Zprávy

Německá policie od loňského zavedení kontrol na hranicích s Českem zaznamenala 9400 případů nelegálního vstupu do země a zadržela 225 převaděčů. ČTK to řekl mluvčí německého ministerstva vnitra. Ve středu uplyne přesně rok od zavedení kontrol na hranicích Německa s Českem, Polskem a Švýcarskem. Podle mluvčího Berlín počítá s jejich prodloužením i po 15. prosinci, kdy skončí platnost současného nařízení. Německo, které je součástí schengenského prostoru, kontroluje od září 2015 hranici s Rakouskem, před rokem zahájilo kontroly také na české, polské a švýcarské hranici a od poloviny letošního září kontroluje celou svou pozemní hranici. Už na počátku října kancléř Olaf Scholz prohlásil, že kontroly na hranicích budou pokračovat tak dlouho, jak jen to bude možné. "A to bude velmi dlouho," dodal. "Kontroly na česko-německé hranici jsou nařízeny do 15. prosince 2024 a mají být nařízeny nově, respektive prodlouženy i po tomto datu," sdělil ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Podle něj hraniční kontroly slouží "k ochraně vnitřní bezpečnosti Německa, omezení nelegální migrace a boji proti převaděčům, kteří pohrdají lidskými životy".

Podle pravidel schengenského prostoru by pohraničníci na vnitřních hranicích cestující vůbec neměli kontrolovat. Kromě Německa ale některé své hranice nyní střeží i jiné členské státy, zdůvodňují to například snahou omezit nelegální migraci či hrozbou islamistického terorismu. Podle Evropské komise v současnosti dočasné hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru provádějí Francie, Švédsko, Německo, Dánsko, Rakousko, Norsko, Itálie a Slovinsko, tedy osm z celkových 29 schengenských zemí.

Hospodaření obcí skončilo v letošním prvním pololetí přebytkem 42,1 miliardy korun, což bylo o 16 procent víc než za leden až červen 2023. Podíl na kladném saldu rozpočtu mají především daňové příjmy, které se meziročně zvýšily o 10,6 miliardy korun. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau. Při financování provozu obce ušetřily téměř třetinu běžných příjmů, o rok dříve to bylo 29 procent. Provozní přebytek tak meziročně vzrostl o téměř deset miliard Kč. "S určitou mírou nadsázky lze říci, že kdyby obce nedostaly letos ani korunu, mohly by uskutečnit stejný objem výdajů, a přitom by plně nevyčerpaly veškeré své úspory,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková. Neplatí to podle ní ale pro všechny obce a velký vliv na tento výsledek má Praha. Do konce roku se poměr mezi příjmy a úsporami obcí změní, řekla. To však nic nemění na skutečnosti, že již delší dobu úspory obcí rostou rychleji než příjmy, dodala.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví (MZd) po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta ČLK Milana Kubka jednání skončila, další návrh ministerstvo nepředloží. Další kroky chce komora představit ve středu na tiskové konferenci, řekl Kubek novinářům po schůzce ve Sněmovně. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu (ÚS). "Já jsem předložil tři varianty a ani jedna z nich nebyla akceptovaná," řekl na následné tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrhy komory a odborů by podle něj znamenaly náklady na platy vyšší o 40 miliard korun. "Bylo by nutné buď sebrat ve prospěch platů peníze jiným segmentům, zvýšit daně, nebo zvýšit zdravotní pojištění. Ani s jedním nemohou souhlasit," dodal. Veřejné zdravotní pojištění by mělo podle predikcí mít příští rok k dispozici asi 530 miliard korun. Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka byl návrh na navýšení platů o zhruba pět miliard korun.

Polojasno až jasno. Ráno a dopoledne místy, během dne jen ojediněle nízká oblačnost nebo mlhy. Nejvyšší teploty 10 až 14 °C.