Zprávy

Král Juan Carlos I. a jeho manželka Sofie přivítali v pondělí po poledni v paláci El Pardo nedaleko Madridu prezidenta Václava Klause, který tak zahájil třídenní návštěvu Španělska. Klaus s chotí Livií, která ho při návštěvě doprovází, pak poobědvali i ve společnosti následníka trůnu prince Felipa a jeho ženy Letizie v madridském královském paláci Zarzuela. Státní návštěvu označil Klaus za "pokus ukázat Českou republiku ve Španělsku". "Že tady jsme a máme zájem být mimořádně přátelskou a kamarádskou zemí," řekl novinářům. Václav Klaus měl také v programu soukromou schůzku s českými podnikateli a na madridském Instituto de Empresa promluvil o evropské problematice. Královský pár pořádal na počest Klausových slavnostní večeři.

Španělsko je stejně jako Česká republika členskou zemí EU i Severoatlantické aliance. Zatímco bývalý šéf pravicové vlády José María Aznar byl jedním z nejbližších spojenců USA při jejich intervenci v Iráku, nový socialistický premiér José Luis Zapatero hned po oficiálním nástupu do funkce oznámil stahování španělských vojáků z Iráku. Od svého předchůdce se Zapatero výrazně odlišuje také ochotou k většímu zapojení Madridu do procesu evropské integrace. "Král umí být nad tím. Je schopen přežít radikální, razantní, nečekanou změnu vlády tím, že opravdu umí být politicky nestranný," uvedl Klaus. Ve Španělsku byl naposledy v roli politika jako předseda Poslanecké sněmovny v březnu 2002.

Na první návštěvě Španělska na nejvyšší úrovni byl český prezident v květnu 1995. Tehdejší prezident Václav Havel převzal v Barceloně Mezinárodní katalánskou cenu a byl přijat královnou Sofií. Ta mu s manželem návštěvu o dva měsíce později oplatila. Juan Carlos byl vyznamenán Řádem bílého lva I. stupně.

Konflikt evropských poslanců Jany Bobošíkové a Vladimíra Železného, kteří byli zvoleni za hnutí Nezávislí, se dostane před soud. Bobošíková v pondělí podala na svého někdejšího nadřízeného z televize Nova občanskoprávní žalobu. ČTK to řekla Marie Kramaříková z její poslanecké kanceláře. Bobošíková žádá veřejnou omluvu za "lži, urážky a výmysly, které o ní Železný šíří v médiích". Před týdnem vyzvala europoslance, aby svá tvrzení do pondělí buď doložil fakty, nebo se jí omluvil - jinak podá žalobu. Vzhledem k tomu, že Železný nereagoval, rozhodla se obrátit na soud. Finanční odškodnění od bývalého ředitele televize Nova nežádá. Chce veřejnou omluvu.

Bobošíková již dříve oznámila, že nebude podporovat hnutí Nezávislí kvůli rostoucímu vlivu Železného. Železný poté prohlásil, že Bobošíková zradila hnutí, za které byla do Evropského parlamentu zvolena. Kritizoval také to, že si najala svého manžela Pavla jako asistenta. Železný se o víkendu odmítl účastnit televizní debaty s Bobošíkovou. Nezávislí v té souvislosti vydali prohlášení, podle něhož považují aktivity Bobošíkové "za zoufale protahovaný pokus narušit volební kampaň hnutí". "Základní metodou politické práce pana Železného je lež," prohlásila minulé pondělí europoslankyně. Uvedla, že útoky Železného na její práci a rodinu znevažují její mandát od voličů, a to si nenechá líbit.

Konflikt někdejších spolupracovníků z televize Nova začal podle Bobošíkové ještě před evropskými volbami. Železného manželka Konstancie jako volební zmocněnkyně prý tehdy chtěla Bobošíkovou vyškrtnout z kandidátky. Manželé Železní i předseda hnutí František Zwyrtek to ale popřeli. Rozpory mezi Železným a Bobošíkovou se projevily i krátce po eurovolbách. Lídr kandidátky Železný se stal členem hnutí a zamířil do euroskeptické skupiny Nezávislost a demokracie. Bobošíková, kterou preferenční hlasy ve volbách vynesly před Železného, zůstala nestraničkou a mezi nezařazenými europoslanci.

Státní podíl v Českém Telecomu by se měl privatizovat spíše na kapitálovém trhu, než prodávat jednomu investorovi. Agentuře Reuters to řekl místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn, který se v Bruselu zúčastní akce Evropské komise Open Days orientované na regiony EU. Podle Jahna je kapitálový trh transparentnější a prodej akcií je na něm jednodušší. Zároveň ale dodal, že bude záležet na celé vládě, jak o Telecomu rozhodne. "Prodej může začít ještě letos, ale příjmy z něj vláda získá až v příštím roce," uvedl. Na telefonický dotaz ČTK pak dodal, že při nabídce přes burzu je možné prodej lépe naplánovat a zřejmě i dříve získat finance za 51procentní státní podíl ve firmě.

Prodeji přes trh dává přednost také premiér Stanislav Gross kvůli omezení lobistických tlaků. Pro prodej Telecomu strategickému investorovi je ministr informatiky Vladimír Mlynář či ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Rozhodnutí o způsobu privatizace má vláda přijmout počátkem října. Ministr financí Bohuslav Sobotka by měl vládě navrhnout tři varianty prodeje. Vedle prodeje celého balíku jednomu investorovi a nabídky na kapitálových trzích je ve hře ještě kombinace těchto variant. Poradcem jí jsou finanční domy CSFB a Česká spořitelna patřící do skupiny Erste Bank.

Prodej Telecomu by mohl vrcholit v březnu. Odborníci očekávají výnos na 50 až 65 miliard korun. Tržní hodnota firmy, která vlastní 100 procent v mobilním operátoru Eurotel, je podle současného kurzu akcií kolem 110 miliard korun. Zájem přinejmenším o některá aktiva firmy projevily dánská společnost TDC a britský Vodafone. Telecomu patří největší český mobilní operátor Eurotel, připomněla agentura Reuters.

Svatováclavská tradice je symbolem kontinuity české státnosti. Před jezdeckou sochou světce na pražském Václavském náměstí to v pondělí řekl kardinál a primas české katolické církve Miloslav Vlk. Spolu se zástupci magistrátu tam v předvečer svátku svatého Václava položil věnec. Slavnostnímu aktu přihlíželo několik desítek Pražanů. "Svatý Václave, vévodo české země," je napsáno na stuze. Vlk připomněl, že i protestantští duchovní představitelé, kteří kult světců neuznávali, v době pobělohorské svatého Václava ctili. Pro posledního biskupa Jednoty bratrské Jana Amose Komenského byl Václav, zavražděný družiníky svého bratra Boleslava, například předchůdcem mučedníků za boží pravdu.

Kardinál citoval i meziválečného českého historika Josefa Pekaře, který napsal, že vůdčí myšlenkou svatováclavské úcty "je posvěcení všeho, co je cítění národnímu nejdražší nebo co je v životě státu českého nejdůležitější - jde o posvěcení patriotismu". Připomněl i tezi prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že se národy udržují idejemi, ze kterých vznikly. Současná česká společnost podle Vlka postrádá ideové a hodnotové dědictví. Připomíná jí to věta "Dědictví otců zachovej nám, Pane" ze svatováclavského chorálu, který byl až do 19. století národní hymnou, uvedl kardinál.