Zprávy

Obvinění asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka z podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky zřejmě budou zrušena. Zvrat v kauze přinesla prověrka ostravského krajského státního zastupitelství, které zpochybnilo věrohodnost Kořistky a kritizovalo postup policie i žalobce Martina Fraše z okresního zastupitelství. Krajská státní zástupkyně Zlatuše Andělová také zpochybnila výsledek Kořistkova výslechu na detektoru lži. Poslance její slova rozhořčila a označil je za politické vyjádření, které žalobkyni nepřísluší. Podle Andělové některé hodnoty snímané na detektoru nasvědčují tomu, že Kořistka není ochoten říci některé skutečnosti, o nichž ví. Za Kořistku se postavil ministr vnitra František Bublan, který trvá na tom, že poslanec mluvil podle detektoru pravdu. Vyhodnotit výsledky testu podle něj Andělová určitě neumí, neboť to musí dělat odborník. Žalobkyně na základě prověrky doporučila zrušit obvinění údajných strůjců korupce, kteří podle policie nabízeli Kořistkovi deset milionů za to, že nepodpoří vznikající koaliční vládu. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo podle ní vydáno nezákonně a zadržení obou mužů bylo účelové. V případu jde o tvrzení proti tvrzení, policie žádný další usvědčující důkaz neopatřila, prohlásila žalobkyně. Zástupci ODS považují verdikt zastupitelství za potvrzení výhrad, které k postupu policie měli. Podle nich nebyl nezávislý, a policejní prezident Jiří Kolář i ministr vnitra Bublan by proto měli odstoupit. Dalík poznamenal, že je rád, že se vyšetřovací orgány nehodlají nechat manipulovat. Policie by podle něj měla začít prověřovat trestní oznámení, ve kterém Kořistku podezírá z křivého obvinění.

Rakouští odpůrci české jaderné elektrárny Temelín ohlásili novou hraniční blokádu jako protest proti pondělnímu rozhodnutí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolit elektrárně přechod ze zkušebního na plný provoz. Během protestní akce, která má začít v sobotu pět minut po poledni na hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště, chtějí odpůrci atomu na přechodu zastavit dopravu. "Délka trvání blokády zatím nebyla stanovena," řekla ČTK šéfka Platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová s tím, že ekologičtí aktivisté plánují během protestu zastavit veškerý provoz na hranicích. Konání demonstrace na česko-rakouském hraničním přechodu podle Hallaové nezabrání ani případné nesouhlasné stanovisko úřadů.

V Brně vznikne samostatné Turistické informační centrum. Nová příspěvková organizace, jejíž založení schválili zastupitelé, zahájí provoz od ledna. Oddělí se od současného Kulturního a informačního centra (KIC). To bude působit jako Brněnské kulturní centrum, jehož nový šéf Pavel Galík se zastupitelům poprvé představil. Ředitele informačního centra teprve vybere konkurz. Kulturní centrum se bude zabývat jen organizací kulturních akcí v Brně, jako jsou folklorní festivaly, Shakespearovské slavnosti, filmové přehlídky či akce partnerských měst. Centrum bude také úzce spolupracovat s Jihomoravským krajem na propagaci mimobrněnských turistických cílů, například Moravského krasu či Lednického areálu.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil sněmovně schválit navržené příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Předlohou by se měla tento týden zabývat sněmovna. Schvalovat bude právě jen uvedené parametry. O definitivní podobě předlohy budou poslanci hlasovat zřejmě až koncem listopadu, případně v týdnu od 13. prosince.

Rozpočet počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Výdaje na vědu a výzkum vzrostou o 1,8 miliardy na 16,5 miliardy korun. Na vysoké školy stát vynaloží meziročně o deset procent více. Čistý příjem České republiky z rozpočtu Evropské unie by měl v příštím roce dosáhnout 16 miliard korun, tedy o miliardu méně než letos.

Výdaje rozpočtu překračují o 2,5 miliardy korun limit stanovený tzv. konvergenčním programem, v němž se vláda zavazuje Evropské komisi k rozpočtové disciplíně. Podle předsedy rozpočtového výboru Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) i ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) je však překročení limitu nepatrné a nebude znamenat žádný problém.

Rozpočtový výbor ale dnes v rámci projednávání tohoto klíčového zákona diskutoval především o chystaném vysokém zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Kalousek prohlásil, že hlavní rozpočtovou prioritou není školství a věda, ale zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek.

Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross. Účinnost takzvaného služebního zákona je naplánována na 1. leden 2005. Kalousek ale navrhuje účinnost odložit až na 1. leden 2007. Pokud se tak stane, nevyužité peníze v rozpočtu (jde asi o osm miliard korun) bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Odložení účinnosti zákona přitom podporují také unionisté a zřejmě i ODS.

Kalousek ale upozornil i na to, že pokud nebude nový zákon odložen, vzrostou pro státní rozpočet povinné, takzvané mandatorní výdaje, a to díky výsluhovým příspěvkům a sociálnímu zabezpečení. Výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení se totiž bude vypočítávat z navýšené mzdy. "Mandatorní výdaje pak poletí jako raketa," varoval Kalousek.