• 23.9.2004

    Osvobozujícím rozsudkem skončilo ve čtvrtek u kroměřížského okresního soudu hlavní líčení v kauze hostinského Tomáše Míčka. Ten byl obžalován z porušování autorského práva, protože odmítl Ochrannému svazu autorskému zaplatit autorské poplatky za to, že má v provozovně televizory a rozhlasový přijímač. Podle soudce Karla Rašína se mu ale nepodařilo prokázat úmysl. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal. Míček se u soudu obhajoval i tím, že televizory sloužily výhradně ke sledování sportovních přenosů a rozhlasové vysílání bylo používáno jako kulisa. Poukazoval přitom na skutečnost, že Ochrannému svazu autorskému platí poplatky již samotné televizní a rozhlasové stanice. Předsedkyně představenstva svazu Alexandra Wünschová ale již dříve uvedla, že jde o dvě zcela rozdílné platby. Provozovatel rozhlasové či televizní stanice podle ní platí za užití díla ve svém vysílání, provozovatel restaurace pak za veřejnou produkci prostřednictvím televizního či rozhlasového přijímače. Se stejným obviněním stanul před soudem na začátku roku i majitel hotelu v Děčíně Radek Flachs. I tehdy soud rozhodl, že trestný čin nespáchal. Ochranný svaz autorský se v takových případech domáhá náhrady škody v občanskoprávním řízení. V něm podle Wünschové Flachs v první instanci prohrál.

  • 23.9.2004

    Do zálohy bylo tento čtvrtek z vojny propuštěno téměř 1700 vojáků základní služby. Na vojně tak zůstává přibližně 2300 mladíků, kteří jsou historicky posledními vojáky základní služby v České republice. Domů by se měli dostat 22. prosince. Pak už bude česká armáda tvořena jen profesionály. Společně s vojenskou základní službou skončí i civilní služba, která byla dosud její alternativou. To dělá starosti například nemocnicím, nebo nejrůznějším ústavům, které nyní budou muset místo levných "civilkářů" najímat klasické pracovní síly. Profesionální armáda je jedním z cílů armádní reformy, schválené loni na podzim vládou. Tento cíl podle ministerstva obrany neohrozí ani nutnost ušetřit v armádním rozpočtu na příští rok okolo 850 milionů korun.

  • 23.9.2004

    Lidé bez práce, jimž je víc než 50 let, budou moci od příštího týdne požádat o prodloužení doby výplaty podpory v nezaměstnanosti. Podle nového zákona o zaměstnanosti, který vstoupí v platnost 1. října, totiž budou mít lidé ve věku nad 55 let možnost tuto podporu pobírat po dobu jednoho roku, nikoli pouze po šest měsíců jako dosud. Lidé mezi 50 a 55 lety budou mít na podporu nárok až tři čtvrtě roku. Příspěvek bude u všech věkových kategorií činit po první tři měsíce 50 procent mzdy, později 45 procent, maximálně však 10.250 korun měsíčně. V Praze se jedná o zhruba čtyři tisíce nezaměstnaných ve věku nad 55 let. V celém Česku hledá v tomto věku práci přes 33.000 lidí, přes 55 let je každému 13. nezaměstnanému. Zatímco lidem, kteří ztratí práci po padesátce, má zákon prodloužením doby podpory ulehčit, tvrdě by měla nová pravidla dopadnout na ty, kteří se při hledání práce vymlouvají na zdravotní problémy. Pokud totiž budou úředníci pochybovat o lékařských potvrzeních, která jim dodají, budou moci uchazeče o práci poslat k posudkovému lékaři. To mohli i dosud, bylo ale na nezaměstnaném, zda jejich přání vyhoví. Nyní bude muset k úřadem stanovenému lékaři povinně.

  • 23.9.2004

    Dvě a půl miliardy korun může do roku 2006 získat Česká republika na rozvoj průmyslových zón ze strukturálních fondů Evropské unie. V období 2007 až 2013 by to mělo být několikanásobně víc. Na třetím ročníku mezinárodní konference o realitním trhu Real Estate Market to řekl ředitel divize podnikatelských nemovitostí a regionů agentury CzechInvest Zdeněk Jana. Ze státního rozpočtu by v letošním roce měla na rozvoj průmyslových zón plynout zhruba miliarda korun. Loni to bylo 855 milionů. Mezi nejvýznamnější zóny v republice patří například Černovická terasa v Brně, průmyslová zóna v Ostravě - Hrabové nebo v Kolíně - Ovčárech, kde se staví nová automobilka konsorcia firem Toyota-Peugeot-Citroen (TPCA). Ke strategickým projektům státu patří také žatecká zóna Triangle, severomoravské Nošovice a západočeský Cheb. Od roku 1998 do konce loňského roku poskytl stát na rozvoj průmyslových zón zhruba tři miliardy korun. Investorům tak připravil 79 zón na území přibližně 1500 hektarů a vytvořil přes 24.000 pracovních míst.

  • 23.9.2004

    Zhruba 500 lidí zaměstná během prvního roku nové evropské výpočetní centrum logistické firmy DHL, které společnost otevře v pátek v Praze. Během dvou let by se měl počet pracovních míst zvýšit na dvojnásobek. Firma se zavázala v ČR investovat nejméně pět miliard korun, celkové náklady v souvislosti se stěhováním stávajících datových středisek z Velké Británie a Švýcarska do Prahy se blíží 16 miliardám korun. Nový komplex, který se má stát vedle objektů v USA a Malajsii jedním ze tří světových výpočetních center DHL, firma postavila v Praze-Chodově v blízkosti brněnské dálnice D1. Nové centrum má řídit veškeré počítačové operace firmy v Evropě. Denně zpracuje 60 milionů transakcí na 600 serverech. Jako hlavní dodavatele počítačové výbavy si firma vybrala Cisco, Hewlett Packard a IBM. Komunikační služby dodají Český Telecom a dceřiná firma Deutsche Telekomu Pragonet. Pokud by DHL utratila celých 16 miliard korun v ČR, jednalo by se o třetí největší tuzemskou investici. Pomyslný žebříček vede konsorcium Toyoty a PSA, které staví u Kolína závod za 36,4 miliardy Kč. Následuje investice LG Philips Displays do továrny na obrazovky v Hranicích na Moravě za 16,8 miliardy korun.

  • 23.9.2004

    Flotila Českých aerolinií se rozrostla o další tři letouny Boeing 737 pro střední tratě. Do konce září dopravce získá ještě jeden dálkový Airbus 310 a v říjnu poslední Boeing 737 klasické generace. Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka tak budou mít ČSA koncem roku celkem 45 letounů. V současnosti společnost vlastní 11 letadel a u jednoho splácí komerční půjčku. Leasingové splátky hradí u dalších 12 letadel a zbývajících 19 strojů si najímá. Postupně, jak se budou ve flotile objevoval letadla nové generace, která nyní ČSA vybírá v tendru mezi Boeingy 737 a Airbusy 320, bude dopravce vyřazovat Boeingy 737 klasické generace, jež v současnosti tvoří páteř flotily. Letadlový park nejdříve opustí nejstarší letouny, které si společnost najímá. Postupně dopravce z flotily vyřadí všech 30 Boeingů 737 řady 400 a 500, které nyní provozuje. Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to ve dvou etapách. V roce 2014 by tak ČSA provozovaly 63 letadel proti současným 43. Téměř všechna letadla flotily ČSA se jmenují po českých a moravských městech. V minulosti dostávala letadla národního dopravce i jména slovenských sídel. Jedinou výjimkou je stroj ATR-42, které nese název Nebeský jezdec - Sky rider právě na památku českých pilotů, kteří padli za druhé světové války ve Velké Británii.

  • 23.9.2004

    Do Prahy ve čtvrtek vojenským speciálem přiletěly další čtyři děti z Iráku. V Česku je čeká náročná operace srdce. Podle mluvčí motolské nemocnice Evy Jurinové si ale nejdříve pobudou asi týden v karanténě a projdou sérií podrobných vyšetření. "Děti mají tak vážně poškozené srdce, že by bez této operace nepřežily," citovala mluvčí vyjádření přednosty dětského kardiocentra Jana Škovránka. Tři chlapci s vadami srdce jsou ve věku čtyř až pěti let, holčičce je kolem jednoho roku. Do Prahy děti přijely se svými otci. O pokračování programu léčby těžce nemocných dětí z Basry a okolí rozhodla vláda minulý týden. Náklady na léčbu čtveřice dětí jsou okolo pěti milionů korun. Programu se již zúčastnilo 22 pacientů. Po operaci v kardiocentru v Motole byli malí pacienti na rekonvalescenci v dětské léčebně v Říčanech. Program léčby iráckých dětí se srdečními vadami začal v době, kdy v Basře pracovala vojenská polní nemocnice. Vojenští lékaři očekávali, že budou léčit hlavně válečná zranění, setkali se ale s množstvím chronicky neléčených dětí, například se srdečními vadami.

  • 23.9.2004

    Léčení lidí nakažených virem HIV či trpících AIDS se zjednoduší také díky českým vědcům. Umožní to kombinovaný preparát Truvada. Jeho součástí je lék Viread, na jehož vývoji se podílel tým docenta Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Americká Truvada je kombinací léků, a tak počty tablet, jež nemocní musejí každý den polykat, klesne. O novince informovala předsedkyně AV Helena Illnerová. Čeští vědci si podle ní mohou k dobru přičíst i to, že se nový lék dostane i do chudých zemí, které na drahé přípravky nemají. V celosvětovém projektu Přístup k léčení dostane Truvadu za nominální cenu 68 zemí Afriky, Asie, Pacifiku a Karibské oblasti, kde žije 70 procent nakažených. Firmy se mohou vzdát zisku, protože vědci, kteří na vývoji léku pracovali, se zřekli patentových poplatků. Docent Holý připomněl, že náklady na léčení jsou mimořádně vysoké, rozšíření léčby do chudých zemí tak nepřicházelo dosud v úvahu. Výhodou projektu podle docenta Holého je i to, že léky budou dodány přímo organizacím, které je budou aplikovat. Dostanou se tak například i k těhotným ženám, jimž stačí několik málo dávek ke konci těhotenství, aby se dalo téměř úplně zabránit přenosu viru z matky na dítě při porodu.

  • 23.9.2004

    Mramorizace Zdeňka Svěráka se podtitul devadesátiminutového filmového dokumentu, který o svém otci natočil filmový režisér Jan Svěrák. Film s názvem Tatínek se v kinech, na videokazetách a DVD objeví v září. Populární autor, scénárista, textař, herec a spolutvůrce legendární postavy Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák je ve filmu představen na místech, která byla pro jeho život důležitá. Snímek Jana Svěráka a Martina Dostála s laskavým pohledem do uměleckého zákulisí i Svěrákova soukromí vzbudil pozornost už letos v létě na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. "Točili jsme nikoli proto, že je můj tatínek starý, ale že je ještě mladý," ozřejmil svůj cíl Jan Svěrák. Jako filmař nechtěl, aby o jeho otci vznikl "běžný" zábavný medailonek. Filmový dokument obsahuje ukázky z jedenácti celovečerních filmů, k výpovědím na plátně znějí písničky dvojice Svěrák-Uhlíř. Filmaři doprovázeli Zdeňka Svěráka v soukromí doma i na chalupě a na zimním zájezdu s Divadlem Járy Cimrmana do Krkonoš. Na plátně se objevují i osobnosti, důležité pro Svěrákovu životní i profesní dráhu, především Ladislav Smoljak. Citlivě je zdokumentována spolupráce a tvůrčí rozkol scenáristy se synem Janem při práci na filmu Vratné lahve, který nakonec nebyl natočen. Oba prošli bolestnou tvůrčí krizí, možná o to citlivější, že se v ní prolínají profesní postoje, názory a stanoviska s rodinnými vazbami.

  • 23.9.2004

    Národní muzeum v Praze vystavuje fotografie řady významných osobností českého politického i kulturního života, které vyfotografoval v letech 1914 až 1965 fotograf Jindřich Vaněk. Vaněk byl oficiálním fotografem prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, měl také vlastní ateliér. Vytvořil sbírku s několika stovkami portrétů významných osobností své doby. Před Vaňkovým objektivem se vystřídali například Karel Čapek, František Kupka, Alfons Mucha, Max Švabinský, Emma Destinnová nebo Jaroslav Heyrovský. Autor však vytvořil také řadu portrétů zahraničních umělců, mimo jiné spisovatelů Ivana Bunina, Michaila Bulgakova, Thomase Manna či bengálského básníka Rabíndranátha Thákura. Výstava, která veřejnosti vůbec poprvé přibližuje reprezentativní výběr Vaňkových snímků, potrvá do 14. listopadu.

Pages