Zprávy

Přírodní koncentrát Paclitaxel, který se využívá při léčbě rakoviny, začala před koncem loňského roku vyrábět česká pobočka americké farmaceutické korporace Ivax, opavská firma Ivax Pharmaceuticals. ČTK to řekla její mluvčí Karin Jungrová. Zkušební provoz nové výrobní linky potrvá do konce února. Uvedení do plného provozu, které je plánováno od dubna, podle Jungrové významně zvýší podíl opavského výrobního závodu na obchodních výsledcích mateřské firmy.

Na 30.000 lidí navštívilo výstavu Alfonse Muchy, která v neděli skončila v berlínském Bröhanově muzeu. Některá Muchova díla, například jeho pastely, byly širší veřejnosti představeny vůbec poprvé. I v neděli, poslední den expozice, stáli návštěvníci před muzeem v dlouhých frontách, aby mohli plakáty, fotografie, olejomalby nebo šperky Alfonse Muchy zhlédnout. "Chtěla bych to říct jasně. Tato výstava měla opravdu velký úspěch a to od prvního dne. Zajímala se o ni nejen veřejnost, ale vzbudila i velký zájem médií," řekla ČTK ředitelka Bröhanova muzea Ingeborg Beckerová. Návštěvníci se mohli podívat na více než 200 exponátů. Vedle známých plakátů nebo olejomaleb představila expozice i skicy, pastely, ozdobné secesní šperky či obaly na dobové parfémy.

"Na výstavě jsou i věci, které Mucha nevystavoval, která považoval za privátní, za intimní," řekla ČTK Blanka Mouralová, ředitelka berlínského Českého centra, které se na uspořádání výstavy podílelo. Návštěvníci mohli spatřit například Muchovy pastely laděné do tmavých odstínů, které působí spíše rozervaně a zádumčivě a jejichž umělecký dojem se liší od známých dekorativních plakátů českého umělce. "Chtěl, aby věci, které předkládá veřejnosti, byly srozumitelné, což u těchto děl nebylo tak úplně zřejmé," vysvětlila Mouralová, proč tato díla Mucha nevystavoval. "Ale jak se umění vyvíjelo, tak tyto intimní, pocitové věci, které si divák může vysvětlit různě, jsou možná modernější než to, co je z Muchy známo," dodala.

Zájem vzbudila expozice nejen u starších generací, ale i u mladých lidí. "Je to neobvykle velký záběr," podotkla Beckerová. Přičítá to tomu, že Němci mají zájem nejen o secesi jako umělecký styl, ale také o osobu českého malíře Muchy. "To on vlastně přišel se sugestivním, působivým uměním plakátu. A také jde o první velkou Muchovu výstavu v Berlíně, která postihuje všechny úrovně jeho tvorby," dodala ředitelka Bröhanova muzea. Výstava Alfonse Muchy už byla k vidění v Mnichově a po Berlíně nyní se přestěhuje do nizozemského Rotterdamu.

Prezentace města Prahy na světové výstavě Expo 2005 v Japonsku bude podle radního Igora Němce (ODS) veskrze kulturní. Ačkoli městská rada rozhodla o účasti města na výstavě koncem listopadu, přípravy jsou zatím v počátcích. Jisté je to, že jedním z bodů prezentace bude koncert Symfonického orchestru hlavního města FOK. "Využíváme situace, že bude na asijském turné," řekl tento týden Němec. Metropole se chce představit kulturou, přestože mottem Expo 2005 bude téma Moudrost přírody. "Praha se nebude prezentovat zoologickou zahradou, ale moudrost přírody budeme vnímat jako kulturní prezentaci města," podotkl Němec.

Česká republika uznává právo Palestinců na samostatný demokratický stát stejně jako právo Izraele bránit se proti teroristickým útokům. Je nezbytné, aby palestinské vedení učinilo rozhodný krok proti skupinám, které jsou zapojeny do terorismu. Na sobotním jednání s předsedou palestinské samosprávy Jásirem Arafatem to řekl český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Arafata navštívil v jeho poničeném sídle Mukata v Ramalláhu a sešel se také s ministrem zahraničí Nabílem Šásem a premiérem Ahmadem Kurájou. Jednání po obědě, který pro něj pořádal Šás, ukončí schůzkou s ministrem financí Salámem Fajadem. Svoboda návštěvou Ramalláhu dostál návrhu, který sám předložil v Evropské unii a který předpokládá oddělování oficiálních návštěv v Izraeli a na palestinských územích. V Izraeli byl loni a sešel se jen s izraelskými politiky.

Arafat vyložil, že palestinská strana uznává mírový plán, který navrhly pro urovnání izraelsko-palestinského konfliktu USA, OSN, Rusko a Evropská unie. Podle něj je plán zablokován vinou Izraele. ČR by podle něj jako brzký člen EU mohla v unii využít dobré vztahy k Izraeli a přimět židovský stát začít plán plnit. "Jsme velmi vděční za tuto návštěvu a pomoc České republiky při vzdělávání našich lidí. Stojíme o mír nejen pro Palestince a Izraelce, ale pro celý Blízký východ. Chceme se řídit mírovým plánem, ale je to Izrael, kdo o něj nestojí," řekl Arafat na společné tiskové konferenci.

"Považujeme mírový plán za nástroj, s jehož pomocí lze dospět ke dvěma státům. To je jediné řešení pro tuto oblast," sdělil Svoboda. Arafat se na jednání soustředil na důkazy násilností, kterých se dopouští na Palestincích izraelská armáda. "Jako člen EU může Česká republika Palestincům pomoci prosadit plnění plánu Izraelem," řekl. On i Šás hovořili o velmi negativním dopadu bezpečnostní zdi, kterou Izrael staví mezi svým územím a západním břehem Jordánu, ale nekopíruje přesně linii, která platila do války v roce 1967, v níž židovský stát západní břeh obsadil. "Západní břeh Jordánu je kanton, ghetto," volal Arafat na novináře. Při jednání s českým ministrem podle diplomatických zdrojů řekl: "Mohou si (Izraelci) postavit třeba deset zdí, ale na svém území."

Český ministr k této problematice poznamenal, že Izrael má právo bránit své občany před atentátníky. "Pro nás je problém trasa této zdi. Izrael by měl minimalizovat její negativní dopad na obyvatelstvo západního břehu," prohlásil. Martin Košatka, který na ministerstvu zahraničních věcí odpovídá za koordinaci politiky ČR a EU, uvedl, že palestinské politiky zřejmě překvapil jasný postoj české diplomacie, která se nesnažila nijak zalíbit a trvala na svých stanoviscích. Češi nehodlají ustoupit ani palestinským stížnostem na snižování počtu stipendií pro palestinské studenty v ČR, což palestinští politici opakovaně kritizovali a žádali zvýšení kvót. Česká strana argumentuje finančními možnostmi i tím, že Palestincům, kteří vystudují v Česku, po návratu domů diplomy stejně nejsou uznávány v plné výši.

Svoboda je po velmi dlouhé době vrcholný český politik, který se s Arafatem setkal. V roce 2002 o to usiloval bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, ale navzdory původně ohlášenému programu ho Arafat nepřijal. Podle dostupných údajů se naposledy s Arafatem sešel v září 2000 při summitu tisíciletí OSN v New Yorku bývalý prezident Václav Havel.