Zprávy

Vláda na svém středečním zasedání projedná novelu zákona, která v souladu s bruselskými směrnicemi slaďuje podmínky pro azyl v členských státech Evropské unie. Dokument navazuje na předešlou Dublinskou úmluvu o azylech, podle níž žádost o azyl vyřizuje první stát EU, na jehož území žadatel vstoupil. Úmluvu vláda schválila letos v červenci. Minimální požadavky pro udělení azylu by podle předlohy měly být nastaveny tak, aby měli příchozí ve všech členských zemích zajištěnou srovnatelnou životní úroveň podle Listiny základních práv a svobod. Má se tím předejít opakované migraci azylantů mezi evropskými státy. Každá členská země EU má zároveň nadále právo přezkoumat každou žádost o azyl, která mu byla předložena. Žadatel s tím však musí souhlasit.

Cena elektrické energie pro domácnosti patří v České republice k nejnižším v rámci EU. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, podle kterého jsou tuzemské ceny na 18. místě z 21 sledovaných zemí. Elektřina pro domácnosti stála loni v Česku 0,065 eura (zhruba 2,10 Kč) za jednu kWh, v bývalé evropské patnáctce průměrně 0,103 eura (asi 3,25 Kč). Ceny však nezohledňují odlišnou kupní sílu obyvatel jednotlivých zemí. Nejdražší elektrickou energii měly v minulém roce italské domácnosti, uvedl ekonom společnosti Atlantik Finanční trhy Roman Cenek.

Ceny elektrické energie jsou pro české domácnosti nadále regulované, trh by se měl otevřít v lednu roku 2006. Podle údajů Energetického regulačního úřadu stouply ceny elektřiny pro české domácnosti za posledních 13 let stoupla celková cenová hladina přibližně čtyřikrát. Česká republika je na konci seznamu proto, že v roce 2003 byly zvýšeny kapacity uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu, byla otevřena část trhu a celkově klesly ceny elektřiny, doplnil ekonom.

Na stavbu školy v Etiopii se ve veřejné sbírce od začátku října podařilo vybrat více než 934.000 korun. Akci Postavme školu v Africe zorganizovala společnost Člověk v tísni a sdružení Junák. Pokud shromáždí společnost Člověk v tísni dost peněz, chce v jižní Etiopii postavit školní komplex s pěti budovami, vybavit je nábytkem, sociálním zařízením, knihovnou a možná i laboratoří.

V polovině září společnost Člověk v tísni za finanční pomoci českého státu již jednu základní školu v této africké zemi otevřela, nyní se snaží získat peníze na další. Vedlejším cílem veřejné sbírky je zvýšit povědomí české společnosti o pomoci rozvojovým zemím.

Pražské Divadlo Semafor oslavilo pětačtyřicetiny. Vzniklo koncem 50. let minulého století v souladu s eskalací malých divadélek, jejichž společným znakem byla protioficiálnost a snaha poskytovat divákům inteligentní legraci. Tu si užili i účastníci koncertu s názvem Je nám pětačtyřicet, na který Jiří Suchý s Jitkou Molavcovou pozvali publikum do Nostického paláce v Praze, kde nyní působí.

Už název Semafor byl při vzniku této scény složen z prvních slabik slov - sedm malých forem. Málokdo si dnes vzpomene, že jimi byly hudební komedie, poezie a pantomima, loutkové divadlo a hry pro děti, jazzové koncerty, experimentální film a výstavy výtvarného umění. Bylo to přesně 30. října 1959 v půl osmé večer, kdy se v suterénním sále v ulici Ve Smečkách, kde dnes působí Činoherní klub, uskutečnilo první představení. Premiéru měla hudební komedie Člověk z půdy Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Dožila se 228 repríz, hlavní postavu, spisovatele Antonína Sommera, v ní alternovali Miroslav Horníček a Miloš Kopecký, později František Filipovský.