Zprávy

Dokumentární film Dům bez východu režiséra Tomáše Hlaváčka, jehož tématem je důstojné bydlení pro rodiny v nouzi, poukazuje na nefunkční systém sociálního bydlení. Hlaváček v něm volně navazuje na časosběrný dokument Bydlet proti všem, v němž zachytil spor okolo brněnského projektu Rapid Re-Housing. Snímek Dům bez východu, který bude mít premiéru 31. října na 28. Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, dnes představili tvůrci novinářům.

Od roku 2017 dokumentarista Hlaváček zaznamenával příběhy obyvatel bytového domu Kuncovka Brno. Dokument v delším časovém úseku sleduje problémy na "Kuncovce" a s ní i výbušnou dynamiku událostí, s nimiž jsou spojeny proměny postojů i vztahů na ubytovně bydlících nájemníků. Zachycuje postavu nemilosrdného majitele ubytovny, který ze situace chudých a svých práv neznalých nájemníků profituje, na ubytovně úřaduje, i když to má ze zákona zakázáno. Je totiž odsouzený za majetkové podvody a nesmí být vůbec s podnikáním na ubytovně jakkoli spojen. On v tom přesto s pomocí nastrčených pomocníků pokračuje.

Nájemníci v čele s matkami ohrožených rodin na ubytovně se rozhodli vzít situaci do vlastních rukou a oslovili o pomoc aktivistické uskupení, se kterým tajně sbírali důkazy o útlaku ze strany majitele ubytovny. Několikaměsíční boj na ubytovně spojený s otevřenými střety, vydíráním, nelegálním vyhazováním nájemníků, boji aktivistů za udržení lidí na ubytovně, policejním vyšetřováním a hromadným podávání trestních oznámení nakonec vedl k soudním přelíčením. Vedle majitele ubytovny v něm byli odsouzeni za podvod i někteří nájemníci bojující za teplou vodu, elektřinu a bezpečí vlastních dětí.

Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany. Na síti X to k dnešnímu výročí prvního výbuchu uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti na X uvedl, že zlu se nesmí ustupovat, a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) varoval před ruskou rozpínavostí. Mezi lidmi z okolí Vrbětic téma podle starostů stále rezonuje, obce dál čekají na hloubkový pyrotechnický průzkum i odstranění některých následků.

Fiala i Rakušan připomněli i dva zaměstnance skladů, kteří při výbuchu zahynuli. Premiér uvedl, že za jejich zabití je zodpovědné Rusko a "před zlem nesmíme ustupovat". Podle Rakušana i nynější válka na Ukrajině ukazuje, že ústupky agresorům k ničemu dobrému nevedou. Připomněl, že Česko se proti někdejšímu zásahu ruských špionů na svém území ohradilo a v důsledku toho bylo zařazeno na oficiální seznam nepřátel Ruska. "Ale aspoň se vztahy vyjasnily," konstatoval na síti X ministr.

Čtyřiadevadesátiletý důchodce z Prahy, který na jaře uškrtil svou o sedm let mladší nemohoucí manželku, nepůjde do vězení. Státní zástupkyně se s ním dnes dohodla na nejpřísnějším možném podmíněném testu - tedy tříletém s pětiletou zkušební dobou. Dohodu schválil soud, rozhodnutí je pravomocné. Podle obžaloby byl muž v době činu ve špatném zdravotním stavu, jednak kvůli vysokému věku, jednak kvůli fyzické i psychické zátěži spojené s nutností neustálé péče o ženu.

"Myslím si, že celý ten případ je spíše tragédií než zločinem,“ řekla ČTK dozorující státní zástupkyně Jana Murínová. Zavražděná žena podle ní byla po náhradě kyčelního kloubu propuštěna do domácí péče s tím, že je soběstačná a může se o ni postarat rodina. Nedokázala si ale ani dojít do koupelny a nakonec se z ní stal ležící pacient odkázaný na pleny a na péči ostatních. Objevily se u ní psychické potíže a začala být agresivní.

Murínová připustila, že podmínka za dokonanou vraždu je nestandardním a výjimečně nízkým trestem. Poukázala ale na to, že trestní zákoník takové potrestání umožňuje. Za téměř 95 let života nebyl někdejší kontrolor výroby nikdy trestaný. "Mladí pachatelé a recidivisté vnímají podmínku tak, že odešli bez trestu. U tohoto pána to tak není. Velice těžce nesl už to, že se ve svých letech dostal do kontaktu s orgány činnými v trestním řízení a že musel k soudu," uzavřela státní zástupkyně.

Do školy se skutečně těší devět procent českých dětí ve věku 11 až 15 let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), které dnes novinářům představili zástupci výzkumného týmu. Data sbírali v roce 2022. V porovnání s dalšími státy se Česko řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně, uvedli.

Do školy nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší zhruba 40 procent dětí. Ve škole se celkem líbí asi polovině žáků. Vliv má i věk dětí, v 11 letech se do školy netěší asi 28 procent, u patnáctiletých je to téměř polovina, uvedl vedoucí výzkumného týmu studie HBSC Michal Kalman. "V roce 2010 jsme měli 21 procent školáků, kteří se těšili do školy, v roce 2022 už to bylo 12 procent jedenáctiletých dětí, které se těšily do školy. U patnáctiletých dětí je to ještě horší," řekl. V roce 2010 se do školy těšilo 16 procent patnáctiletých, v roce 2022 to bylo osm procent.

Do školy se podle Kalmana nejvíce těší děti z úplných vlastních rodin. Častěji mají také školu rádi žáci víceletých gymnázií oproti jejich vrstevníkům v základních školách. Ze školních povinností je podle Kalmana stresovaných 38 procent chlapců a 52 procent dívek. Na stres ze školy mají nejčastěji vliv starosti z budoucnosti a nutnosti rozhodovat se o budoucím studiu či zaměstnání nebo to, že se musí učit věci, kterým nerozumí, či očekávání učitelů.