• 17.10.2004

    Energetická společnost ČEZ podá v pondělí závěrečnou nabídku na koupi privatizovaných rumunských distribučních firem Electrica Oltenia a Electrica Moldova. ČTK to řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. K jejím konkurentům by měla patřit řecká společnost Public Power Corporation, německý E.ON, španělská Union Fenosa International a americká AES. Rumunská vláda vybere vítěze tendru zřejmě do konce roku.

    ČEZ již dříve oznámil, že má zájem o expanzi na trzích střední a východní Evropy, hlavně o distributory elektřiny v Rumunsku, Polsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Makedonii, Moldavsku, Ukrajině a v budoucnu i Srbsku. V polovině července zvítězil v privatizaci trojice distribučních firem v Bulharsku, což byla dosud největší zahraniční investice české firmy. Naopak v tendru na slovenské elektrárny předložila lepší nabídku společnost Enel, kterou vláda vybrala k podpisu smlouvy.

  • 17.10.2004

    Sazbám v sousedních zemích by mělo zhruba odpovídat elektronické mýtné, které se chystá stát od roku 2006 zavést v síti tuzemských dálnic a vybraných silnic pro nákladní dopravu. Výši elektronického mýta, které má nahradit dosavadní systém dálničních známek, stát dosud nestanovil. Ze zjištění ČTK vyplývá, že v Česku by dopravci mohli platit zhruba stejně jako v Německu, kde je mýtné poněkud nižší než v Rakousku, a činí zhruba čtyři koruny za kilometr. Ministr dopravy Milan Šimonovský dříve uvedl, že nákladní auta by mohla v ČR za kilometr platit tři až pět korun. V Německu, kde se začne mýtné vybírat od příštího roku, by to mělo být v přepočtu 2,88 až 4,48 koruny. V Rakousku nákladní vozy již platí od 4,16 do 8,736 koruny za kilometr. Přesná výše zpoplatnění českých silnic ještě není určena, bude až součástí posouzení celé ekonomie tohoto záměru, řekla mluvčí ministerstva dopravy (MD) Ludmila Roubcová. Rozhodně se ale sazby nebudou výrazně lišit od cen v okolních státech. Cena bude zohledňovat i to, že zahraniční kamiony, které používají naši silniční síť, představují jen malý podíl celkové nákladní dopravy v zemi. Ceny se tak dotknou především českých dopravců, dodala. Celkem se v ČR počítá se zpoplatněním asi 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. Které to budou, ale také ještě není zcela zřejmé. V současnosti platí dálniční známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů. Z nich Státní fond dopravní infrastruktury vybere ročně přes dvě miliardy korun. Výnos z mýtného odhaduje ministerstvo dopravy v prvních letech na čtyři miliardy, do pěti let pak až na deset miliard korun. Na zavedení mýtného na silnicích čeká také železnice, která dlouhodobě poukazuje na nerovné podmínky na dopravním trhu mezi dráhou a silnicí. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského totiž kamiony při současném paušálním poplatku, tedy dálničních známkách, čím více ujedou, tím relativně méně platí. Železnice naopak platí za každý ujetý kilometr, tedy čím více jezdí, tím více platí. To se projevuje v konkurenceschopnosti a v konečné ceně pro zákazníky, dodal. Po zavedení mýta proto ČD čekají, že by se část nákladní dopravy mohla přesunout na dráhu. Mýtné chce ČR začít zavádět postupně v roce 2006, uvažuje se o zpoplatnění všech vozidel nad 3,5 tuny. Osobní automobily by mýtné měly začít platit v roce 2012.

  • 17.10.2004

    Krajané v Los Angeles slaví 40. výročí založení České katolické misie v Kalifornii. Minulou neděli si tuto událost už připomněli věřící v San Diegu a příští víkend oslavy zakončí slavnostní shromáždění v San Francisku. Čestnou záštitu nad krajanskými oslavami v Kalifornii převzal český generální konzulát v Los Angeles. Misii v roce 1964 založili především exulanti, kteří uprchli z Československa po komunistickém puči v roce 1948; z různých koutů světa se nakonec sešli na západním pobřeží USA, kde zakotvili. Misie má dnes stejně jako před čtyřiceti lety kolem 600 členů, odhaduje brněnský světící biskup Petr Esterka. Z pověření České biskupské konference sídlí v Los Angeles, odkud poskytuje duchovní péči českým katolíkům v zahraničí - nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. Na česky sloužených mších v Los Angeles, San Diegu a San Francisku se jedenkrát za měsíc schází pravidelně několik desítek věřících, o svátcích i více než sto. Často jsou mezi nimi i Slováci, a tak kněz alespoň k části bohoslužby použije slovenštinu. "Nedělá mi to problémy, jsem z moravského Slovácka," řekl ČTK biskup Esterka, který v zahraničí žije od roku 1957 a ve Spojených státech přes 40 let. Češi nemají v Kalifornii svůj kostel, a tak se scházejí ve stáncích jiných komunit, v Los Angeles například v polském centru.

  • 17.10.2004

    Chladné počasí zbrzdilo podzimní sezonu hub na střední Moravě. Přesto si milovníci této zábavy mohou z lesa odnést hromadu čirůvek, ryzců, ale i hřiby smrkové či klouzky. Přerovský mykolog Jiří Polčák soudí, že pokud přijde očekávané oteplení, mohou příští víkend nastat houbařské žně. "Ochlazení je na houbách hodně znát, ve vyšších polohách dokonce byly plodnice zmrzlé. Rostou zejména podzimní druhy - čirůvky, mnoho druhů ryzců, bedly, klouzci, křemenáče i kozáci," uvedl Polčák. Mykolog radí zajít na houby do smrkových lesů. Vyplatí se hledat i na březích rybníků a řek, kde začíná růst hlíva ústřičná. Mykologové v těchto dnech zaznamenali řadu unikátních nálezů. Například na Přerovsku objevili vzácný hřib douglaskový, který původně pochází z Ameriky.

  • 16.10.2004

    Náměstek ministryně zdravotnictví Milan Špaček (KDU-ČSL) byl opět zvolen senátorem za Znojemsko se ziskem více než 53 procent hlasů. Ve finále doplňovacích senátních voleb porazil podnikatele Jaroslava Paříka, kterého nominovala ODS. Volebního finále se zúčastnilo 14,01 procenta voličů, tedy o 4,5 procenta méně než před týdnem prvního kola voleb. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad. Špaček do Senátu nastoupí na čtyři roky. Nahradí nynějšího europoslance Vladimíra Železného, který mu před dvěma lety překazil obhajobu senátorského křesla. Špačkovi dalo hlas zhruba o 1750 lidí více než v prvním kole, a získal tak důvěru přibližně stejného počtu lidí, kteří ho vyslali do Senátu před osmi lety. Tehdy dostal jen o 12 hlasů víc. Před dvěma lety ho při duelu se Železným podpořilo o 640 lidé méně než nyní. Pařík, který první kolo s náskokem 166 hlasů na Špačka vyhrál, si ve finále polepšil jen o 721 hlasů.

    Novým senátorem za Prahu 4 byl zvolen místní zastupitel ODS František Příhoda. Stejně jako v prvním kole porazil i ve finále doplňovacích senátních voleb v Praze 4 filozofa Erazima Koháka z ČSSD. Získal hlasy více než 60 procent voličů. Volebního finále se zúčastnilo 15,21 procenta voličů, téměř o pět procent méně než před týdnem. Příhoda do Senátu nastoupí na dva roky, které zbývají do konce mandátu po nynějším europoslanci Josefu Zieleniecovi, jehož do horní komory nominovala US-DEU v rámci někdejší Čtyřkoalice.

    Politologa Tomáše Lebedu nízká účast ani výsledek voleb nepřekvapily vzhledem k tomu, že jim nepředcházela celostátní kampaň. Nebyly spojeny ani s jinými volbami, které by mohly účast zvýšit, řekl ČTK. ČSSD podle něj může považovat za úspěch, že se Kohák dostal v Praze do finále. Vítězstvím Špačka na Znojemsku lidovci podle Lebedy jen znovu obsadili již jednou dobyté pozice Doplňovací volby do Senátu poměr sil v této parlamentní komoře výrazně nezměnily. Vítězstvím Františka Příhody v Praze 4 posílí své postavení nejsilnější senátní frakce. Klub opoziční ODS bude mít 27 členů. Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá výsledek doplňovacích voleb za příslib pro listopadové volby, v nichž se bude obměňovat třetina Senátu a budou se vybírat zastupitelstva krajů.

  • 16.10.2004

    Po více než dvou a půl hodinách skončila na česko-rakouském hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště blokáda, kterou uspořádali rakouští odpůrci temelínské elektrárny. Asi 150 lidí s dvaceti traktory a maringotkou uzavřeli přechod ve 12:20 SELČ a krátce po 15:00 SELČ jej podle plánu opět uvolnili. Protest mířil proti rozhodnutí českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jenž 11. října povolil Temelínu trvalý provoz. Podle Mathilde Hallaové z platformy Stop Temelin jihočeská jaderná elektrárna neodstranila všechny nedostatky v zařízení a porušila tak rakousko-českou dohodu z Melku. SÚJB prý proto neměl elektrárně povolovat přechod ze zkušebního do trvalého provozu, soudí aktivistka. Na dotaz novinářů, zda budou dříve časté hraniční blokády obnoveny, aktivistka odpověděla, že se nyní čeká na postoj rakouské a české vlády. "Potom se rozhodne," řekla Hallaová. Odpůrci Temelína provoz na hranici zablokovali v obou směrech a pro veškerou dopravu. Policisté přijíždějící automobily ještě před přechodem odkláněli na jiné přechody. Podle jedné z hlídek byly během blokády odkloněny stovky aut. Řidiči, kteří se k přechodu dostali, dávali najevo rozčilení. Podle nich aktivisté nemají nic na práci, když mohou blokovat hranice. Někteří raději automobily obraceli a vraceli se zpět. Prostitutky z okolí hlavního silničního tahu se uchýlily do restaurací, aby se ohřály, než se cesta od hranic uvolní. Blokáda vyvolala spor uvnitř pořádajícího sdružení Stop Temelin. Jeho dlouholetý vůdce Josef Neumüller se dnešní blokády zúčastnil jen jako divák. Podle něj je totiž špatné, když aktivisté brání v cestě i obyčejným turistům. "Jenom to zhoršuje vztahy, ti lidé za nic nemohou. Chtěl jsem, aby se uzavřely pruhy pro kamiony. Protože v otázce Temelína jde především o obchodní vztahy mezi ČR a Rakouskem," řekl ČTK Neumüller.

    Od blokády se distancovaly české ekologické organizace i rakouské ministerstvo životního prostředí. Některé další rakouské organizace uzavření hranic označily jako zbytečnou akci.

  • 16.10.2004

    Ocenění od českých zástupců obětí nacismu převzal v Praze Michael Jansen, předseda německé nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost. Jejím prostřednictvím se vyplácí odškodnění lidem, kteří byli za druhé světové války nasazeni na nucené práce nebo posláni do koncentračních táborů. Slavnostního aktu na německém velvyslanectví, při němž třiašedesátiletý Jansen obdržel od zástupců Svazu nuceně nasazených pamětní plaketu, se v pátek podle agentury DPA zúčastnili německý prezident Horst Köhler, exprezident Václav Havel a bývalý spolkový ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. V jeho úřadu kdysi Jansen pracoval, nyní je od 1. července vedoucím úřadu spolkového prezidenta, uvedla agentura. Köhler byl v Praze v pátek na oficiální návštěvě. Svaz nuceně nasazených po 14 letech existence skončil k letošnímu 30. červnu svou činnost. Jedním z jeho hlavních cílů bylo zaevidovat co nejvíce občanů České republiky, kteří byli postiženi nucenou prací v Německu. Odškodnění za nucené nasazení a otrocké práce za druhé světové války v Rakousku a Německu už bylo v České republice vyplaceno naprosté většině oprávněných žadatelů. Vyplývá to ze zářijových údajů Česko-německého fondu budoucnosti a rakouského Fondu pro smíření, mír a spolupráci. Rakouská strana vyřídila kladně více než 11.000 žádostí, německá zhruba 76.000. Částka pro jednoho nuceně nasazeného činila zhruba 2500 eur (asi 77.500 korun), pro vězně koncentračních táborů a židovských ghett kolem 7500 eur (asi 232.500 korun).

  • 16.10.2004

    Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1747 v děčínské části Dolní Žleb má šanci na záchranu. Na zdevastovaný svatostánek se prý nemohli dívat místní občané, a tak se rozhodli, že na jeho opravu uspořádají finanční sbírku. "Rekonstrukce má stát přes osm milionů korun," řekl ČTK předseda občanského sdružení Dolní Žleb Vladimír Puchýř. Tříletou sbírku už povolil ústecký krajský úřad. "Nyní čekáme, až rozhodnutí nabude právní moci a pak začneme peníze vybírat," vysvětlil Puchýř. Dodal, že by to mělo být po 20. říjnu. Sdružení bude prý prvním dárcem, na obnovu kostela se rozhodlo poskytnout 20.000 korun. Stavební technik litoměřického biskupství Ivo Fidler ČTK řekl, že biskupství již nechalo na rekonstrukci dolnožlebského kostela vypracovat projekt. Vydáno bylo podle něj i stavební povolení. Zatím se za státní peníze podařilo opravit malou část střechy, poničených krovů a měděného opláštění. Pokud vše dobře půjde a podaří se shromáždit dostatek peněz, měly by se celkové opravy dočkat i kostelní varhany a zvon, který je státem chráněnou památkou, poznamenal Puchýř.

  • 16.10.2004

    Nejen tradiční kapři, ale také obří sumci a candáti uvízli v sítích rybářů při dnešním výlovu rybníku Peklo v Polné na Jihlavsku. Po 21 letech ho vypouštěli dva týdny, aby se jeho dno mohlo odbahnit. Velkou událost provázel kulturní program, ale také déšť. Desítky diváků však pookřály právě pohledem na metrové candáty či sumce dosahující dvojnásobné délky. Výlov zpestřily výstupy divadelního souboru Jiří Poděbradský a Klubu za historickou Polnou. Návštěvníci se na břehu mohli setkat s drábem, rychtářem, ale také s čerty a hastrmanem, jenž se bude muset na dva roky odstěhovat. Po několika letech plánování se Peklo konečně dočká odbahnění. V některých místech je podle starosty Jindřicha Skočdopole až metrová vrstva sedimentů. Donedávna do něj směřovala kanalizace z přilehlých domů, k zanesení přispěly i povodně. Součástí prací bude také oprava hráze a výpustí, trvat by měly do dubna 2006. Náklady dosáhnou téměř 30 milionů korun. Polná má už potvrzenu státní dotaci od ministerstva zemědělství, která pokryje více než 22 milionů korun. "Budeme ještě žádat o navýšení, aby podíl města byl co nejmenší," dodal Skočdopole. Výlov provázela také výstava v nedalekém areálu Muzea Vysočiny přibližující historii rybníka. "Vybudovat jej nechal nejspíše Viktorin z Kunštátu v roce 1479 v rámci opevňování hradu v bažinatém terénu," řekla ČTK ředitelka polenské pobočky muzea Marta Vomelová. Až do roku 1926 rybník vlastnili majitelé polenského panství. V tomto roce jej koupilo město spolu s dalšími čtyřmi rybníky za 140.000 korun. Nesloužil jen k chovu ryb: od roku 1883 byla na jeho břehu postavena plovárna, později půjčovna loděk. Využíval jej také bruslařský spolek. V zimě se v něm těžil led pro Kateřinský a Měšťanský pivovar. Posledních 15 let jej má ve správě Moravský rybářský svaz.

  • 15.10.2004

    České aerolinie koupí v letech 2006 až 2008 postupně 12 letadel Airbus s motory CFM International pro střední tratě. Rozhodla o tom ve čtvrtek dozorčí rada ČSA, sdělila ČTK mluvčí firmy Jitka Novotná. Ve hře byli výrobci letadel Boeing a Airbus i výrobci motorů International Aero Engines a CFM International. "Rozhodnutí bylo jednomyslné, jak v představenstvu, tak v dozorčí radě," řekl prezident ČSA Jaroslav Tvrdík. První letadla z tendru sice ČSA získají až v roce 2006, pět stejných strojů by se ale ve flotile mělo objevit již příští rok, řekla Novotná. ČSA si je chtějí pronajmout od obchodníků s letouny. V dubnu by se tak flotila měla rozšířit o tři Airbusy 320 pro pravidelné lety a v červnu o další dva A321 pro chartery. Dvanáct Airbusů, které ČSA koupí v letech 2006 až 2008, bude stát deset až 12,5 miliardy korun a aerolinie je budou splácet formou finančního leasingu. Kromě dodávky 12 letadel Airbus 320 a 319 získají ČSA od Airbusu zdarma také nový simulátor v hodnotě 300 milionů korun.

Pages