Zprávy

Čeští vědci dnes předvedli drony, které vyvíjejí pro ochranu kritické infrastruktury i rychlé létání v rojích inspirované pohybem ptáků. Odborníci ze skupiny multirobotických systémů Fakulty elektrotechniky Českého vysokého učení technického (FEL ČVUT) využívají pro výzkum a vývoj čistě evropské technologie, řekl dnes novinářům vedoucí skupiny Martin Saska.

Prvním z projektů je vývoj zabezpečeného dronu pro sledování a ochranu kritické infrastruktury, například jaderných elektráren, vojenských objektů a klíčového průmyslu. "Cílem je vyvinout pokročilý létající robot s palubní umělou inteligencí, jehož komponenty a software pochází z tuzemských, popř. evropských firem a výzkumných pracovišť," uvedl Saska. Jsou tak zcela nezávislé na komponentech vyrobených mimo Evropu, které mohou skrývat potenciální hrozbu průmyslové a bezpečnostní špionáže.

Výzkum zabezpečených robotických systémů je založených na českém výzkumu a podílí se na něm více než stovka odborníků. Drony jsou modulární a zákazník si je může sestavit podle vlastních potřeb. Dokážou například hlídat rozsáhlá území u průmyslových areálů, provádět inspekce solárních panelů nebo vyhledávat ztracené lidi.

Česko má solidní základy obranné připravenosti, ale čelí problémům v rychlosti politického rozhodování a operační flexibilitě. Vyplývá to z výroční zprávy organizace Globsec, kterou dnes její autoři představili novinářům na tiskové konferenci. Výroční zpráva srovnává jednotlivé státy východního křídla Severoatlantické aliance (NATO) v jejich připravenosti a rychlosti reakce na možné krize. Rychlost rozhodování je přitom podle zprávy pro východní křídlo NATO rozhodující.

Region se podle autorů zprávy od roku 2022 výrazně proměnil a stal se jednou z nejrychleji rostoucích oblastí obranných investic v Evropě. Přesto mezi jednotlivými státy přetrvávají výrazné rozdíly v tom, jak rychle dokážou v případě krize aktivovat své kapacity. Zatímco Finsko a Estonsko dokážou přijmou zásadní rozhodnutí v řádu hodin, u jiných států to může trvat dny.

Českou republiku řadí analytici do střední skupiny států, například vedle Lotyšska. Mezi lídry v operační připravenosti patří podle zprávy Finsko a Estonsko. Silnými hráči jsou Polsko a Litva. Slovensko, Maďarsko a Bulharsko patří mezi země s výraznými omezeními a čelí strukturálním a politickým bariérám.

Globsec je globální think-tank, který usiluje o zvýšení bezpečnosti, prosperity a udržitelnosti v Evropě i ve světě. Vznikl v roce 2005. Organizuje mezinárodní konference o ekonomice či bezpečnosti a publikuje různé zprávy nebo srovnání zemí v různých parametrech.

V atmosféře nad Čechami se v těchto dnech nachází velké množství saharského prachu. Kvůli tomu může být chladněji a více oblačno, než uvádí předpověď počasí. Na síti X to dnes uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek ze severozápadní Afriky se nyní nachází ve vyšších vrstvách atmosféry zejména nad Čechami. Nad územím Česka se bude nacházet i v několika dalších dnech. Pokud zaprší, může se prach výjimečně dostat až na zem.

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. ČTK dnes ráno o jeho úmrtí za rodinu informoval producent Jan Adam.

Na přelomu 60. a 70. let se Hybš stal dirigentem a aranžérem doprovodného orchestru Waldemara Matušky a zpěvákovi vytvořil hitový repertoár. Na sklonku roku 1974 nahrál Gott za doprovodu Hybšova orchestru píseň Karla Svobody a Zdeňka Borovce Vánoční strom, která dodnes patří mezi Gottovými příznivci k neoblíbenějším. Hybš také vymyslel televizní pořad Silvestrovská opera z roku 1974, v němž se Matuška objevil jako Kecal a Gott v roli Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty.

Hudebník v roce 2016 zabodoval i na rockovém festivalu Trutnoff Open Air. Tam přes počáteční obavy se svým orchestrem vystoupil mezi undergroundovými, rockovými, folkovými, etno, punkovými a metalovými kapelami. Hybš má na kontě přes 40 dlouhohrajících desek, magnetofonových kazet a CD, více než tisícovku singlů a další nahrávky pro rozhlas a televizi. Už v polovině 90. let dostal Zlatou desku Supraphonu za dva miliony prodaných nosičů, v roce 2005 pak kupříkladu dostal pamětní medaili Artis Bohemiae Amicis od ministerstva kultury za šíření české kultury ve světě.

Rodák z Police nad Metují v roce 2019 ze zdravotních důvodů přestal vystupovat se svým orchestrem, stále však jako aranžér spolupracoval s Hudbou Hradní stráže a Policie ČR a Ústřední hudbou AČR.