• 13.10.2004

    Čeští občané budou moci snáze vést soudní spory v jiných zemích Evropské unie (EU). Rovněž pro jejich občany bude jednodušší soudit se v Česku. Počítá s tím vládní předloha, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Pokud se občan jiného členského státu EU ocitne před soudem v Česku a požádá o to, má mít nárok na právní pomoc, konkrétně na zástupce, tlumočníka, osvobození od soudních poplatků či překlad písemností. Obdobně se zákon týká občanů, kteří bydlí v Česku, ale před soudem se ocitnou v jiné členské zemi unie.

  • 13.10.2004

    Převážně pozitivně hodnotili poslanci Evropského parlamentu výkon českého komisaře Vladimíra Špidly při slyšení ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci a ve výboru pro práva žen a rovnost pohlaví. Z jejich závěrů vyplynulo, že nemají zásadní námitky proti jeho zařazení do příští Evropské komise. Aby se úřadu úspěšně zhostil, musí podle poslanců "přesvědčit evropské občany o výhodách silného sociálního modelu". Vadou na kráse podle dopisu bylo to, že "odpovědi na některé otázky nebyly úplné", například pokud jde o názor na postavení žen v Turecku. Výbor žádá, aby se k tomuto bodu Špidla dodatečně písemně vyjádřil.

  • 13.10.2004

    Zrušením odboru specializovaných sil na olomouckém velitelství neztratí armáda podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky žádnou ze schopností, které oceňuje Severoatlantická aliance. Tyto jednotky budou existovat i nadále, změní se jen jejich zařazení uvnitř armádních struktur. Pod specializované síly nyní patří především protichemický prapor z Liberce, zařazený do sil rychlé reakce NATO, a jednotka pasivních sledovacích systémů, která nyní přebírá a zkouší první z pasivních radiolokátorů Věra. Specializované síly měly původně vlastní velitelství, po přepracování armádní reformy na konci listopadu 2003 ale zaniklo a jeho útvary jsou součástí velitelství společných sil.

  • 13.10.2004

    Policejní prezident Jiří Kolář kategoricky odmítl úterní vyjádření ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové o tom, že policie postupovala v kauze údajného podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky nezákonně. Podle něj současná aféra pramení z rozdílných právních názorů policie a jednotlivých státních zastupitelství.

    Andělová si za zveřejněnými výsledky prověrky stojí. Na pátek připravuje tiskovou zprávu, v níž chce mimo jiné vysvětlit své pravomoci. Domnívá se, že měla právo posoudit a vyjádřit se k výsledkům Kořistkovy zkoušky na detektoru lži, neboť tyto věci byly uvedeny ve spise. Andělová poslance označila za nevěrohodnou osobu. Kromě policejního postupu v úterý Andělová označila za nezákonné i obvinění asistenta šéfa ODS Marka Dalíka a lobbisty Jana Večerka s tím, že by měla být zrušena. Policie dvojici viní z toho, že Kořistkovi při červencové schůzce nabídli deset milionů korun a místo velvyslance v Bulharsku za to, že nepodpoří novou vládu. Náměstek policejního prezidenta Jaroslav Macháně se obává toho, že slova o nezákonnosti policejních postupů mohou mít takový dopad, že se vyšetřovatelé budou obávat proti korupci bojovat.

  • 13.10.2004

    V kauze údajného podplácení unionistického poslance Zdeňka Kořistky policie poprvé odhalila, že k jejím důkazům patří i odposlechy telefonních hovorů aktérů případu. Záznam svých hovorů si poslechla a policii vysvětlovala svědkyně Radmila Ondříšková. Její výslech v Ostravě trval i s přestávkami dvě a půl hodiny. "Výslech byl docela nepříjemný a podle mého názoru nebyl oproti jiným svědkům až tak regulérní," řekl ČTK advokát Stanislav Devátý, který obhajuje stíhaného asistenta šéfa ODS Marka Dalíka i lobbistu Jana Večerka. Ondříšková je jejich známá. V případu je první svědkyní, jejíž výslech chtěla policie natočit kamerou. Vzhledem k námitkám Devátého i advokátky Ondříškové od toho nakonec upustila. Při výslechu podle Devátého nic nového nezaznělo. Obhajobě se přitom s ohledem na úterní stanovisko ostravské krajské státní zástupkyně Zlatuše Andělové vůbec nelíbí, že policie ve vyšetřování vůbec pokračovala. Andělová práci policie kritizovala a označila obvinění za nezákonné s tím, že by mělo být zrušeno.

  • 13.10.2004

    Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) očekává, že se v příštím roce zastaví několikaletý růst nezaměstnanosti. Naopak by měla začít výrazněji růst česká ekonomika, a to o 3,5 až čtyři procenta, uvedl Sobotka v rámci projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ve sněmovně. Hlavním zdrojem růstu HDP v příštím roce má být podle ministra domácí poptávka. Sobotka poslance také informoval o vývoji hospodaření státního rozpočtu v letošním roce. Pro tento rok sněmovna schválila státní rozpočet s deficitem 115 miliard korun. "Očekávaná skutečnost letošního roku byla aktualizována. Schodek se sníží zhruba o 1,7 miliardy korun," řekl Sobotka.

    Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Sněmovna bude o příjmech a výdajích hlasovat v pátek 15. října.

  • 13.10.2004

    Premiér Stanislav Gross od počátku roku ztrácí důvěru občanů. Podle zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) mu důvěřuje 46 procent lidí, tedy o 14 procent méně než letos v lednu. Největší důvěře veřejnosti se z českých politiků těší stále prezident Václav Klaus. Druhým v pořadí je ombudsman Otakar Motejl a Grossovi patří třetí pozice. Nová koaliční vláda pod vedením Grosse si přitom důvěru obyvatel získává. Podle zářijového šetření CVVM věří kabinetu 35 procent občanů, což je nárůst o devět procent proti poslednímu průzkumu v červnu. Tehdy ještě vedl kabinet Vladimír Špidla (ČSSD).

  • 13.10.2004

    Okresní hejtmanství v hornorakouském Freistadtu povolilo odpůrcům atomu zablokovat dopravu na česko-rakouském hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště. Zastavení provozu bude součástí dříve ohlášené protestní akce, která se na přechodu uskuteční v sobotu od 12:05 do 15:00 SELČ, řekla šéfka Platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová. Dodala, že poprvé od listopadu roku 2000 rakouské úřady povolily déle trvající blokádu hranic s Českem. Ekologičtí aktivisté se chystají protestovat na hranicích na znak nesouhlasu s pondělním rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolit jaderné elektrárně Temelín přechod ze zkušebního na plný provoz.

  • 13.10.2004

    Ministerstvo dopravy chce z peněz, které by získalo z prodeje části akcií České správy letišť, financovat další rozvoj ruzyňského letiště. "Očekáváme, že v brzké době budeme potřebovat sedm miliard na výstavbu nové vzletové a přistávací dráhy, a v takovém objemu by také první emise akcií měla jít na veřejné trhy," řekl ČTK ministr dopravy Milan Šimonovský. Ministerstvo přitom podle něho analyzuje všechny varianty privatizace. Pražské letiště představuje dnes společně s Vídní dvě nejvýznamnější letecké adresy ve střední Evropě. Je také nejvýkonnějším letištěm ze zemí, které letos přistoupily k EU.

    Kapacitu letiště zvýší nově budovaný terminál za 8,5 miliardy. Sloužit by měl od konce příštího roku. Jeho hrubá stavba už byla dokončena. Kapacitu však bude možné doplňováním odbavovacích přepážek postupně rozšířit až na 15 milionů cestujících.

  • 13.10.2004

    Počty sterilizací romských žen ve statistice nejsou a lékaři je také neevidují. "Etnickou příslušnost sterilizovaných žen nesledujeme," potvrdili za statistiky Ústav zdravotnických informací a statistiky a za gynekology profesor Jaroslav Živný z pražské porodnické kliniky U Apolináře. Tyto údaje od statistiků nyní žádá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, která se dohodla s ombudsmanem Otakarem Motejlem na spolupráci při vyšetřování údajně násilné sterilizace Romek. Dvě desítky romských žen na severu Moravy tvrdí, že byly ke sterilizaci donuceny.

    Lékaři nabídnou ženě sterilizaci, pokud měla například tři porody císařským řezem a další těhotenství by ohrožovalo ji nebo plod. S počtem porodů, pokud byly nekomplikované, to nesouvisí. "Romka nebo jakákoli jiná žena. Je nám jedno, jestli má jedno dítě nebo deset, každý svého štěstí strůjce," podotkl profesor Živný.

    V případě žen ze severu Moravy, které si stěžují, byla skutečnost zřejmě taková, že většina z nich svůj souhlasný podpis do lékařské dokumentace zanesla. V některých nemocnicích na Ostravsku totiž byla ještě nedávno souhlasná stanoviska s císařským řezem a sterilizací v jednom souvětí a ženy je dostaly k podpisu často až těsně před porodem.

Pages