• 17.10.2024

    Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu se nesmí zastavit na konci roku a musí pokračovat i v roce 2025. Ve společném prohlášení to uvedli český premiér Petr Fiala, dánská premiérka Mette Frederiksenová a nizozemský premiér Dick Schoof. Do iniciativy dosud zapojilo 18 zemí, 15 z nich již splnilo své sliby a přispělo. Znamená to, že financí je dostatek na to, aby do konce roku mohlo být na Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi, dodáno 500.000 kusů munice. Český premiér Fiala na sociální síti X napsal, že se s dánskou premiérkou a šéfem nizozemské vlády dohodli na další podpoře evropského i ukrajinského obranného průmyslu a na pokračování dodávek munice na Ukrajinu také v roce 2025, aby se země dokázala i nadále bránit ruské agresi. "Vyzýváme k tomu i další státy. Je to v zájmu bezpečnosti celé Evropy," dodal předseda české vlády. Fiala se ve čtvrtek se svými partnery setkává v Bruselu na summitu EU, kde své evropské partnery dopoledne oslovil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Právě on západní spojence bránící se země opakovaně a důrazně žádá o pokračování dodávek zbraní a munice. Na Ukrajinu se "podařilo dostat velké množství tanků, houfnic, bojových vozidel pěchoty, mobilních palebních jednotek, pasivních sledovacích systémů i bezpilotních letounů pro statečné ukrajinské vojáky", uvedla trojice šéfů vlád ve společném prohlášení. "Naše pomoc Ukrajině se však na konci tohoto roku nesmí zastavit, muniční iniciativa musí pokračovat i v roce 2025," zdůraznila trojice premiérů s tím, že nyní je důležité rozhodnout o finančních prostředcích i na další období, aby mohla Ukrajina získat nové zásoby munice.

  • 17.10.2024

    Zataženo nízkou oblačností a místy mlhy, zejména na západě a jihozápadě. Ojediněle mrholení. Dopoledne od východu na většině území skoro jasno až polojasno. Odpoledne od západu přechodně  zvětšená oblačnost. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C, při slunečném počasí kolem 16 °C.

  • 17.10.2024

    V Safari Parku Dvůr Králové nad Labem se v pondělí narodilo mládě kriticky ohrožené žirafy Rothschildovy. Předchozí mládě žirafy Rothschildovy se v safari parku narodilo na konci loňského roku. ČTK to řekl mluvčí zoo Michal Šťastný. Dvorský chov žiraf Rothschildových patří k nejvýznamnějším na světě, stádo nyní čítá 17 jedinců. Dvorská zoo chová ještě desítku žiraf síťovaných. Dosud se ve Dvoře Králové narodilo celkem 278 žiraf. Z toho 184 připadá na žirafy Rothschildovy, zbylých 94 mláďat připadá na žirafy síťované. První mládě žirafy Rothschildovy se v zoo podařilo odchovat v roce 1972. Základ chovu žiraf ve Dvoře Králové daly výpravy někdejšího ředitele zoo Josefa Vágnera do Afriky. Z nich mezi lety 1969 a 1972 přivezl přes 100 žiraf a víc než 2000 dalších zvířat. Krev dvorských chovů tvoří základ chovných skupin v mnoha zoo po celém světě a znamená pojistku pro jejich zachování i v případě, že by v přírodě vyhynuly. Zatímco v roce 1985 žilo na světě kolem 155.000 žiraf, v roce 2015 to bylo zhruba 95.000 kusů.

  • 17.10.2024

    Vědci z Brna vytvořili přístroj kombinující elektronovou a nukleární magnetickou rezonanci, který by mohl pomoci třeba při vývoji léků. Prototyp dnes představil tým vědců z brněnských center CEITEC VUT a CEITEC MU. Využít jej může řada oborů z materiálových i přírodních věd, řekl na slavnostním představení vedoucí týmu Petr Neugebauer z CEITEC VUT. Vytvořený spektrometr pracuje na frekvencích stokrát vyšších, než jaké se používají například v mobilních telefonech. Také vytváří magnetické pole desetkrát silnější, než jaké je u průmyslových magnetů na třídění šrotu. Tento výkon umožňuje studovat mikroskopické interakce, které jsou nezbytné pro pochopení složitých biologických a chemických procesů. "Potenciál zařízení pro pokrok v molekulárním výzkumu je příslibem pro budoucí využití při vývoji léků, diagnostice nemocí a dalších biomedicínských inovacích," uvedl vedoucí týmu.

  • 17.10.2024

    Čeští letečtí dopravci za letošní první pololetí přepravili 1,78 milionu cestujících, oproti stejnému období loni je to téměř o třetinu více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva úřad do této statistiky zahrnuje výkony největších českých leteckých dopravců Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings. V prvním pololetí roku 2019 před pandemií covidu-19 české aerolinky přepravily 2,58 milionu pasažérů, letošní čísla tedy tvoří asi 69 procent z tehdejšího počtu. V samotném druhém čtvrtletí čeští letečtí dopravci přepravili téměř 1,31 milionu cestujících, meziročně o 23 procent více.

  • 17.10.2024

    Čeští vojáci a vojenští policisté nasazení mezi lety 2022 a 2024 v silách rychlé reakce NATO převzali ocenění na pražském Vítkově. Armáda pro rychlé síly vyčlenila celkem 341 lidí. Zapojily se především pozemní jednotky, včetně vojáků 42. mechanizovaného a 102. průzkumného praoporu. Zúčastnili několika mezinárodních cvičení. Síly rychlé reakce NATO vznikly v roce 2002. Letos je nahradil nový model, který reaguje na moderní hrozby, jako jsou kyberútoky a hybridní války.

  • 17.10.2024

    Sněmovna možná upřesní, jaké nákupy zbraní a střeliva budou muset prodejci hlásit policii jako podezřelé a jaké zbraně bude moci policie zajistit. Novela, kterou podpořil bezpečnostní výbor, obsahuje i povinnost žadatelů o zbrojní průkaz vyplnit prohlášení o zdravotní způsobilosti. Reaguje na loňskou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Prodejci budou muset hlásit podezřelé nákupy. Třeba v případě, že zákazník je zmatený nebo ve stresu. Policie bude moci nově zajistit zbraně, pokud zjistí, že jejich majitel představuje nebezpečí.

  • 17.10.2024

    Zlínská zoologická zahrada očekává narození prvního mláděte nosorožce tuponosého jižního ve své historii. Pokud půjde vše podle předpokladů, v listopadu samice Zanta porodí své první mládě. "Pro nás to znamená splnění jednoho velkého chovatelského snu, jedná se totiž o první březí samici nosorožce tuponosého ve více než čtyřicetileté historii chovu v Zoo Zlín. V České republice se mládě tohoto druhu nosorožce naposledy narodilo v roce 1993," uvedla zoo v tiskové zprávě. Nosorožci tuponosí, kterým se také říká bílí, se ve zlínské zoo poprvé objevili v roce 1979. "Joe a Zuzana byli naprosto ikonická zvířata. Prožili u nás dlouhý život, bohužel však bez potomků," uvedl ředitel zahrady Roman Horský. V roce 2006 zahrada získala samice Zantu a Nayu ze soukromé chovné rezervace v Jihoafrické republice, v roce 2012 samce Kashku z anglické Zoo Whipsnade. "Samice jsou geneticky nesmírně cenné, jejich linie není v chovu nosorožců vůbec zastoupena. Do Kashky jsme proto vkládali velké naděje. První skutečné páření jsme však zaznamenali až po několika letech," uvedl Horský. I když samec projevoval o samice zájem a následovala další páření, samice nezabřezly. "S týmem německých odborníků, se kterým jsme spolupracovali při chovu slonů afrických, jsme začali uvažovat o možnosti umělé inseminace i u nosorožců. Padlo rozhodnutí medikamenty podpořit reprodukční cykly samic, abychom zvýšili šanci na úspěch. I nadále jsme však samce spojovali se samicemi," uvedl ředitel. V souvislosti s očekáváním mláděte se zlínská zoo pustila také do rozsáhlé a nákladné opravy stávající ubikace nosorožců.

  • 17.10.2024

    Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku". Schůzku pořádaly Itálie, Dánsko a Nizozemsko a kromě Česka byli přítomni i zástupci Estonska, Kypru, Slovenska, Malty, Rakouska, Polska a Maďarska. Na schůzce nakonec byla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Státy, které se ráno setkaly, chtějí podle Fialy "změnit migrační politiku, nejsou s ní spokojeny, vidí, že se migrace stává v EU větším a větším problémem, který nám přerůstá přes hlavu". "Vidím v tom velký posun, protože se bavíme o věcech, které byly ještě nedávno tabu. Jde tady například o zlepšení návratové politiky, která nefunguje. Počet těch, kteří mají být vyhoštěni a skutečně někam vyhoštění jsou, se pohybuje kolem 20 procent, to je potřeba zásadně změnit," prohlásil český premiér. Je třeba podle něj mnohem lépe chránit vnější hranici, mnohem silněji spolupracovat se třetími zeměmi a hledat inovativní řešení, jako jsou třeba návratová centra ve třetích zemích.

    Unijní lídři již na summitu řešili ruskou agresi na Ukrajině, vyslechli si mimo jiné takzvaný plán vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Asi nejbouřlivější diskuze se ale očekává právě o migraci, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.

  • 17.10.2024

    Výsledky letošních voleb do Senátu jsou definitivně potvrzené. Oznámil to Nejvyšší správní soud, který zamítl všech sedm stížností. Často šlo o vadné návrhy, které pisatelé podali ještě před zákonnou lhůtou, nekonkretizovali v nich, čeho se domáhají, nebo nedoplnili elektronický podpis. Senátní volby letos poprvé vyhrálo hnutí ANO. Získalo v nich osm mandátů z 27 volených.

Pages