Zprávy

Trenér české fotbalové reprezentace Karel Brückner si po utkání s Rumunskem zhluboka oddechl. Jeho svěřenci dokázali vyhrát složitý zápas, který by je mohl odrazit za dalšími úspěchy v kvalifikaci MS. Byl si dobře vědom, že v sobotu to byla především vydřená výhra, a hráčům poděkoval, že složitý duel dotáhli ke kýženému výsledku. Jen ho mrzelo, že ve středu v Arménii nebude k dispozici Milan Baroš, který viděl druhou žlutou kartu v kvalifikaci.

Podle Brücknera to totiž nebyl vůbec jednoduchý zápas. "Byli jsme ve složité situaci a bylo jasné, že vítězství musíme urvat za každou cenu. I třeba s důrazem na větší bránění, než bývá obvyklé," vysvětlil, že účelnost světila prostředky. Mrzelo ho jen, že stejně jako v předchozích zápasech zůstala velkým nedostatkem jeho týmu slabá koncovka. Kollerova trefa sice prolomila dlouhé čekání na první gól po ME, jenže byla to branka z penalty; ze hry se kanonýři stále nemohou prosadit.

Spokojen především z toho, že dovedl český celek v kvalifikačním zápase o postup na mistrovství světa s Rumunskem ke tříbodovému zisku, byl nově zvolený kapitán týmu Tomáš Galásek. Při jeho premiéře s páskou na ruce český tým porazil Rumuny 1:0. "To byl hlavní cíl, hned je to veselejší. Máme tři body a smazali jsme nulu na svém kontě. Toto vítězství je pro nás velmi důležité," zdůraznil záložník Brücknerova výběru. Před soubojem prý cítil větší tlak než jindy. "Je to něco jiného, než když nastupuji jako normální hráč. Po vjezdu na stadion mi ale už bylo lépe, cítil jsem se klidněji," pokračoval hráč Ajaxu Amsterdam.

Sociální demokracie je podle průzkumu agentury Factum Invenio druhou nejsilnější stranou. ČSSD podporuje 15,7 procenta lidí a strana se dotahuje na dosud nejsilnější ODS. Preference občanských demokratů nyní činí 17,4 procenta voličů, což je nejhorší výsledek od voleb v roce 2002. Preference KSČM klesly na 12,1 procenta, preference KDU-ČSL stouply na 6,3 procenta. Nejmenší vládní stranu - US-DEU - má podporu 1,6 respondentů.

Průzkum společnosti Factum Invenio potvrdil dva výzkumy jiných agentur zveřejněné v září, podle nichž ČSSD předstihla komunisty a znovu se stala druhou nejsilnější stranou. Při posledním, dubnovém šetření firmy Factum Invenio byli komunisté druzí s asi 12 procenty preferencí a preference ČSSD tehdy klesly pod deset procent. Preference ODS klesly, v dubnu dosahovaly zhruba 20 procent.

Agentura Factum Invenio zveřejnila také volební prognózu. Podle ní by volby vyhrála ODS s 29,6 procenta hlasů, druzí by skončili sociální demokraté se ziskem 25,6 procenta hlasů. KSČM by volilo 21,4 procenta a lidovce 10,7 procenta lidí.

Oproti poslední volební prognóze agentury z letošního dubna si nejvíce polepšila ČSSD, jejíž předpokládaný volební výsledek vzrostl o více než sedm procent. Celých sedm procent od dubna naopak ztratila ODS. Komunisté si mírně pohoršili, lidovci tři procenta získali. SNK sdružení nezávislých spadlo z 6,7 procenta na 3,5 procenta.

Pozice Davida Ratha v čele České lékařské komory zůstává i po kritice části lékařské veřejnosti neotřesena. Většina z delegátů sjezdu ČLK v Brně totiž vyjádřila s činností představenstva komory souhlas a ani v páteční a v sobotní interní diskusi se nezformovala skupina, která by iniciovala Rathovo odvolání z funkce prezidenta ČLK. "Já na své pozici nelpím, ale mám podporu," řekl Rath ČTK. Někteří jeho odpůrci to vysvětlují tím, že na reformu komory už rezignovali. "Je to obrazem jisté apatie," míní předseda Sdružení ambulantních chirurgů Eugen Příbaň.

Prezidenta komory se někteří delegáti snažili odvolat již na loňském sjezdu. Návrh však nezískal nadpoloviční většinu účastníků. "Naopak loni jsem dostal víc hlasů, než kolika jsem byl před šesti lety zvolen," připomněl před časem Rath. Příznivci šéfa komory vždy oceňovali jeho přímočarost, vyjednávací a organizační schopnosti. Odpůrci mu naopak vytýkají autoritářství.

Česká lékařská komora stále nemá jednotný názor na oprávněnost zákona znemožňujícího privatizaci okresních nemocnic. Připravovaný zákon, který veřejně podporuje prezident komory David Rath, dokonce rozdělil delegáty víkendového sjezdu ČLK v Brně na dva tábory. Zatímco Rath varuje před riziky zprivatizování nemocnic, jeho oponenti mu vytýkají, že varuje veřejnost před soukromým sektorem ve zdravotnictví.

Podle Ratha by se okresní nemocnice měly přeměnit na veřejné neziskové ústavy. Čistě privátní nemocnice zařízení by měla být jen doplňkem veřejného zdravotnictví, řekl ČTK Rath. Podle něj existuje riziko, že by soukromé ústavy mohly maximalizovat svůj zisk na úkor pacientů i zdravotníků samotných. V pátek dokonce Rath se sociálnědemokratickou ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou uvedli, že soukromá zařízení poskytují horší péči než nemocnice veřejné.

Svými postoji však prezident ČLK popudil část stavovské organizace, zvláště privátní lékaře. Ti jeho výroky odsuzují. Například šéf sdružení soukromých lékařů Skalpel Jiří Berka míní, že podobnými výroky Rath překračuje meze mandátu prezidenta komory. Předsedovi Sdružení ambulantních chirurgů Eugenu Příbaňovi se zase nelíbí, že šéf komory své obavy z masivní privatizace zdravotnických zařízení odůvodňuje i možným tunelováním nemocnic. "Ty velké finanční ztráty, které jsou doháněny státními dotacemi, se netýkaly privátních nemocnic, to se týká sektoru státních nemocnic," poznamenal Příbaň.

Zda se do neděle podaří zformovat jednotné stanovisko ČLK k problému privatizace, není zatím jasné. Podle některých delegátů jsou ale spory o budoucí právní povahu nemocnic zatím zbytečné. "Je jedno, jakým právním subjektem nemocnice budou, protože špatný je celý systém zdravotní péče," uvedl na sjezdu jeden z diskutujících. Pokud nebude přijat zákon o rozsahu zdravotnické péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, situace lepší nebude, zdůraznil například lékař Zdeněk Hajžman.

Zákon o základní síti veřejných neziskových nemocnic chce v parlamentu prosadit co nejrychleji premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle něj je nutné předejít překotné privatizaci. Norma má zabránit omezení péče ve zprivatizovaných nemocnicích. Návrh předpokládá v každém krajském městě a v každém okrese alespoň jednu veřejnoprávní nemocnici a také přísnější kontrolu jejich hospodaření. Dosud bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví privatizováno 47 nemocnic.