Zprávy

Mezi hosty letošního ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava bude oceněná americká dokumentaristka a kameramanka Kristen Johnsonová, která natočila festivalovou znělku. Jak uvedl ředitel festivalu Marek Hovorka, v hlavní soutěžní sekci Opus Bonum se představí letos 13 snímků.

Festival se bude letos poprvé konat deset dní. Od 25. října do 3. listopadu nabídne 340 filmů v soutěžních i nesoutěžních sekcích. Znělku podle Hovorky už po několik let natáčí výrazné osobnosti dokumentárního filmu. Z českých filmařů představí svůj snímek Štěstí a dobro všem Filip Remunda. Hlavním protagonistou je jaderný fyzik a rekordman v extrémním otužování Vitalij, který se živí jako zedník a žije pod hranicí chudoby. Podle autora muž postupně mění názor na putinovské Rusko. Remunda film natáčel mezi lety 2016 a 2023 na Sibiři.

Díky prodloužení festivalu se do programu vrátí také soutěžní sekce První světla, která nabídne 11 filmů. Soutěž je určena prvotinám či druhým celovečerním snímkům autorů. Na český dokument se pak zaměřuje sekce Česká radost, ve které je 21 filmů. Další sekce představí experimentální dokumenty či snímky sledující aktuální dění.

Tuzemští pěstitelé zeleniny se letos potýkají s výraznými výkyvy počasí a také s poklesem cen, který má negativní dopad na hospodaření zelinářských podniků a farem. Spotřebitelské ceny zeleniny v meziročním srovnání nepřetržitě klesají od února a úměrně s tím se snižují i farmářské ceny. U některých druhů zeleniny jsou ceny dlouhodobě pod úrovní, kdy nepokrývají vysoké náklady na její pěstování. Hrozí kvůli tomu další omezování pěstebních ploch. ČTK to řekla předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská, podle které zelenina patří mezi nejnáročnější plodiny a její pěstování vyžaduje vysoký podíl ruční práce.

Výrazný pokles farmářských cen podle Nebeské snižuje rentabilitu pěstování především u hlavních tuzemských druhů, jako je cibule, zelí, mrkev, celer, petržel či paprika. Tyto druhy zeleniny v Česku zabírají největší plochu polí. Sezonní zlevnění zeleniny, které souvisí se sklizní v ČR a Evropě, je však podle Nebeské výraznější, než obvykle bývá.

Zlevňování zeleniny sice podle Nebeské může na první pohled vypadat jako pozitivní signál, z dlouhodobého hlediska to ale není dobrá zpráva pro pěstitele ani spotřebitele. "Mohlo by dojít k tomu, že pěstitelé se rozhodnou skončit se zeleninou či omezit plochy, což by byla pro nás pro všechny velká škoda," upozornila Nebeská. Pokud by tuzemští pěstitelé dál zmenšili plochy se zeleninou, tak obchodníci vzniklý výpadek produkce obratem nahradí dovozem ze zahraničí.

Česko bude v příštích třech letech znovu členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), která má za úkol monitorovat stav lidských práv ve všech 193 členských zemích Organizace spojených národů. Českou kandidaturu společně s dalšími uchazeči o volná místa schválilo Valné shromáždění OSN. Členem Rady bude Česko již popáté za necelých 20 let její existence, řádným členem se stane znovu po roční pauze. Pozornost ČR bude prioritně upřena na stav lidských práv v Rusku a Bělorusku, sdělilo ČTK české ministerstvo zahraničí.

UNHRC, kterou tvoří 47 členských zemí, je hlavním mezivládním orgánem světové organizace zodpovědným za lidskoprávní témata. Slouží jako prostor k debatám o otázkách od svobody projevu přes ochranu menšin po ozbrojené konflikty. Rada vysílá pozorovatele, vydává doporučení a pravidelně hodnotí situaci ve všech zemích OSN.

Valné shromáždění volilo 18 nových členů na tříleté funkční období začínající 1. ledna 2025. Česko v tajném hlasování získalo 166 hlasů z celkových 190 platných hlasovacích lístků. Členové OSN zvolili do UNHRC mimo jiné také Jižní Koreu, Katar, Kongo, Španělsko či Kolumbii, Kypr a Švýcarsko.

Stres trápí většinu obyvatel Česka. V uplynulém roce se šest z deseti Čechů potýkalo se stresem v takové míře, že to mělo dopad na jejich běžný život. Třetina pak tento pocit zažívala opakovaně a více než čtvrtina Čechů pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohli chodit několik dnů do práce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos u příležitosti Světového dne duševního zdraví, který připadá na dnešek. Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 procent lidí, do práce kvůli tomu nechodilo 40 procent lidí, což je podle autorů průzkumu významně více než v ČR.

"Veřejnost celosvětově vnímá, že zdravotnické systémy upřednostňují fyzické zdraví před duševním," uvedla agentura. Míra pociťovaného stresu se významně liší podle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, takzvaná generace Z (narození v letech 1995 až 2010). Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo v uplynulém roce 77 procent mladých dospělých a až 85 procent zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. Téměř dvě pětiny se pak v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 procent dokonce opakovaně.

"Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců," komentoval výsledky průzkumu ředitel Ipsos Jakub Malý.