Zprávy

Česko je dvaadvacátou ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 165 sledovaných států světa. Proti loňskému revidovanému žebříčku si pohoršilo o čtyři příčky, ekonomická svoboda se ale zhoršila i v absolutním hodnocení. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser, o kterém dnes ČTK v tiskové zprávě informoval Institut liberálních studií. Ekonomicky nejsvobodnější zemí světa je Hongkong, žebříček uzavírá Venezuela.

Index se zveřejňuje od roku 1996. Letos zveřejněné údaje vycházejí z dat roku 2022. Zpoždění je způsobeno tím, že je nutné počkat na údaje ze 165 zemí světa. Index se skládá z pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

Česko si podle indexu mírně polepšilo ve čtyřech z pěti hodnocených kategoriích, výrazně ale ztratilo v oblasti inflačního prostředí. V roce 2022 nabrala v Česku na síle inflační vlna, když průměrná roční inflace dosáhla 15,7 procenta. Ve středoevropském regionu nicméně Česko stále patří mezi ekonomicky svobodnější země. Nejlépe index hodnotí Německo, které je na 16. místě. O příčku za Českem skončilo Rakousko, Slovensko obsadilo 45. pozici, Maďarsko 55. a Polsko 70.

Látky, které dokáží aktivovat takzvané proléčivo a zlepšit jeho efektivitu v těle, vytvořili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Díky tomu bude možné lépe cílit například na zhoubné nádory, což má potenciál vylepšit léčbu rakoviny. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě. Proléčivo je látka, která se metabolicky mění v samotné léčivo až v těle, tak, že se aktivuje na vybraném místě. Proléčiva se však mnohdy mohou aktivovat na nejrůznějších místech, proto jsou k nim potřeba takzvané aktivátory. Dosud užívaná generace aktivátorů je ovšem pomalá a neúčinná. Molekula léčivé látky se uvolní zpravidla až za několik hodin a organismus z ní dokáže využít jen zhruba 60 procent. "Naše nejnovější generace aktivátorů umožňuje stoprocentní uvolnění léčiva, a to ve velmi krátkém čase, během zhruba půl hodiny. Vyšší rychlost a účinnost jsme dokázali na několika příkladech buněčných in vitro experimentů," popsal Milan Vrábel z ústavu. Na vývoji aktivátorů pracuje mimo jiné také farmaceutický průmysl. Ačkoliv se jedná o počáteční nedokonalé verze aktivátorů, podle vědců se ukazuje, že tento koncept v lidském organismu funguje. Již se uskutečnily první fáze klinických testů.

Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. Výhodou všeobecného lycea bude větší flexibilita a na rozdíl od současných oborově profilovaných lyceí, kterých je sedm, možnost jejich různých kombinací, řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Kombinovat by se podle něj mohli například zdravotnické a technické dovednosti a znalosti, což podle něj nyní nebylo možné. Studenti by do nového oboru mohli nastoupit v září příštího roku, řekl. Nantl očekává, že nový obor využijí v různé míře všechny kraje, největší zájem očekává ve Středočeském kraji. "Předpokládáme, že v průběhu příštích dvou let, protože to pokusné ověřování má dva běhy zařazování, by se do něj mohlo zapojit nějakých 60 středních škol," řekl Nantl. V ČR bylo v minulém školním roce podle statistiky ministerstva asi 1300 středních škol.

Podle Fialy je vytvoření nového všeobecného oboru potřebný krok ke změně vzdělávacího systému tak, aby odpovídal potřebám společnosti a odrážel priority mladých lidí. O lycea je podle něj zájem. "Letos se na lycea přihlásilo skoro 24.000 žáků a to ukazuje ten zájem a že to je typ vzdělávání, které má perspektivu," řekl. Všeobecné lyceum podle něj vytvoří alternativu ke gymnáziím. Mnoho mladých lidí podle Fialy neví v 15 letech, co by chtěli dělat. Kromě vytvoření nového oboru pracuje ministerstvo i na snížení počtu oborů středních škol.

Se změnou nesouhlasí Asociace středních průmyslových škol. Podle ní budou všeobecná lycea nadbytečná a můžou snížit zájem o odborné vzdělávání.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odhaduje povodňové škody na majetku státu na 25 až 30 miliard korun. Další desítky miliard korun budou škody na soukromém, obecním a krajském majetku, řekl dnes novinářům po jednání pracovní skupiny pro financování obnovy po povodních. Celkovou výši škod je podle něj nutné vyčíslit do 5. prosince, aby Česko mohlo požádat o peníze z evropského fondu solidarity. Ministerstvo zemědělství podle Stanjury zatím vyčíslilo škody na majetku povodí a na lesích na 13 miliard korun. Ministerstvo dopravy odhaduje škody na státní dopravní infrastruktuře na osm až deset miliard korun. Další ministerstva odhadují škody ve svých resortech v řádu jednotek miliard korun. Konečné vyčíslení škod od jednotlivých ministerstev Stanjura očekává do 20. října.

Pojišťovny podle ministra odhadují vyplacené plnění na 18 miliard korun, což by při zohlednění spoluúčasti vlastníků poničených nemovitostí odpovídalo škodám mezi 36 a 40 miliardami korun. Od obcí a krajů zatím ministerstvo financí informace o škodách na jejich majetku nemá, Stanjura by je ale uvítal rovněž do 20. října, aby bylo možné začít zpracovávat žádost o vyplacení peněz z fondu solidarity. Ministr ale zdůraznil, že minimální výše škody pro čerpání podpory z tohoto evropského nástroje, která činí 40 miliard korun, určitě bude překročena.