Zprávy

Zavedení tzv. elektronického mýtného před rokem 2006 není podle ministerstva dopravy reálné. Premiér Stanislav Gross přitom v sobotu uvedl, že Česko možná zavede elektronické mýtné v roce 2005, tedy o rok dříve oproti původním plánům.

Stát chce pro tranzitní kamionovou dopravu co nejrychleji zavést podobné podmínky, jako jsou v Rakousku, které již elektronické mýtné zavedlo, a Německu, kde začne mýtné platit od příštího roku. Jinak by Česká republika byla pro projíždějící kamiony výrazně levnější a hrozil by jí další nárůst tranzitní dopravy.

Zavedení mýtného ale musí předcházet řada kroků, které zaberou určitý čas, vysvětlila mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. Například veřejná soutěž na dodavatele bude podle pravidel Evropské unie trvat minimálně 3,5 až čtyři měsíce, po ní musejí následovat lhůty pro odvolání uchazečů. Kromě samotné soutěže, kterou chce MD vyhlásit začátkem příštího roku, budou několik měsíců trvat stavební úpravy a další opatření před samotným spuštěním systému.

Celkem se počítá se zpoplatněním 3000 kilometrů dálnic a vybraných silnic prvních tříd. V současnosti platí známky na dálnicích o celkové délce 712 kilometrů.

Ve hře jsou pořád oba dosud existující systémy monitorování ujetých kilometrů, podle kterých by dopravci za skutečné použití silnic platili. Je tedy možné, že se v ČR bude nakonec využívat podobný systém jako v Rakousku, kde se pohyb kamionů monitoruje pomocí mikrovlnné technologie. Ta je sice stavebně náročnější, protože vyžaduje vybudovat brány na všech nájezdech a výjezdech ze zpoplatněných úseků, v Rakousku ale funguje bez větších problémů.

Je také možné, že ČR zvolí modernější systém monitorování ujetých kilometrů pomocí satelitu, který zavádí Německo. Tam však měl původně začít fungovat k 31. srpnu loňského roku, jeho start byl ale kvůli technickým problémům dosud nevyzkoušené technologie několikrát odložen. Nakonec by provoz měl začít příští rok v lednu.

Ministr dopravy Milan Šimonovský však již dříve zmiňoval možnost, že ČR přistoupí na nějaký odlišný systém, který by se ještě mohl objevit. Je také možné, že Česko zvolí pro zavedení systému jednu z technologií a pak postupně v souladu s rozhodnutím celé EU přejde na jinou.

Český Telecom začal uživatelům nabízet nepřetržitý dohled nad jejich byty či firemními prostory prostřednictvím telefonní linky. K hlídání objektů před zloději či požárem firma využívá bezpečnostní systémy napojené v objektech přes pevnou linku na firemní pult centralizované ochrany, uvedl na veletrhu Invex mluvčí Telecomu Vladan Crha. Specialisté z pultu centralizované ochrany monitorují aktuální situaci a v případě potřeby k ohroženému objektu vysílají zásahovou jednotku. Komunikace zabezpečovacího zařízení s dohledovým centrem probíhá prostřednictvím bezplatné linky, náklady za telefon se tedy nezvyšují. Služba je účtována v rámci pravidelného vyúčtování za telekomunikační služby. Domácnosti za službu měsíčně zaplatí 208 korun a v případě služby zahrnující výjezd zásahové jednotky 476 korun za měsíc.

Dálková ostraha budov přes telefon je jednou z prvních služeb v rámci takzvané vize digitální domácnosti, kterou Telecom na Invexu prezentuje spolu s dceřiným mobilním operátorem Eurotel. Uživatelé si mohou například již nyní objednat dálkové ovládání elektrických spotřebičů, jako jsou bojlery, garážová vrata, světla či ventilace prostřednictvím krátkých textových zpráv z mobilního telefonu.

Automobilkám v České republice již začínají chybět lidé s technickým vzděláním. Zatímco dříve byly technické obory vyhlášené a populární, dnes se od nich mladší generace odklánějí. Automobilový průmysl má přitom v tuzemsku velmi významné postavení a stále potřebuje nové pracovní síly. Na pondělní konferenci s názvem Flexibilní pracovní síla na trhu práce, praxe automobilového průmyslu to uvedl Tomáš Raiter z agentury STEM/MARK.

Vedle vysokoškoláků z technických oborů chybějí v republice také vyučení frézaři nebo obráběči kovů. Důvodem upadajícího zájmu o technické obory je především obava mladých lidí z matematiky. Podle průzkumu agentury nechce mít 45 procent maturantů s tímto předmětem již nikdy nic společného. "Výuka matematiky u nás zřejmě má nějakou chybu, která mladé lidi děsí," poznamenal Raiter a zmínil také kontroverzní rozhodnutí poslanců nezařadit matematiku jako povinný maturitní předmět.

Raiter připomněl, že v Česku neexistuje plnohodnotná náhrada za automobilový průmysl. Podle odborníků je sice vysoce pravděpodobné, že se bude automobilkám ve střední Evropě dařit i v dalších letech, zároveň však upozorňují na velkou zranitelnost české ekonomiky. Pokud by se automobilový průmysl v Evropě dostal do vážnější krize, české hospodářství by tím výrazně utrpělo.

V ČR také podle průzkumu stále existují příznivé podmínky pro nalákání dalších automobilových investic. Kromě nedostatku některých profesí však je velkým problémem také přístup obcí a komunálních politiků. Ti podle Raitera nejsou na podporu investic připraveni a neuvědomují si, nakolik mohou investice přispět i do jejich regionálních rozpočtů.

Akcionáři Aera Vodochody schválili na mimořádné valné hromadě odchod společnosti Boeing Česká z podniku. Boeing v Aeru od roku 1998 vlastnil 35procentní podíl, který na základě středečního vládního usnesení přejde na stát za symbolické dvě koruny. Stát, který se stane téměř stoprocentním majitelem firmy, se zároveň zavázal převzít za podnik závazky za dobu, kdy tam americká společnost působila a měla nad ní manažerskou kontrolu.

Důvodem odchodu Boeingu z Aera bylo to, že Boeing nenaplnil očekávání vlády z roku 1998, když měl Aeru měl pomoci k rozvoji společnosti, zejména při prodejích jejích letounů a její transformaci do efektivní firmy. Boeing za akcionářský podíl tehdy zaplatil 950 milionů korun.

Ačkoli se provozní aktivity Aera Vodochody zlepšily, kvůli tržním podmínkám a silné konkurenci nebyl uzavřen žádný mezinárodní kontrakt, uvedlo ministerstvo financí ve společném prohlášení s firmou Boeing. Obě strany dodaly, že ukončení účasti Boeingu v Aeru není překážkou pro další spolupráci.

Aero má potíže se získáním zakázek a nedaří se mu například prodávat letouny L-159. Firma zároveň není schopna splácet úvěry, za které se zaručil stát. Za jejich úhradu v tomto a příštím roce tak státní rozpočet zaplatí 9,3 miliardy korun. Firma propustila od začátku minulého roku zhruba 500 pracovníků na současných 1640.

Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn ve středu uvedl, že schválený odchod Boeingu je cestou další k restrukturalizaci podniku a její následné privatizaci. Podle státu tím dochází k vytvoření podmínek, aby společnost mohla na základě komerčních úvěrů pokračovat ve výrobní činnosti.