-
15.4.2026
Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek navštíví Česko, setká se s premiérem Andrejem Babišem, oznámila dnes Severoatlantická aliance. Společná tisková konference je na programu v 18:35, dodala aliance bez bližších podrobností v tiskové zprávě. Důvod dříve neohlášené návštěvy šéfa NATO ani náplň jednání s českým předsedou vlády nebyly bezprostředně známy.
V Česku se v posledních dnech vyostřil spor o to, kdo bude zemi zastupovat na červencovém summitu NATO v Ankaře. Babiš po pondělním jednání kabinetu řekl, že na summit pojede určitě vládní delegace a že si neumí představit, co by tam dělal současně i prezident Petr Pavel, který dříve avizoval, že má v úmyslu delegaci vést. Pavel v úterý novinářům v Argentině řekl, že nechce otázku své účasti na summitu NATO komentovat, dokud se s Babišem nesejde a nebude mít možnost si s ním promluvit také o jeho důvodech ke změně zavedených zvyklostí.
Nadcházející návštěvu generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho v Praze pokládá prezident Petr Pavel za logickou. Šéf NATO před summitem většinou kontaktuje země, u kterých by mohl nastat nějaký problém, řekl Pavel novinářům v Buenos Aires na závěr své návštěvy Argentiny. Rutte podle prezidenta samozřejmě vnímá, že Česko je spíše pod hranicí výdajů na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP).
-
15.4.2026
Největším dovozcem ropy do Česka byl v loňském roce Ázerbájdžán, z něhož přiteklo přes 42 procent dovezené ropy. Skončilo tak dlouholeté postavení Ruska jako hlavního dovozce ropy do ČR. Ruský podíl naopak klesl na 7,7 procenta, více ropy přiteklo například i z Norska, Kazachstánu nebo Saúdské Arábie. Přispělo k tomu zejména navýšení kapacity ropovodu TAL a také jarní ukončení dodávek přes ropovod Družba. Vyplývá to ze statistik ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).
Celkově bylo loni do Česka dovezeno více než 6,85 milionu tun ropy. Meziročně jde o nárůst o 5,5 procenta. Rusko bylo do předloňska tradičně největším dovozcem ropy do ČR. V roce 2024 měla ruská ropa podíl 42 procent, v dřívějších letech byl její podíl i nad 50 procent. Loni to bylo necelých osm procent, tedy 527.000 tun ropy. Šlo o dovoz zejména z prvních dvou měsíců roku, na začátku loňského března byly dodávky z ruského ropovodu Družba zastaveny a dosud nebyly obnoveny.
Druhým největším dovozcem bylo loni Norsko se zhruba pětinovým podílem. Jeho podíl přitom loni prudce vzrostl. Na třetím místě byl loni Kazachstán s 18procentním podílem.
-
15.4.2026
Společnost Barrandov televizní studio (BTS), která provozuje Televizi Barrandov, zamíří v tomto týdnu do konkurzu. Nepodařilo se jí uskutečnit reorganizaci, kterou jí soud povolil v létě 2024. Důvodem je propad reklamního trhu i růst cen energií. ČTK to řekl vlastník televize Jan Čermák. BTS měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací.
Skupina S-24, která se podílela na financování televize, uvedla, že program TV Barrandov by měl zůstat zachován alespoň na jednom celoplošném kanálu. S-24 již dříve získala licenci pro celoplošné vysílání hlavního kanálu v samostatném licenčním řízení. Televize Barrandov podle skupiny jako projekt nekončí, mění se ale její provozní a servisní zajištění. Podle Čermáka kanál bude fungovat ve zkušebním režimu, který následně ekonomicky vyhodnotí.
-
15.4.2026
Zrušením koncesionářských poplatků veřejnoprávním médiím a převedením jejich financování pod stát vláda plní program, řekl dnes novinářům v Rychnově nad Kněžnou premiér Andrej Babiš (ANO). Zúčastnil se tam otevírání nového pavilonu místní nemocnice. Vládní koalice chce od ledna zrušit měsíční poplatky, které za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) platí občané a firmy, a obě veřejnoprávní média financovat ze státního rozpočtu. Dostat mají méně, než činí očekávaný letošní výnos z poplatků. Opozice při projednávání vládní předlohy chystá obstrukce.
"Nechápu to (plánované obstrukce). Plníme náš program, občané mají právo vědět, za co poplatky platí. Tyto dvě instituce jsou jediné, které nikdo nekontroluje. Teď snad Nejvyšší kontrolní úřad je zkontroluje a dozvíme se, jestli se tam šetří nebo nešetří, na to máme všichni právo," řekl dnes Babiš. Ze zákona kontrolují obě veřejnoprávní média jejich rady, výroční zprávy o jejich činnosti a hospodaření pak schvaluje Poslanecká sněmovna.
Nahrazení rozhlasových a televizních poplatků financováním ze státního rozpočtu, jak to plánuje vláda, je podle předsedy senátní mediální komise Davida Smoljaka (STAN) nejhorším z možných řešení. Chystané osekání plánovaných příjmů je pak naprostým podrazem, řekl dnes Smoljak novinářům. Senát takový návrh podle Smoljaka nepodpoří. Podobně se vyjádřil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla dnes Nerudová v ČT. Upozornila, že České republice můžou hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz.
-
15.4.2026
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou za týden potřetí oficiálně navštíví Pardubický kraj. Hlava státu bude jednat například s hejtmanem a krajským vedením, primátorem Pardubic či starostou Litomyšle. Dvoudenní program zahrnuje také vystoupení na konferenci o hospodářsky a sociálně ohrožených územích v České Třebové či návštěvu Písečné, která se stala Vesnicí roku 2025, informoval dnes odbor komunikace prezidentské kanceláře.
-
15.4.2026
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) změní název na ministerstvo hospodářství. Na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Resort podle něj nyní chystá změnit značku úřadu. Kdy se změny projeví, neuvedl. MPO odpoledne oznámilo, že se úřad přejmenuje dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona. Změna nebude mít podle úřadu vliv na právní kontinuitu úřadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR funguje pod současným názvem od konce října 1992. Úřad je ústředním orgánem státní správy pro tuzemskou průmyslovou politiku, energetiku, zahraniční obchod, digitální ekonomiku nebo telekomunikace.
Podle Havlíčka by nový název i značka ministerstva měly lépe vystihovat jeho širokou agendu, která se v posledních letech výrazně rozšířila. Připomněl například rozvoj nových průmyslových odvětví a inovací, vědy, digitální ekonomiky nebo přesunutí kosmického průmyslu z ministerstva dopravy pod MPO.
-
15.4.2026
Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí. Zavoral tak ve vyjádření zaslaném ČTK reagoval na oznámení ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) o návrhu zákona, který od příštího roku převádí financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle Zavorala funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný. "Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni," uvedl Zavoral.
Ještě závažnější ale podle něj je, že takový model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné. Český rozhlas má příští rok podle návrhu ze státního rozpočtu dostat 2,065 miliardy korun, což je zhruba stejně, jako vybral v roce 2024 před zvýšením rozhlasového poplatku z 45 na 55 korun měsíčně. Zároveň je to ale o 400 milionů méně než očekávaný letošní příjem.
-
15.4.2026
Důležitější než konkrétní forma financování veřejnoprávních médií budou podle prezidenta Petra Pavla garance nezasahování politické moci. Z tohoto pohledu bude třeba posuzovat jakýkoli návrh, řekl prezident českým novinářům při své návštěvě Argentiny.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) představil návrh zákona, který od příštího roku převádí financování České televize a Českého rozhlasu na státní rozpočet. Pavel by byl rád, aby byl finální návrh diskutován s co nejširším počtem aktérů, kteří k němu mají co říci.
Vládní návrh financovat Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) ze státního rozpočtu podle Syndikátu novinářů ČR vznikl bez širší a odborné diskuse a má obě média podřídit politické moci. Negarantuje redakční nezávislost těchto médií, ani dostatečný a stabilní zdroj příjmů. Syndikát to uvedl v prohlášení, které ČTK zaslala jeho předsedkyně Ivana Šuláková.
-
15.4.2026
Prezident Petr Pavel se svým argentinským protějškem Javierem Mileiem diskutoval především o ekonomické spolupráci. Hovořili i o konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě, řekl Pavel českým novinářům. V Buenos Aires už dnes ráno zástupci obou zemí podepsali dohodu o zamezení dvojího zdanění, což podle Pavla významně usnadní fungování českých firem v Argentině a naopak.
ČR a Argentina mají podle Pavla i před geografickou vzdálenost velmi blízké pozice v hodnocení mezinárodní situace, ať už jde o spojenectví s USA nebo odsouzení ruské agrese proti Ukrajině a podporu napadené země.
Milei podle českého prezidenta na schůzce ocenil otevřenost a přímost při hodnocení současných bezpečnostních výzev. "Ale zároveň taky byl, řekl bych, i velice přátelsky naladěn, protože máme možná některé stejné koníčky. Například oblibu v Rolling Stones."
-
15.4.2026
Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který dnes ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
Pro zákon hlasovalo 89 koaličních poslanců, proti bylo 68 opozičních poslanců. Opozice neprosadila žádný ze svých pozměňovacích návrhů, takže Sněmovna přijala zákon v předložené podobě. Zákon musí ještě projednat Senát, který by se jím mohl zabývat patrně ve středu 22. dubna. Pokud ho schválí, dostane ho k podpisu prezident.
Pokud nastane mimořádná situace na trhu s pohonnými hmotami, bude moci vláda jejich ceny regulovat. Bude moci zasáhnout i v případě, pokud si to vyžádají důsledky takové mimořádné situace. Nebude smět stanovit jejich minimální nebo pevnou cenu. Cenový výměr bude moci vydat maximálně na 12 měsíců. Pokud ale situace bude přetrvávat, bude ho moci vydat opakovaně. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) za klíčové opatření označila to, že vláda bude moci reagovat i tehdy, pokud to budou vyžadovat důsledky mimořádné tržní situace.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 114
- 115
- 116
- 117
- 118
- 119
- 120
- 121
- 122
- …
- následující ›
- poslední »