Průzkum: Počet zájemců o vysoké školy se za 14 let zdvojnásobil

Zájem o studium na vysokých školách trvale roste. V roce 1990 se na ně hlásilo 60.000 lidí, loni to byl dvojnásobek. Zvyšuje se i počet přijatých do prvních ročníků. Loni školy přijaly zhruba dvě třetiny zájemců. Vyplynulo to z výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd České republiky mezi studenty prvních ročníků vysokých škol. Proti roku 1989 se více než zdvojnásobil i počet vysokoškolských studentů ze zhruba 112.000 na 270.000. Ze studentů, kteří se zapojili do výzkumu, jich téměř pětina připustila, že obor, který studují, není zrovna ten, o nějž stáli. Takoví studenti jsou nejčastěji na zemědělských, ekonomických a pedagogických fakultách.

Tři čtvrtiny středoškoláků a polovina vysokoškoláků se nebrání tomu, aby na vysokých školách byla zavedena některá z forem placení školného. Souhlasí s tím i většina studentů z nižších sociálních vrstev. "Není pravda, že školné zabrání studiu dětí z dělnických rodin. To se děje teď," řekl novinářům vedoucí výzkumného projektu Studium na vysoké škole 2004 Petr Matějů. Největší podporu, 60 procent, má nepřímá spoluúčast, kdy by studenti platili za studia až po jejich ukončení ze svého platu. Přímou formu, která počítá s platbou vždy na začátku roku nebo semestru, studenti zamítli. "Přímé školné, které by se platilo předem, zásadně odmítáme," uvedl předseda Studentské komory vysokých škol Jiří Nantl. Z výzkumu také vyplývá, že sociální selekce od roku 1989 na českých vysokých školách vzrostla, a to v neprospěch dětí z dělnických rodin nebo z rodin méně vzdělaných rodičů. Nicméně finance v tom nehrají hlavní roli.