Zprávy

Vysoké preference dvou sdružení nezávislých kandidátů v průzkumech před volbami do Evropského parlamentu jsou podle politologů důsledkem neexistence silné liberální strany ve středu české politické scény. Politologové ale zároveň upozorňují na to, že výsledky voleb se od průzkumů mohou lišit - respondentům, agenturám i politickým stranám totiž s volbami do Evropského parlamentu chybí zkušenosti.

"Evropské volby jsou do značné míry specifické. Velmi často se i v Evropské unii mají šanci prosadit i strany, které v domácí politice jsou v zásadě marginální," poznamenal politolog Daniel Kunštát. Takové strany totiž podle něj těží z toho, že k evropským volbám chodí méně lidí, kteří navíc přesně nevědí, co od zvolených požadují. "Velmi často se také lidé skrze evropské volby vyjadřují k domácí politice a staví se do opozice proti všem politickým stranám," dodal. Obě sdružení nezávislých se podle něj dají zařadit do politického středu. Nezávislé vede senátor Vladimír Železný, Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty Josef Zieleniec. Tyto dvě kandidátky podle něj nejvíce voličů přebírají vládní sociální demokracii a Unii svobody-DEU.

Také Bohumil Doležal se domnívá, že po Unii svobody zbyla "veliká díra a bezprizorní, dezorientovaní voliči pod vlivem 'havlovských' teorií o pravdě a lásce a nepolitické politice". Tito voliči hledají, koho volit, a ze současné nabídky velkých stran nemají nikoho, kdo by je přitahoval. Druhou věcí je, že voliči nemají přesné požadavky na subjekt, který by chtěli do Evropského parlamentu poslat. "A ti nezávislí jsou tak mlhaví, že si do nich člověk může promítnout svá libovolná přání a tužby," uvedl. Svou roli hraje i "vžitá česká představa, že politika je svinstvo a nezávislí jsou méně političtí než politické strany".

Politolog Tomáš Lebeda ale upozorňuje na to, že průzkumy před evropskými volbami mohou být zrádné. "Můj osobní názor je, že řada lidí, která se identifikuje s těmito hnutími nezávislých, nakonec třeba volit vůbec nepřijde. Prostě nevím, nemáme zkušenost s voličským chováním v evropských volbách," tvrdí. Evropští voliči i podle něj příliš dobře nevědí, co je posláním Evropského parlamentu, a proto jim ta soutěž nepřijde důležitá. "Proto tedy nevolí standardní politické strany, ale vybírají si sympatické osobnosti," vysvětlil. Dalším vysvětlením může být celostátní kandidátka, a tudíž i velmi důležitá role jejího charismatického lídra, jakým je Vladimír Železný.

Češi podle většiny posledních průzkumů veřejného mínění vyberou 11. a 12. června své první evropské poslance mezi kandidáty jen šesti z 31 politických uskupení. Suverénní vítězství průzkumy předvídají u ODS, za níž by měly s přibližně deseti- až patnáctiprocentní ztrátou následovat KSČM a ČSSD. Překročení pětiprocentní hranice průzkumy předpovídají ještě u KDU-ČSL, hnutí Nezávislí a Sdružení nezávislých spolu s Evropskými demokraty.

Další kandidátkou prezidenta Václava Klause na ústavního soudce je bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů. ČTK o tom informoval mluvčí Hradu Petr Hájek. Kandidaturu Janů bude v nadcházejících měsících posuzovat Senát. Bez jeho souhlasu nemůže hlava státu žádného kandidáta jmenovat ústavním soudcem. Podle Hájka je Janů uznávanou kapacitou v oblasti mezinárodního veřejného práva. Ivana Janů již jednou ústavní soudkyní byla, a to od roku 1993 do roku 2001. Odbornou veřejností je uznávána také za svou rozsáhlou publikační činnost.

Akademie věd oznámila, že už má vysušeny všechny dokumenty a knihy, které musela zmrazit po předloňských povodních. Jde o část tiskovin dvanácti pracovišť, které voda zcela nezničila a byly zmrazeny, aby je nenapadla plíseň. Vysoušecí a dezinfikační pracoviště vybudované v pobočce knihovny akademie v Jenštejně u Prahy nyní zachraňuje tiskoviny jiných institucí, řekl na tiskové konferenci Jan Hrušák, který zastupuje akademii v meziresortní povodňové komisi. Vzhledem k tomu, že v kladenských mrazírnách zůstalo ještě kolem 80 procent zmrazených tiskovin různých institucí, budou mít v Jenštějně ještě nadlouho o práci postaráno. "Protože i jiní pomáhali nám, my nyní účtujeme za vysoušení pouze režijní náklady," uvedl Hrušák. Pracoviště v Jenštejně stálo akademii téměř 7,7 milionu korun. Nyní akademie jedná s ministerstvem obrany o záchraně jeho dokumentů.

Akademii stála likvidace škod po povodni zatím podle jejího ekonoma Jiřího Rákosníka 278 milionů korun. Nejvyšší byly náklady na opravu nemovitostí, které činily 169 milionů. Přístroje a zařízení, které bylo potřeba znovu nakoupit, přišly na 77 milionů, knihovní, archivní a sbírkové fondy 14 milionů a jiné nutné opravy na 18 milionů korun. Ze státního rozpočtu dostali akademikové 207 milionů korun, z vlastních zdrojů ušetřili 34 milionů a 37 milionů korun jim poskytl Fond solidarity Evropské unie.

Přes 150 policistů a pracovníků České obchodní inspekce (ČOI) zabavilo v pátek v největší české tržnici v Potůčkách u Karlových Varů padělané zboží za desítky milionů korun. ČTK to řekla mluvčí ČOI Miloslava Fléglová. Kontroloři se podle ní tentokrát zaměřili především na padělky spotřebního zboží, elektroniky, textilu a obuvi. "Zatím všechno teprve sumarizujeme, zabaveného zboží bylo totiž hodně," podotkla. Na akci, která začala 4. června v dopoledních hodinách a skončila až po půlnoci, se podílelo na 80 zástupců ze sedmi různých poboček ČOI, což je zhruba čtvrtina všech inspektorů, uvedla mluvčí. "Na tržnici v Potůčkách, která je možná největší ve střední Evropě, jsou stovky stánků, tak si dokážete představit, jak náročné to muselo být prověřit celý areál," popsala zásah Fléglová. Přesná čísla bude vědět až v úterý. "Bylo toho tolik, že se to nevešlo do skladů ČOI v Karlových Varech, a proto jsme museli část zboží odvézt na inspektorát do Plzně."

Mezi zabavenými věcmi se objevilo několik tisíc textilních výrobků, obuvi a hodinek, téměř tisíc audio a video nosičů a další zboží, které podle Fléglové představuje padělky a zneužití práv duševního vlastnictví. Zabraný textil bude poskytnut na humanitární účely, padělané oblečení dostanou dětské domovy a další sociální zařízení, uvedla mluvčí.

Páteční zátah byl přísně utajován, všichni účastníci kontrol dokonce museli odevzdat své mobilní telefony a nikdo přesně nevěděl, co se děje. Někteří teprve v noci mohli informovat vlastní rodiny, že se jim nic nestalo a že přijedou domů pozdě, uvedla Fléglová. "Kromě ministra průmyslu a obchodu a také ministra vnitra a dalších dvou lidí o akci nikdo nic nevěděl," dodala. Překvapeni byli i prodejci přímo v tržišti, kteří většinou nestačili před kontrolory své stánky zavřít a některým se nepovedlo ani utéct.

Podobnou, ale méně rozsáhlou razii provedli inspektoři v západních Čechách už ve středu, kdy společně s celníky zabavili ve dvou tržnicích na Chebsku zboží za 7,4 milionu korun.