Zprávy

Sněmovna možná upřesní, jaké nákupy zbraní a střeliva budou muset prodejci hlásit policii jako podezřelé a jaké zbraně bude moci policie zajistit. Novela, kterou podpořil bezpečnostní výbor, obsahuje i povinnost žadatelů o zbrojní průkaz vyplnit prohlášení o zdravotní způsobilosti. Reaguje na loňskou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Prodejci budou muset hlásit podezřelé nákupy. Třeba v případě, že zákazník je zmatený nebo ve stresu. Policie bude moci nově zajistit zbraně, pokud zjistí, že jejich majitel představuje nebezpečí.

Podle českého premiéra Petra Fialy je třeba zásadně změnit návratovou politiku, mnohem lépe chránit vnější hranici Evropské unie a více spolupracovat se třetími zeměmi. Řekl to českým novinářům během summitu unijních vůdců v Bruselu, kde je migrace jedním z hlavních témat. Fiala se na okraj Evropské rady setkal s několika dalšími unijními premiéry, kteří mají podle něj podobný názor a chtějí "zlepšit migrační a azylovou politiku". Schůzku pořádaly Itálie, Dánsko a Nizozemsko a kromě Česka byli přítomni i zástupci Estonska, Kypru, Slovenska, Malty, Rakouska, Polska a Maďarska. Na schůzce nakonec byla i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Státy, které se ráno setkaly, chtějí podle Fialy "změnit migrační politiku, nejsou s ní spokojeny, vidí, že se migrace stává v EU větším a větším problémem, který nám přerůstá přes hlavu". "Vidím v tom velký posun, protože se bavíme o věcech, které byly ještě nedávno tabu. Jde tady například o zlepšení návratové politiky, která nefunguje. Počet těch, kteří mají být vyhoštěni a skutečně někam vyhoštění jsou, se pohybuje kolem 20 procent, to je potřeba zásadně změnit," prohlásil český premiér. Je třeba podle něj mnohem lépe chránit vnější hranici, mnohem silněji spolupracovat se třetími zeměmi a hledat inovativní řešení, jako jsou třeba návratová centra ve třetích zemích.

Unijní lídři již na summitu řešili ruskou agresi na Ukrajině, vyslechli si mimo jiné takzvaný plán vítězství ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Asi nejbouřlivější diskuze se ale očekává právě o migraci, situace v řadě evropských zemí se totiž v posledních měsících změnila. Německo zavedlo kontroly na pozemních hranicích se všemi okolními státy, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu a i polský premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na polsko-běloruské hranici se Polsko chystá pozastavit určitým skupinám příchozích právo na azyl.

Pražský městský soud zamítl správní žalobu ruského státního podniku na českou vládu. Firma spravující ruský majetek v zahraničí se bránila zápisu na český sankční seznam. Tam je podnik od loňského listopadu, česká vláda ho tam přidala v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Podnik známý jako Goszagransobstvennost v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Soud upozornil, že nepřezkoumával politickou správnost rozhodnutí, ale jestli byl dodržený zákonný postup. "Přezkoumáváme zákonnost toho, že žalobce byl umístěn na sankční seznam a zda byly dodrženy jeho procesní práva z hlediska zákona. Nic jiného nám hodnotit nepřísluší," vysvětlil soudce Ladislav Hejtmánek. Žaloba mířila konkrétně proti zamítnutí námitek vůči zapsání na seznam letos v lednu. Právní zástupce podniku u soudu uvedl, že správní řízení provázely hrubé chyby, vláda podle něj nemůže přijímat individuální správní akty. To ale odmítl zástupce vlády i soudní senát. Podle soudu je podstatné, aby byla dodržena procesní práva podniku. Námitky podniku proti zařazení na seznam podle soudu vypořádány byly. Soudce dodal, že se podnik může soudně domáhat například vyčlenění ze seznamu. Rozhodnutí soudu je pravomocné, lze proti němu podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Zmrazení se týká zhruba 70 nemovitostí v Česku - v Praze je to například budova školy na Krupkově náměstí či vila v ulici Pod Kaštany, v Karlových Varech zase budova bývalého konzulátu Ruské federace. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, což jsou čtyři objekty, například ambasáda nebo rezidence velvyslance.

Škody v cestovním pojištění byly v letošní letní sezoně rekordní. Tradičně postihly Čechy v cizině hlavně virózy, nachlazení, gastroenteritidy, záněty uší, spáleniny i úrazy. Kvůli situaci na pražském letišti počátkem června se zdvojnásobily škody spojené se zpožděním zavazadel a odletů. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojišťovnami. Za nárůstem stojí podle nich především zdražení zdravotní péče v zahraničí. "Pokračuje trend růstu průměrné výše škody i počtu tzv. velkých škod," řekl ČTK šéf komunikace ERV Evropské pojišťovny Vlastimil Divoký. Počet nahlášených škod ERV během letní sezony stoupl meziročně o 13 procent, a to i přesto, že počet pojištěných osob se zvýšil o dvě procenta. Ve srovnání s předchozí letní sezonou vzrostly náklady na škody o 19 procent. Průměrná "letní škoda" dosáhla 12.300 Kč, což je o pět procent více než v roce 2023. Nejvíce škod i letos vzniklo ERV, jejíž pojištění využívají zákazníci většiny velkých a středních cestovních kanceláří, v Egyptě. Odtud jich klienti nahlásili 40 procent z celkového počtu. S odstupem druhé bylo Turecko s podílem 16 procent a třetí Řecko s 15 procent. Počet hlášených škod vzniklých v Bulharsku stoupl meziročně o 23 procent. Mimořádně hodně bylo letos v létě škod spojených se zpožděním zavazadel a odletů.