Zprávy

Sir Sean Connery nepřijede do ČR na natáčení filmu Josiah's Canon. Role za údajných deset milionů liber (skoro půl miliardy korun) by mu podle čtvrtečních anglických novin vzala příliš mnoho energie, kterou chce věnovat psaní memoárů. Sir Sean měl ve filmu společnosti 20th Century Fox hrát muže, který přežil holokaust a který připravuje loupež švýcarské banky, v níž jsou židovské peníze. Natáčení je těsně před začátkem. Záměr napsat autobiografii oznámil Connery letos v létě. Způsobilo to malé zemětřesení, protože herec až do té doby tvrdil, že paměti nikdy nenapíše. Pak ale řekl, že mu to sice připadá strašidelné, ale vzrušující a že se na to těší. Kniha by měla vyjít za dva roky.

Ve věku nedožitých 81 let zemřel ve středu dramatik, scenárista a spisovatel František Pavlíček. Podepsán byl pod řadou divadelních i filmových scénářů, například pod slavným snímkem režiséra Františka Vláčila Markéta Lazarová.

Pavlíček často pracoval pro televizi, z jeho televizních dramatizací klasických děl je nejznámější Babička Boženy Němcové, kterou podle jeho scénáře natočil režisér Antonín Moskalyk. Působil jako dramaturg v Československém rozhlase a v barrandovském filmovém studiu, koncem 60. let byl ředitelem Divadla na Vinohradech. V roce 1970 byl z funkce odvolán, poté se živil jako skladník.

Od začátku 70. let byl Pavlíček perzekvován kvůli své politické činnosti, jeho díla proto byla často publikována a inscenována pod jinými jmény. Byl signatářem Charty 77, jeho politická činnost ho koncem 70. let přivedla do vězení. Po listopadu 1989 působil přes rok ve funkci ústředního ředitele Československého rozhlasu.

Šanci získat již po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu v Česku budou mít od pátku i Bělorusové a Moldavané. Připojí se tak k občanům Kazachstánu, Bulharska a Chorvatska, kteří o zapojení do pilotního projektu ministerstva práce a sociálních věcí mohou žádat od loňského července. Do současné doby bylo do programu zapojeno celkem 185 osob, uvedla jeho manažerka Věra Ivanovičová.

Cílem projektu je zajistit Česku dostatečný počet kvalifikovaných pracovních sil a odborníků ze zahraničí, uvedl náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda. Podle údajů jeho úřadu by v Česku vzhledem k současným demografickým trendům mohlo za 25 let chybět více než 400.000 pracovníků. "Z výzkumů OSN vyplývá, že ve státech EU bude v následujících 50 letech potřeba přijmout nejméně 75 milionů lidí... Nejde proto o to, zda migraci připustit či nikoli, jde o to jí řídit a bránit se legální migraci," uvedl Sajda. V ČR legálně žije asi 240.000 lidí, tedy přibližně 2,4 procenta obyvatel; v západoevropských zemích je to v průměru kolem osmi procent.

"Nejde o to brát práci Čechům," zdůraznila Ivanovičová. Vybraní cizinci sice získají po dvou a půl letech povolení k trvalému pobytu, na které se normálně čeká deset let. Česko však zájemcům nezajišťuje ani zaměstnání, ani povolení k práci, ubytování či vízum. Tyto věci si kandidáti musí obstarat sami. V praxi to znamená i to, že mohou obsadit pouze ta místa, pro která zaměstnavatel nemá vhodné kandidáty z ČR či jiných států unie.

Do projektu se mohou nově hlásit nejen Bělorusové a Moldavané s pracovním povolením a minimálně středoškolským vzděláním, ale i absolventi českých vysokých škol bez ohledu na to, z jaké země pocházejí. V případě úspěchu by se měl program za čtyři roky rozšířit na všechny země světa.

Působení stovek českých vojáků v zahraničních vojenských misích má stát příští rok téměř 1,3 miliardy korun. Čeští vojáci mají působit na Balkáně, v Iráku, v Afghánistánu a silách rychlé reakce NATO. Většiny těchto misí se účastní už letos, jejich prodloužení ale musí schválit parlament. Dosavadní debata jeho členů naznačuje, že obě komory asi nebudou proti; výhrady budou mít zřejmě jen KSČM a část ČSSD.

Mise českých vojáků v zahraničí doporučil ve středu branný výbor Poslanecké sněmovny. Nejvíce příslušníků armády, do 700, má mít Česko na Balkáně. Pokud to sněmovna a Senát schválí, mohlo by Česko vyslat příští rok až 600 příslušníků armády do Kosova a až 90 lidí do Bosny a Hercegoviny. Kontingent do 90 lidí by mohlo Česko vyslat do Afghánistánu. Většina z nich, hlavně odborníci na likvidaci min a nevybuchlé munice a meteorologové, by pracovali v Kábulu. Lehká pěchota, průzkumníci, kuchaři a zdravotníci by byli na severu země. V Iráku v rámci britské polní nemocnice by působil tým do deseti lidí, mezi nimiž by byli dva chirurgové, anesteziolog a další zdravotnický personál. Maximálně 35 vojáků má být přichystáno do sil rychlé reakce NATO.