Zprávy

Česká republika sice respektuje rozhodnutí Rakouska ohledně ochrany svého pracovního trhu, současně však přechodná období pro volný pohyb pracovníků z nových členských zemí unie považuje za zbytečná. Po jednání s kancléřem Wolfgangem Schüsselem to ve Vídni prohlásil premiér Stanislav Gross. Ocenil ale úsilí Vídně zmírnit pravidla pro přístup cizinců na rakouský trh práce. Kancléř k tomu řekl, že vládní strany se dohodly na uvolnění podmínek pro školení cizinců v rakouských centrálách nadnárodních firem. Tématem jednání bylo také případného přistoupení Turecka do unie. Gross dnes tento krok v perspektivě podpořil, Schüssel se vyjádřil vyhýbavě.

Česká republika chce podle premiéra Stanislava Grosse udržovat s Rakouskem dobré vztahy. Užší vzájemná spolupráce by se neměla rozvíjet jen na politické úrovni, ale také v regionální spolupráci, řekl Gross. Kancléře Wolfganga Schüssela premiér ujistil, že Praha dodrží všechny dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. Na dotaz rakouských novinářů o případném humanitárním gestu pražské vlády vůči německé menšině v Česku Gross řekl, že k přijetí kladného stanoviska je třeba nejen politické podpory, ale i akceptování takového kroku u široké veřejnosti. Tato situace však ještě nenastala, upozornil Gross.

Matematika zůstane nepovinným maturitním předmětem. Rozhodla o tom sněmovna. Školský zákon má ale maturity reformovat, měly by mít dvě části - státní a školní. Předlohu, kterou podpořilo 96 ze 191 přítomných poslanců, nyní posoudí prezident. V červnu poslanci schválili znění, které předpokládalo, že na gymnáziích budou studenti na rozdíl od ostatních škol povinně maturovat i z matematiky. Senát se ale v srpnu postavil proti a většina poslanců mu teď dala za pravdu. Gymnázisté si tedy tak jako ostatní středoškoláci budou moci vybrat mezi matematikou a dalšími předměty. Proti povinné maturitě z matematiky na gymnáziích byla i ministryně školství Petra Buzková (ČSSD).

Plánované zvýšení cel na zboží dovážené z Evropské unie do Spojených států by podle amerického velvyslanectví nemělo výrazný dopad na export českých podniků. Ambasáda s odvoláním na údaje Americké komise pro mezinárodní obchod tvrdí, že úprava dovozních cel by se týkala jen 0,5 procenta vývozu ČR do USA, který loni obnášel 35 miliard korun. O podmínkách obchodní spolupráce budou v závěru září USA jednat s Evropskou komisí.

Z odhadu ministerstva průmyslu a obchodu vyplývá, že zvýšení dovozních cel by postihlo významné položky českého vývozu do USA, který by kvůli tomu mohl klesnout až o 50 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). Uvažované zvýšení dovozních cel vystrašilo především české skláře. Některé sklárny tvrdí, že by to znamenalo jejich likvidaci, protože Spojené státy patří mezi klíčová vývozní teritoria. Alexandra Müllerová z tiskového oddělení amerického velvyslanectví uvedla, že zvýšení cel by mělo vliv na 0,36 procenta českého vývozu šesti typů sklářských výrobků. Spojené státy se chystají zavést odvetná cla proti EU především kvůli tomu, že přistupující země převzaly jednotnou celní politiku. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo od listopadu uvaleno až 90procentní clo.

Vyšší zaměstnanost, nabídku služeb a jejich snadnější poskytování předpokládá připravovaná směrnice o službách, která by mohla v roce 2010 začít platit ve státech Evropské unie. Evropská pětadvacítka tím chce přispět k posílení konkurenčního prostředí v odvětví, které v členských zemích unie zaměstnává téměř 140 milionů lidí. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy by přijetí směrnice bylo největším aktem za posledních více než deset let na trhu EU.

Navrhovaná směrnice má například umožnit podnikatelům legálně působícím v jednom členském státě nabízet bez překážek služby v dalších zemích, tzv. zásadu státu původu. Norma by se měla dotýkat například stavebnictví, turistiky, informačních technologií, právních služeb či poradenství.