Zprávy

Prošetřování údajné sterilizace romských žen v Česku neprokáže, že by v zemi existovala skrytá státní politika, vedoucí ke snížení porodnosti romské populace. Před členy sněmovního petičního výboru to prohlásil vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Na případy údajné sterilizace upozornily nedávno české neziskové organizace Liga lidských práv, IQ Roma Service a Vzájemné soužití spolu s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC). Česko by podle nich mělo nedobrovolná ukončení plodnosti přiznat a poškozené Romky odškodnit. Podle Jařaba ale zveřejňování zpráv o údajné sterilizaci romských žen provázely nejasnosti. Například ERRC přišlo v posledních dvou letech s tezí, že Česko pokračuje v násilné sterilizaci romských žen, ale žádné individuální případy nedoložilo. Několik jmen žen, jež se měly zákroku údajně podrobit, dostali čeští zástupci až letos na jaře, ale údaje nebyly konkrétní a přesné. Informace o deseti dalších případech pak obdržel v první polovině září veřejný ochránce práv, který je nyní prošetřuje. Ombudsman Otakar Motejl potvrdil, že jeho úřad dostal informace o osudu deseti žen, jež se zákroku měly podrobit v letech 1991 až 2001 v severomoravských zdravotnických zařízeních. Většina případů se měla stát v letech 1991 až 1997. Podle dostupných údajů byly romské ženy v bývalém Československu sterilizovány od roku 1959 do roku 1990. Z různých šetření vyplývá, že Romky za socialismu k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i finanční odměna. Zdokumentováno bylo 300 případů.

Místopředseda české vlády pro ekonomiku Martin Jahn v pátek v Evropské komisi vysvětloval složitou situaci České republiky jako tranzitní země v nákladní dopravě. Tranzit přes české území dramaticky roste - podle údajů ministerstva dopravy se jeho objem zvýšil o 20 procent jen od letošního 1. května. Jahn žádal, aby Česko dostalo výjimku z příslušných směrnic EU. Komise jej ujistila, že tyto potíže chápe, trvá však na dodržování legislativy EU. Generální ředitel EK pro dopravu Francois Lamoureux souhlasil nicméně s tím, aby se o českém specifiku jednalo na expertní úrovni. ČR by chtěla zvednout denní částku osm eur (250 korun), kterou umožňuje vybírat směrnice z roku 1999. Další možností by bylo zrušit jednodenní známky a přimět tak řidiče, aby kupovali dražší třídenní nebo desetidenní známky. Takovou výjimku by musela schválit nejen EK, ale i členské státy. Jahn v Bruselu vysvětlil, že by šlo o přechodné opatření do doby, než Česko v roce 2006 zavede elektronické mýtné, jaké praktikují například Německo, Francie nebo v jiné formě Rakousko. Dokud se to nestane, bude průjezd Českou republikou nejlacinější v celém regionu a nápor na české silnice potrvá. Vzhledem k vysoké silniční dani jsou dnes podle Jahna znevýhodněni na vlastním území čeští dopravci ve srovnání se zahraničními.

Všech 111 příslušníků speciálních sil, kteří půl roku působili po boku spojeneckých jednotek v protiteroristické operaci Trvalá svoboda v Afghánistánu, převzalo tento pátek vyznamenání. Jeden z vojáků, kteří půl roku pomáhali především americké armádě vyhledávat v afghánských horách příslušníky hnutí Taliban a organizace Al-Káida, získal Záslužný kříž ministra obrany druhého stupně, pět vojáků Záslužný kříž III. stupně a všichni příslušníci kontingentu medaile Za službu v zahraničí. Americký velvyslanec William Cabaniss předal pěti specialistům medaili americké armády Za zásluhy. "Vaše práce musí zůstat v anonymitě, veřejnost nezná vaše tváře, vaším portrétem jsou vaše činy", řekl mimo jiné vojákům ministr obrany Karel Kühnl. Veliteli jednotky Ondřeji Páleníkovi předal dopisy od velitele společných sil v misi Ericha Olsona. Olson v nich ocenil činnost českého kontingentu v Afghánistánu a jmenovitě i Páleníkovu práci. Český kontingent byl hodnocen jako nejlepší samostatně působící kompaktní jednotka v Afghánistánu. Jednotka působila v afghánských horách od března do září. Na několikadenních misích ve výškách až čtyři tisíce metrů vojáci například zkoumali stezky a informovali spojence o pohybech podezřelých osob. Jejich úkolem bylo také narušovat činnost druhé strany. Nikomu z nich se nic nestalo, údajně nemuseli ani na svou obranu použít zbraně. Rozpočet půlroční mise, se kterou parlament vyslovil souhlas koncem února, byl 120 milionů korun.

Pražský sociální ústav v Terezíně na Litoměřicku a Dům dětí a mládeže v Praze-Karlíně získají peníze z povodňové sbírky organizované v Polsku. Poláci vybrali téměř 6,5 milionu korun. Sbírku pořádaly předloni a loni Polský rozhlas a Polská televize. Záštitu nad ní měly manželky prezidentů obou zemí Livia Klausová a Jolanta Kwašniewská. Sociální ústav využije tři miliony korun na pokračující opravu budov, které předloňské záplavy značně poškodily. Dům dětí a mládeže, který tehdy dopadl podobně, postaví za zhruba 3,5 milionu korun plochu pro sportovní a kulturní využití. Magistrát po povodni založil zvláštní konto, na které dárci poslali přes 37 milionů korun. Většina peněz z něj posloužila na obnovu zoologické zahrady a opravy Císařského ostrova. Povodňově účty měly také radnice postižených městských části. Katastrofální záplavy způsobily v České republice škody celkem za zhruba 80 miliard korun, v hlavním městě byly vyčísleny na 24 miliard. Na jejich odstranění přicházela peněžní pomoc z mnoha zemí.