levhartů v evropských zahradách. O získání mladého páru levhartů se začalo jednat minulý rok. Brněnská zoo za ně nabídla chovatelům v Kolombu hřebce koně Převalského a zebry Chapmanovy. Na nákladný transport zvířat, který přijde na téměř půl milionu korun, zahrada získala sponzory. Domovem levhartů se stane nový pavilon Tygří skály. Tvoří jej uměle vytvořené skály. Ve výbězích jsou jezírka s bambusovým porostem, mříže nahrazují mohutná skla. Vybudování expozice pro levharty a tygry sumaterské přišlo na 17 milionů korun.

Po 24 letech se vrátí na pražské závodiště ve Velké Chuchli překážkové dostihy. V neděli 31. října se tu poběží Velká cena umělců, která mívala velkou popularitu i sledovanost. Závody tradičně každý rok na podzim přitáhly špičkové domácí koně a velmi populární byly především mezi žokeji. Na překážky se těší i nejvýznačnější jezdci Josef Váňa či Václav Chaloupka, kteří dobu chuchelských steeplů dobře pamatují. Součástí slavnostního programu bude i aukce, jejíž výtěžek bude věnován na dětskou hipoterapii. Zajímavé předměty věnují přední čeští žokejové a jezdci. "Chtěli jsme oživit provoz na závodišti a podle prvních ohlasů by se to mohlo podařit," řekl ke vzniku nové dráhy ředitel areálu Petr Drahoš. Nový překážkový okruh, který byl vybudován uvnitř rovinového oválu, je dlouhý 5200 metrů a bude na něm stát šest 140 centimetrů vysokých překážek.

Česká republika a deset dalších členských států Evropské unie neplní kritéria nezbytná pro vstup do eurozóny, tedy pro převzetí jednotné měny eura. Uvedla to Evropská komise v pravidelné zprávě. Do eurozóny nepatří deset nových členských států, jež vstoupily do EU 1. května, plus Švédsko. Tato jedenáctka má postavení "členských států s výjimkou", což znamená, že jejich přijetí eura je považováno za otázku času. Neúčast Británie a Dánska v eurozóně plyne z jejich zvláštního statusu.

ČR splňuje dvě z požadovaných pěti kritérií, a to míru inflace pod referenční hodnotou (2,4 procenta v srpnu) a dlouhodobou úrokovou míru (6,4 procenta v srpnu). Její rozpočtový deficit však výrazně překračuje požadovanou úroveň tří procent hrubého domácího produktu, její zákonodárství neodpovídá požadavkům na začlenění České národní banky do Evropského systému centrálních bank a její měna není zapojena do směnného mechanismu Evropského měnového systému. Komise zopakovala v této souvislosti obavu o naprostou nezávislost ČNB, protože zákon dává Poslanecké sněmovně právo schvalovat nebo zamítat její výroční finanční zprávu a žádat o její změny. Podobné hodnocení jako Evropská komise předložila také Evropská centrální banka. Ta za nejhůře připravené členy označila Polsko a Maďarsko. Česku vytkla nedobrý stav veřejných financí.

V Česku se ohledně schopnosti splnit kritéria pro přijetí eura dostaly do střetu ministerstvo financí a Česká národní banka. Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer řekl, že při současném tempu snižování rozpočtového deficitu se Česku nepodaří v roce 2010 euro přijmout. MF v reakci uvedlo, že Česká republika plní konvergenční program podle plánu a již dnes splňuje čtyři z pěti maastrichtských kritérií.

S kritikou evropských institucí souhlasí experti, které oslovila ČTK. Podle některých se ČR nemusí podařit euro přijmout do roku 2010, jak zatím plánuje. "Hodnotící zpráva je objektivní a vyvážená a s jejím vyzněním lze souhlasit," řekl ČTK člen bankovní rady České národní banky Pavel Štěpánek. ČNB podle něj sdílí názor, že hlavní výzvou pro Česko je udržitelné a důvěryhodné zlepšení veřejných rozpočtů, které by mělo být podpořeno lepším fungováním trhu práce.

Stížnost policie na postup ostravského státního zástupce Josefa Bláhy v případě údajného podplácení poslance Zdeňka Kořistky nebyla opodstatněná. Vyplývá, to z prohlášení nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové pro ČTK. Na Bláhu si u Benešové počátkem října stěžoval náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně. Kritizoval nejednotnost postupu státních zástupců v kauze Kořistka. Upozornil na to, že dozorový státní zástupce Martin Fraš před časem souhlasil s návrhem na uvalení vazby na asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbistu Jana Večerka. Bláha pak ale nečekaně rozhodnutí zamítl. Macháně uvedl, že Bláhův postup policii poškodil. Oba podezřelé po rozhodnutí Fraše policie nákladně přepravila do Ostravy vrtulníkem. Kvůli rozhodnutí Bláhy byl ale transport zbytečný.

Dalík a Večerek byli stíháni kvůli tomu, že Kořistkovi při červencové schůzce údajně nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Policie je zadržela 30. září a obvinila je z podplácení. Druhý den byli eskortováni do Ostravy k rozhodnutí o vazbě. Státní zástupce Josef Bláha však návrh na vazbu zamítl a propustil je. Krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová 12. října doporučila zrušit Dalíkovo a Večerkovo obvinění, což Bláha o šest dní později učinil. Dalík i Večerek od počátku obvinění odmítají.