Zprávy

Česká republika od začátku ruské invaze na Ukrajinu do letošního června utratila za ropu a plyn z Ruska sedm miliard eur (177 miliard Kč), což je více než pětkrát tolik, než kolik činila česká pomoc Kyjevu. Ve zprávě to tvrdí Centrum pro studium demokracie a Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu. Organizace uvádějí, že Česko má možnosti, jak se závislosti na energetických surovinách z Ruska zbavit, mimo jiné lepším využitím Transalpinského ropovodu (TAL) nebo tím, že se spolehne na plyn z Norska a na globální trh se zkapalněným zemním plynem (LNG). Obě organizace rovněž varovaly, že zvyšující se závislost na dodávkách energetických surovin z Ruska představuje značné bezpečnostní riziko a vede k cenovým šokům, jako tomu bylo letos v srpnu, kdy Ukrajina obsadila přečerpávací stanici Sudža v ruské Kurské oblasti. Platby z České republiky za ropu a plyn z Ruska od invaze, kterou Moskva zahájila v únoru 2022, vynesly do letošního června Rusku na daních 2,3 miliardy eur (58,2 miliardy Kč). Česko přitom v tomto období poskytlo napadené Ukrajině pomoc v celkové hodnotě 1,29 miliardy eur (32,6 miliardy Kč), tvrdí zpráva. Obě střediska rovněž poukázala na to, že závislost České republiky na ruské ropě se v loňském roce zvýšila na 60 procent, ačkoli vláda premiéra Petra Fialy se jí chtěla postupně zbavit.

O kompenzace ztrát způsobených jarními mrazy by mohlo požádat zhruba 80 procent z přibližně 750 ovocnářských podniků. Škody u pěstitelů již před sklizní zmapovaly škodní komise složené ze zástupců Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Vystavení škodního protokolu je podmínkou pro přihlášení se o kompenzaci. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Příjem žádostí SZIF potrvá do 31. října. "Zhruba 80 procent ovocnářů by mělo mít nárok na podporu, je to téměř 600 podniků. Zejména území Čech bylo mrazy poškozeno téměř ze 100 procent," uvedl Ludvík. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let. Zdroje na kompenzace tvoří 15 milionů eur (zhruba 378 milionů korun) z rozpočtu EU a 100 milionů korun z rozpočtu České republiky. Z toho na pěstitele ovoce by mělo podle Ludvíka připadnout přibližně 440 milionů korun. Zbylých asi 40 milionů korun by si měli na škody z mrazů rozdělit ovocnářští a lesní školkaři.

Situace na rusko-ukrajinské frontě a stav ukrajinské energetiky před nadcházející zimou byly hlavním tématy, o nichž dnes v Praze hovořili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) s místopředsedou ukrajinského Parlamentu Oleksandrem Kornijenkem. Vystrčil to uvedl po setkání s tím, že udržovat pravidelnou komunikaci s ukrajinskými kolegy považuje za mimořádně důležité. Kornijenko v Senátu poděkoval za trvalou českou podporu své zemi proti ruské agresi. Předsedové Senátu a Nejvyšší rady Ukrajiny, tedy ukrajinského parlamentu, podepsali už před rokem memorandum, jehož obsahem je podpora Ukrajiny v boji proti ruskému agresorovi, její poválečné obnovy a přičlenění do NATO a EU. Senát tehdy zároveň věnoval ukrajinskému parlamentu dodávku pro přepravu osob a generátor k výrobě elektřiny jako pomoc před nadcházející zimou. Vystrčil navštívil Kyjev před měsícem při příležitosti summitu Krymské platformy, která má za cíl sdružovat a koordinovat veškeré stávající národní a mezinárodní snahy o ukončení okupace Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Ujistil tehdy i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se může spolehnout na českou podporu. Kornijenko se kromě Vystrčila setkal v Senátu také s jeho místopředsedy Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL) a Jiřím Oberfalzerem (ODS) nebo s předsedou senátního zahraničního výboru Pavlem Fischerem (za TOP 09), s nimiž jednal o možnostech další podpory.

Dvě třetiny české populace neví, co je to dlouhodobý investiční produkt, takzvaný DIP. Vyplývá to z průzkumu výzkumné agentury STEM/MARK pro investiční platformu Fondee, kterého se zúčastnilo téměř 800 respondentů mezi 18 až 64 roky věku. Vedle penzijního spoření se jedná o jediný státem podporovaný prostředek, kterým chce stát motivovat lidi k individuální finanční přípravě na penzi, a ulehčit tak penzijnímu systému. Od 1. ledna 2024, kdy začaly své finanční produkty v režimu DIP nabízet první společnosti, do června novinku uzavřelo odhadem 60.000 lidí. "Je v zájmu státu a veřejných financí DIP propagovat, stejně jako investování coby normální a hlavně perspektivní způsob, jak se na penzi připravit," řekl spoluzakladatel Fondee Jan Hlavsa. Zatímco zejména v západních státech je naprosto běžné a hlavně výhodné se na stáří zajišťovat pomocí investic, Češi podle něj stále ve velkém volí konzervativní spořicí produkty, které třeba ani nepřekonají inflaci.