• 14.10.2024

    Policie obvinila 13 lidí v souvislosti s pondělním zásahem v Dopravním podniku hlavního města Prahy (DPP). Stíhá je za úplatkářské trestné činy související s plněním veřejných zakázek DPP. Na webu pražského vrchního státního zastupitelství to bez dalších podrobností uvedl dozorující státní zástupce Adam Borgula. Zásah v DPP provádí policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu. Podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba z Pirátů se zásah týká zakázky na komplexní bezpečnostní systém z roku 2010 a jde nejspíš o další větev kauzy Dozimetr. V kauze, kterou dozoruje rovněž Borgula, je obžalováno devět lidí z účasti na organizované zločinecké skupině, úplatkářství a praní špinavých peněz. Obžaloba tvrdí, že skupina obsadila v DPP důležité pozice tak, aby spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky. K pondělnímu zásahu server iDNES.cz napsal, že policisty zajímají smlouvy ohledně komplexního bezpečnostního systému metra. V té souvislosti zmínil personálního ředitele DPP a člena představenstva Jiřího Špičku. Pod řadou smluv je podle serveru podepsán také generální ředitel DPP Petr Witowski. Podle Zdeňka Hřiba by měl Witowski rezignovat. Pokud to neudělá, navrhne Hřib jeho odvolání. Řekl to po jednání rady hlavního města. Podle informací serverů Seznam Zprávy a Deník N Witowski na seznamu obviněných nefiguruje.

    DPP je největší městskou firmou a má na starosti MHD. Město dává ročně na jeho chod okolo 18 miliard korun.

  • 14.10.2024

    Více než polovina příspěvků tuzemských politických stran na facebooku byla při posledních parlamentních volbách negativní. V porovnání s Maďarskem, Litvou, Moldavskem a Rumunskem je to nejvíce, ukázal výzkum vědců, o němž v tiskové zprávě informoval Národní institut SYRI. Vědci sledovali aktivity politických stran na sociální síti v letech 2020 až 2022. Negativita je běžnou součástí volebních kampaní. Kromě toho, že zvyšuje zapojení uživatelů, může také přispívat k nárůstu politické polarizace a nedůvěry v demokratické instituce, upozornil institut. "Negativní příspěvky generují vyšší zapojení uživatelů, zejména co se týče reakcí a komentářů, ve srovnání s neutrálními nebo pozitivními sděleními. Voliče přitahuje z několika důvodů. Především vyvolává silné emocionální reakce, jako je strach nebo hněv, které vedou k větší pozornosti a následné interakci s obsahem. Lidé často rezonují s negativními zprávami intenzivněji než s pozitivními, což způsobuje, že na ně více reagují a sdílejí je," sdělila Alena Pospíšil Macková ze SYRI a Masarykovy univerzity, která se na výzkumu podílela. Vědci analyzovali volební kampaně v různých kontextech včetně událostí, jako byla pandemie covidu-19 nebo invaze na Ukrajinu. Do postů i komentářů se pak promítaly i ekonomické a sociální otázky, korupce, zahraniční politika a politika LGBTQ+. "Negativní komunikace také zdůrazňuje problémy, které lidé vnímají jako zásadní. V Česku se řešilo zejména zdraví," doplnila Macková. Podle dostupných dat se v zemích střední a východní Evropy negativita na facebooku projevuje ve větší míře než v jiných zemích.

  • 14.10.2024

    Ruská agrese na Ukrajině vedla k nárůstu narušování lidských práv v dalších zemích, byla inspirací pro ty, kteří nerespektují ostatní. V projevu na konferenci Forum 2000 v Praze to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlavní globální síly, zejména Čína, by podle něj měly využít své postavení k propagaci míru a mezinárodní spolupráce. Hlava státu nepovažuje za překvapení, že země jako Severní Korea, Írán, Niger nebo Venezuela se počítají mezi nejbližší ruské spojence, právě kvůli tomu, že ruská agrese pro některé byla inspirací. Všichni mají podle Pavla zodpovědnost za to, že se tento úpadek mezinárodních standardů zastaví. Autoritářské režimy se v současnosti sbližují v jejich zájmu, kterým je podkopat řád založený na pravidlech a potlačit opozici a občanskou společnost. I v 21. století existují země, které se nezdráhají otrávit či zavraždit vlastní občany, uvedl. Zmínil kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina - Annu Politkovskou, Borise Němcova či Alexeje Navalného. "To jsou někteří z těch, kteří zaplatili tu nejvyšší cenu za svůj sen o demokracii a lidských právech," podotkl Pavel. Prezident hovořil také o početných politických vězních, kteří žijí v hrozných podmínkách a zachází se s nimi krutě a nelidsky.

    Na konferenci vystoupila také bývalá tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. V projevu připomněla, že Tchaj-wan čelí víc než půl století zastrašování ze strany čínského komunistického režimu, který se pokouší jakýmkoli způsobem Tchaj-wan anektovat. Hrozby se podle ní zesílily poté, co začal být součástí mezinárodní komunity a co demokratičtí lídři vyjádřili svoji podporu a ochotu spolupracovat a navštívit Tchaj-wan. Světové demokracie v minulých letech čelily mnoha výzvám, autoritářské režimy se staly sebevědomější ve svém stylu vládnutí, uvedla.

    Dalšími účastníky akce, která potrvá do úterý,  jsou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská. Letošní ročník nese podtitul "Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie", z českých politiků se mají zúčastnit například ministr zahraničí Jan Lipavský (zvolen za Piráty) nebo šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Mezi hlavní témata 28. ročníku patří Ukrajina, technologie nebo křehké demokracie.

    U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

  • 14.10.2024

    Zemřela režisérka dětských filmů Věra Plívová-Šimková. Bylo jí 90 let.  Českému rozhlasu to potvrdila umělecká ředitelka Zlín Film festivalu Markéta Pášmová. S jejími filmy vyrostlo několik generací diváků. Její snímky jako Páni kluci, Jak se točí Rozmarýny, Přijela k nám pouť, Krakonoš a lyžníci, Lišáci, Myšáci a Šibeničák, Nefňukej, veverko!, Artuš, Merlin a Prchlíci nebo Mrkáček Čiko patří do zlatého fondu. V roce 2019 převzala Plívová-Šimková Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. Celkem natočila 16 celovečerních filmů, poslední z nich byl v roce 2001 Kruh. Během své padesátileté praxe u filmu objevila řadu dětských hvězd, ze kterých se později stali uznávaní herci a herečky.

  • 13.10.2024

    Dělené první místo slaví ve 134. ročníku slavné steeplechase cross country Sexy Lord a Godfrey. Vítězové si museli na oznámení definitivného výsledku počkat dlouhé minuty. Dostihová komise nejprve vyhlásila vítězem Sexy Lorda v sedle s žokejem Jaroslavem Myškou. Ten se dočkal prvního vítězství ve 22 startu kariéry. Největšího favorita Godfreyho vedl Jan Faltejsek, jenž si připsal už sedmé vítězství a jedna výhra ho dělí od vyrovnání rekordu Josefa Váni. Třetí skončil Dulcar De Sivola. Šampion z roku 2021 Talent, jenž byl dnes v poli 16 koní jediným bývalým vítězem, se ve třinácti letech rozloučil s dostihovou kariérou pátým místem.

  • 13.10.2024

    Ve věku 68 let zemřel v sobotu bývalý europoslanec za ODS a někdejší primátor Hradce Králové Oldřich Vlasák. Členem Občanské demokracie byl přes 30 let. V unijní politice byl několik let i místopředsedou Evropského parlamentu. Aktivně zde podporoval čerpání evropských fondů na projekty zaměřené na rozvoj měst a regionů a pomohl tak uskutečnit řadu významných investic v Česku.

    Vlasák byl rovněž podle předsedy královéhradeckého sdružení strany a poslance Pavla Staňka nejvýraznější osobností hradecké ODS. "Období, ve kterém vedl Hradec Králové, znamenalo zásadní otočení kormidlem směrem k dynamickému rozvoji, nastartování klíčových rozvojových projektů a proměn města," sdělil. Od roku 1994 byl až do své smrti zastupitelem Hradce Králové a v letech 1998 až 2004 primátorem města.

  • 13.10.2024

    Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu by chtěl vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům. Podle původního návrhu se přitom mělo odměňování ústavních činitelů mělo pro příští rok upravit o necelých 14 procent. Opozice i odbory návrh kritizovaly. Vláda by se opět tématu měla věnovat ve středu.

    Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se kvůli krizovým situacím zmrazily. Soudci se obrátili na Ústavní soud. Ten snížení jejich výdělků zrušil. Jeho rozhodnutí se týkalo jen odměňování soudců. Ministerstvo práce připravilo novelu, která upravuje podle soudního stanoviska pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval. Podle šéfky poslaneckého klubu opozičního ANO Aleny Schillerové je nutné soudní verdikt respektovat. Poslanci hnutí předloží příští týden ve Sněmovně návrh na zmrazení platů politiků s oddělením výdělků soudců a státních zástupců, které by se dál navyšovaly.

  • 13.10.2024

    Ministr zahraničí Jan Lipavský (dříve Piráti) uvedl, že spekulace o tom, že usiloval o post velvyslance jsou pouhé drby. Svoji legitimitu odvíjí od podpory zbývajících stran vládní koalice. Svoji případnou kandidaturu ve volbách příští rok podle svých slov zatím neřešil, považuje to za předčasné. Uvedl to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

    Lipavský uvedl, že nechce komentovat situaci v České pirátské straně, ze které nedávno vystoupil v souvislosti s jejím odchodem z vlády. Zopakoval, že byl připraven podat rezignaci na post ministra, čtyři předsedové koaličních stran ho nicméně požádali, aby zůstal ve funkci. Shoda všech vládních stran, obou komor Parlamentu i Hradu na zahraniční politice je podle něj vzácná a nemá proto problém ve funkci zůstat i jako nestraník.

  • 13.10.2024

    Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná vyloučila, že by se její strana měla sloučit se SOCDEM nebo jakoukoliv jinou stranou. V otázce koalice do příštích sněmovních voleb prý její strana jedná se stejnými uskupeními, se kterými se KSČM spojila v předchozích volbách. Ve Sněmovně podle Konečné chybí levicová politika a měla by se tam vrátit.

    Ohledně možného spojení KSČM se sociálními demokraty se spekulovalo v souvislosti s nedávným zvolením Jana Maláčové předsedkyní SOCDEM. Nová předsedkyně nicméně stejně jako Konečná hned po zvolení odmítla, že by taková varianta byla na stole, jakkoliv by ráda do sněmovních voleb vyjednala levicovou koalici. KSČM i SOCDEM ztratily poslance po posledních sněmovních volbách v roce 2021. Ani jedna ze stran nepřekonala potřebnou pětiprocentní hranici. SOCDEM, tehdy ještě pod názvem ČSSD, získala 4,65 procenta hlasů, komunisté 3,60 procenta.

  • 13.10.2024

    V pondělí bude jasno až polojasno, ráno se mohou ojediněle objevit i mlhy. Odpoledne začne oblačnosti přibývat a večer se místy může objevit i slabý déšť. Teploty v noci klesnou na 5 až 1 °C, v některých lokalitách se očekávají i přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 10 až 14 °C. Vítr bude zpočátku mírný západní až severozápadní o rychlosti 2 až 5 m/s, přes den se bude měnit na slabý východní o rychlosti 1 až 4 m/s.

Pages