• Výročí 600 let od Žižkova úmrtí připomněla slavnost v Betlémské kapli
    12.10.2024

    Výročí 600 let od úmrtí vojevůdce Jana Žižky z Trocnova připomněla slavnost v Betlémské kapli v Praze. Zahájila ji bohoslužba, po níž následovala vernisáž, na které si lidé mohou prohlédnout mimo jiné i domnělý Žižkův meč ze švédských královských sbírek. Na výstavě proběhne také premiéra filmu Žižka a Komenský, který mapuje situaci, ve které by se obě historické postavy potkaly. Na počátku bohoslužby zazněla v premiéře také kantáta Jaroslava Krčka, která je věnována právě Žižkovu výročí. Během bohoslužby mohli lidé vidět čáslavskou kalvu, tedy horní část lebky připisované Janu Žižkovi. Výstavu, která bude lidem přístupná v sobotu a neděli, doplňují exponáty z archeologických vykopávek Žižkova hradu Kalich.

    Jan Žižka se narodil v Trocnově na Českobudějovicku kolem roku 1360. Byl nejvýznamnějším vojevůdcem husitů, kteří se postavili zejména proti zástupcům katolíků. Vycházeli z učení církevního reformátora Jana Husa, který byl v roce 1415 upálen poté, co ho církev označila za kacíře. Žižka zemřel 11. října 1424 u Přibyslavi.

  • Bek: Každý patnáctý učitel je zároveň ředitelem, to je bizarní situace
    11.10.2024

    Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) je bizarní situace, když je každý patnáctý učitel ředitelem. Vyjádřil se tak v tématu slučování malých škol. Sdružení místních samospráv nucené slučování obcí a spojování škol odmítá. Podle předsedkyně Elišky Olšákové mají změny potenciál negativně ovlivnit životy obyvatel. Návrh na slučování škol je součástí připravované novely školského zákona. Ministr zopakoval, že vláda nechystá násilné slučování škol více zřizovatelů. Je ale podle něj důležité, aby si Česko bylo vědomé problému, které česká struktura škol má.

    Ministr zmínil především fakt, že v Česku je 8000 škol, které mají poměrně nízkou průměrnou velikost a každý patnáctý pedagog je zároveň ředitelem. Podle Beka je otázkou taktéž, zda každý patnáctý učitel má i patřičné manažerské schopnosti, aby úkoly plnil. Zásadním problémem je pak podle něj zajištění profesionální výuky ve školách, kdy především v těch menších školách je problém zajistit kvalitní odborné učitele. Ministerstvo navrhuje zavedení minimálního počtu žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, ta druhá by měla mít nejméně 200 žáků. Pokud jde o integraci škol více zřizovatelů, bude to podle ministra na dobrovolné spolupráci.

  • Hladík jednal na Hradě s prezidentem, hovořili o povodních a legislativě MŽP
    11.10.2024

    Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) jednal v pátek na Pražském hradě s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem rozhovoru byla obnova území po povodních či připravované předpisy resortu životního prostředí včetně novely o obalech, kterou ve čtvrtek podpořila vláda. Ministr hlavu státu ubezpečil, že úřady dělají maximum pro zajištění funkčnosti čistíren odpadních vod.

    Ministr po schůzce také připomněl dotační titul na obnovu vodohospodářské infrastruktury poničené povodněmi, na který stát uvolnil dvě miliardy korun. S prezidentem Hladík probíral předpisy ministerstva, které už jsou v legislativním procesu, nebo se připravují. Kabinet podpořil ve čtvrtek novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky. Podle ministerstva se počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele.

  • Počasí na sobotu

    11.10.2024

    V sobotu bude jasno až polojasno, odpoledne a večer bude od západu přibývat oblačnosti a později na západě na severozápadě území se objeví déšť nebo přeháňky. Ráno se místy mohou objevit mlhy. Teploty v noci klesnou na 5 až 1 °C, v údolích až -1 °C a zejména v Čechách četné přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi 11 až 15 °C. Vítr bude slabý proměnlivý, během dne postupně mírný východní až jihovýchodní o rychlosti 2 až 6 m/s.

  • Ve vládě končí ministr pro legislativu Šalomoun, jeho agendu přebere ministerstvo spravedlnosti
    11.10.2024

    Ve vládě v pátek skončil ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti), který minulý týden podal demisi v souvislosti s odchodem Pirátů do opozice. Kabinet jeho pozici nahrazovat nebude, agendu přebere ministerstvo spravedlnosti. Pověření řídit zasedání Legislativní rady vlády by měl dostat její někdejší šéf a bývalý ministr spravedlnosti za ANO Jan Kněžínek. Počet členů vlády Petra Fialy (ODS) tedy klesne z 18 na 17. Šalomoun podal demisi minulý týden spolu s dalším pirátským ministrem, šéfem diplomacie Janem Lipavským.

    Zatímco Lipavský po dohodě s premiérem ve vládě zůstává jako nestraník, Šalomounovu demisi prezident Petr Pavel k dnešnímu dni přijal. Ve vládě Šalomoun dohlížel na kvalitu předkládaných návrhů zákonů. Zároveň byl šéfem LRV či rady vlády pro koordinaci boje s korupcí. Po konci ve vládě se vrátí do advokacie.

  • Vláda nesouhlasí se zvýšením platů ústavních činitelů o 13 procent
    11.10.2024

    Vláda nesouhlasí s návrhem, podle nějž by se měly zvýšit platy ústavních činitelů o více než 13 procent. O tom, jak konkrétně se platy zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru. Podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent. Ministerstvo zákon předložilo s ohledem na květnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil snížení soudcovských platů. Platy politiků jsou na platy soudců navázané.

    Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musí politici znovu zabývat poté, co Ústavní soud koncem května zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.Návrh na růst platů politiků o 13 procent kritizovala opozice. Hnutí ANO dnes oznámilo, že chce k tématu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny.

  • Vláda schválila novelu zavádějící zálohování PET lahví, teď ji projedná parlament
    11.10.2024

    Vláda na svém zasedání schválila novelu zákona o obalech, která zavádí zálohový systém na PET lahve a kovové plechovky. Informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministerstva se stále počítá se čtyřkorunovou výší zálohy, její přesnou cenu ale stanoví až vyhláška k novele. Předlohu nyní dostane k projednání parlament. Cílem změny by mělo být zvýšení míry recyklace a omezení množství odpadu v přírodě. Návrh zahrnuje také povinnosti týkající se reklamních letáků. Jejich výrobci by měli platit recyklační poplatek a omezit plošnou distribuci těm, kteří o reklamní letáky zájem nemají. Ministerstvo podle důvodové zprávy navrhuje, aby předpis obecně nabyl účinnosti 1. ledna 2025, zálohový systém by se ale měl spustit o rok později.

    Obchodníci budou muset lahve a plechovky vybírat ve všech prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích, dohromady na více než 11.000 místech. Ročně by tak systémem mohlo podle odhadů projít až 2,5 miliardy kusů PET a plechovek. Novela ale vyvolává značnou diskusi mezi zainteresovanými stranami. V meziresortním připomínkovém řízení bylo přes 700 připomínek. Například ministerstvo průmyslu a několik krajů vyjádřily obavy o ekonomické dopady na podnikatele a obce. Kritici argumentují tím, že zavedení povinného zálohového systému zvýší náklady a bude komplikovat stávající systém třídění odpadu.

  • Úřady práce vyplatily obětem povodní zatím pomoc za celkem 399 mil. Kč
    11.10.2024

    Úřady práce vyplatily dosud obětem povodní mimořádnou pomoc za 359 milionů korun. Celkem obdržely 7727 žádostí o podporu. Dalších 40 milionů korun poskytly zaplaveným lidem v hmotné nouzi na pořízení nového vybavení či nezbytné jednorázové výdaje. Mimořádná okamžitá pomoc od státu se řadí mezi dávky hmotné nouze. Úřad vždy posuzuje příjem a situaci domácnosti žadatele. Tentokrát si o podporu mohli ale zažádat všichni zaplavení. Po přírodních pohromách či požárech mohou lidé od státu získat až 72.900 korun, tedy až patnáctinásobek životního minima.

    Oběti povodně, které jsou v hmotné nouzi, mohou pak dostat i další mimořádnou podporu. Úřad práce jim může poskytnout peníze na pokrytí nezbytných jednorázových výdajů, a to třeba na náhradní ubytování. Uhradit jim může případně až celou cenu. Objevují se už ale i případy podvodů, ve kterých lidé posílají fotky, které ale nepatří jim. Podle Úřadu práce ale zneužití státních peněz nehrozí.

  • ČNB od 2. ledna zvýší povinné minimální rezervy ze dvou na čtyři procenta
    11.10.2024

    Česká národní banka (ČNB) od 2. ledna příštího roku zvýší úroveň povinných minimálních rezerv, které si u ní ukládají banky, ze dvou na čtyři procenta. Rozhodla o tom bankovní rada. Svůj krok odůvodnila úsilím o snížení nákladů na provádění měnové politiky při zachování její stávající efektivity. Povinné minimální rezervy musejí u ČNB ukládat banky, pobočky zahraničních bank a družstevní záložny. Jejich objem byl od roku 1999 stanoven na dvě procenta primárních vkladů. Od příštího roku se ale zdvojnásobí.

    ČNB se snaží dlouhodobě vyřešit problém s vysokými náklady na provádění měnové politiky. I proto loni zrušila úročení povinných rezerv. Stejný krok předtím udělala i Evropská centrální banka. Náklady na měnovou politiku vzrostly i v souvislosti se zvýšením úrokových sazeb, ke kterému se ČNB uchýlila v minulých letech s cílem potlačit inflaci. Centrální banka už dříve upozornila, že povinné minimální rezervy už delší dobu nejsou faktickým nástrojem její měnové politiky. V současnosti plní zejména úlohu likviditního polštáře pro zabezpečení hladkého průběhu mezibankovního platebního styku.

  • Úřad práce upraví síť svých poboček, některé z nich se chystá zcela zrušit
    11.10.2024

    Úřad práce se chystá v příštím roce začít zavírat část svých poboček po republice, týkat by se to mělo hlavně těch menších. Vedení úřadu pracuje na návrhu nové podoby sítě pracovišť. Rozhodnutí by mělo padnout do konce roku. Propouštět se ale úřad nechystá. Jedním z důvodů rušení poboček je také snaha zajistit větší bezpečnost pracovníků. Ročně je zaznamenáno stovky útoků. Takzvaných kontaktních pracovišť je v současnosti 283. Podle takzvané systematizace je v něm od července celkem 9837 služebních a 647 pracovních míst. Už letos se po dohodě se starosty zavřelo 15 pracovišť.

    K takzvané racionalizaci počtu pracovišť má přispět také spolupráce s Českou poštou. Pět desítek vybraných poboček v Libereckém a Ústeckém kraji a na Vysočině začalo od července testovat příjem žádostí o rodičovskou, příspěvek na bydlení a dětské přídavky. V budoucnu by se do spolupráce měly zapojit i další pošty. Chystanou optimalizaci sítě poboček pracovních úřadů oznámil loni v létě ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Sdělil tehdy, že je plánované rušení pracovišť možné díky digitalizaci a už se kvůli němu zastavil nábor nových pracovníků. Přeměna se měla uskutečnit do dvou let.

Pages