Zprávy

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Výhodou všeobecného lycea bude větší flexibilita a na rozdíl od současných oborově profilovaných lyceí, kterých je sedm, možnost jejich různých kombinací, řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Kombinovat by se podle něj mohli například zdravotnické a technické dovednosti a znalosti, což podle něj nyní nebylo možné. Studenti by do nového oboru mohli nastoupit v září příštího roku, řekl. Nantl očekává, že nový obor využijí v různé míře všechny kraje, největší zájem očekává ve Středočeském kraji. "Předpokládáme, že v průběhu příštích dvou let, protože to pokusné ověřování má dva běhy zařazování, by se do něj mohlo zapojit nějakých 60 středních škol," řekl Nantl. V ČR bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva asi 1300 středních škol.

Podle Fialy je vytvoření nového všeobecného oboru potřebný krok ke změně vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti a odrážel priority mladých lidí. O lycea je podle něj zájem. "Letos se na lycea přihlásilo skoro 24.000 žáků a to ukazuje ten zájem a že to je typ vzdělávání, které má perspektivu," řekl. Všeobecné lyceum podle něj vytvoří alternativu ke gymnáziím. Mnoho mladých lidí podle Fialy neví v 15 letech, co by chtěli dělat. Kromě vytvoření nového oboru pracuje ministerstvo i na snížení počtu oborů středních škol.

Se změnou nesouhlasí Asociace středních průmyslových škol. Podle ní budou všeobecná lycea nadbytečná a můžou snížit zájem o odborné vzdělávání.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhaduje povodňové škody na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Další desítky miliard korun budou škody na soukromém, obecním a krajském majetku, řekl dnes novinářům po jednání pracovní skupiny pro financování obnovy po povodních. Celkovou výši škod je podle něj nutné vyčíslit do 5. prosince, aby Česko mohlo požádat o peníze z evropského fondu solidarity. Ministerstvo zemědělství podle Stanjury zatím vyčíslilo škody na majetku povodí a na lesích na 13 miliard korun. Ministerstvo dopravy odhaduje škody na státní dopravní infrastruktuře na osm až deset miliard korun. Další ministerstva odhadují škody ve svých resortech v řádu jednotek miliard korun. Konečné vyčíslení škod od jednotlivých ministerstev Stanjura očekává do 20. října.

Pojišťovny podle ministra odhadují vyplacené plnění na 18 miliard korun, což by při zohlednění spoluúčasti vlastníků poničených nemovitostí odpovídalo škodám mezi 36 a 40 miliardami korun. Od obcí a krajů zatím ministerstvo financí informace o škodách na jejich majetku nemá, Stanjura by je ale uvítal rovněž do 20. října, aby bylo možné začít zpracovávat žádost o vyplacení peněz z fondu solidarity. Ministr ale zdůraznil, že minimální výše škody pro čerpání podpory z tohoto evropského nástroje, která činí 40 miliard korun, určitě bude překročena.

Ministerstvo vnitra navrhuje vyplatit jednorázové odškodnění lidem, které komunistická Státní bezpečnost (StB) nutila při akci Asanace či obdobných akcích k vystěhování z tehdejšího Československa. Každý člověk by měl dostat 100.000 korun. Nezáleží na tom, zda nátlaku podlehl a skutečně emigroval. Rozhodující je podle ministerstva alespoň do určité míry kompenzovat újmu všem, které StB v tomto ohledu administrativně, fyzicky nebo psychicky šikanovala. Lidé by měli o odškodnění písemně zažádat ministerstvo vnitra. Návrh právní úpravy počítá s tím, že budou moci uplatnit nároky do konce roku 2026. Ve správním řízení se následně o odškodnění rozhodne. Aby lidé mohli začít žádat co nejdříve, navrhuje vnitro, aby Sněmovna schválila zákon již v prvním čtení. Úřad předpokládá, že se na něj obrátí zhruba 100 až 400 lidí. Stát by tak vyplatil mezi deseti a 40 miliony korun. "Nejpravděpodobněji se jeví, že počet žádostí se bude pohybovat mezi 200 až 300 žádostmi," napsalo vnitro v důvodové zprávě. Ministerstvo očekává, že se na něj obrátí zejména starší lidé, částka by jim tak mohla pomoci zlepšit jejich sociální situaci. Akci Asanace vymyslela StB na přelomu 70. a 80. let. Jejím cílem bylo fyzickým a psychickým nátlakem donutit občany nepohodlné režimu k trvalému opuštění státu. Pracovníci StB po celé zemi začali předem vytipované odpůrce režimu šikanovat i fyzicky týrat.

Dobrovolníci v Česku odpracovali v roce 2022 v neziskových organizacích 45 milionů hodin. Zdarma tak odvedli práci, která by měla při mediánovém výdělku hodnotu 9,4 miliardy korun, což meziročně představovalo nárůst o 26 procent. Přesto počet hodin nedosáhl úrovně před propuknutím epidemie covidu-19. Novinářům to dnes řekla analytička Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jitka Fořtová. V roce 2018 odpracovali dobrovolníci 55 milionů hodin, v roce 2019 méně než 54 milionů hodin. V roce 2022 v Česku působilo 148.000 neziskových institucí. Jejich počet se oproti předchozímu roku snížil o zhruba 2000. Největší pokles statistici zaznamenali u spolků, kterých v roce 2022 ukončilo činnost skoro 1500. Neaktivních, tedy těch, které neinformují soudy o své činnosti, a pobočných spolků bylo přes 28.000. Stoupl počet zaměstnanců neziskových organizací, oproti roku 2021 o necelých pět procent na 124.000. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 2,4 procenta.