Zprávy

Poptávka domácích zemědělců po čerpání peněz ze strukturálních fondů EU pravděpodobně převýší nabídku, uvedl na Žofínském fóru ministr zemědělství Jaroslav Palas. Rolníci podle něj dokázali dobře využít již předvstupní program Sapard, který byl přípravou na evropské fondy. Česka republika byla mezi kandidátskými zeměmi premiantem v počtu schválených opatření i uzavřených smluv, prohlásil.

Podpory ze strukturálních fondů mohou farmáři čerpat v rámci programů rozvoje venkova. Zatímco v Horizontálním plánu rozvoje venkova mají na dotace nárok všichni, kteří splňují stanovené podmínky, v tzv. operačním programu se předkládají projekty. První kolo podávání se uzavře na konci května. Je zaměřeno především na podporu nákupu strojů.

Do konce dubna dostali zemědělci na dotacích 5,2 miliardy korun, což je asi trojnásobně více než ve stejném loňském období. Šlo o dorovnání přímých plateb z EU. Od 3. do 17. května pak mohli žádat o unijní přímé dotace a o podpory hospodaření v méně příznivých oblastech. Státní zemědělský intervenční fond dostal zhruba 18.500 žádostí. Balík těchto podpor přesahuje 9,5 miliardy korun. První peníze by měli dostat farmáři na podzim.

Přímé platby z EU mohou farmáři čekat na přelomu roku. Národní obálka obsahuje na tento účel 199 milionů eur, tedy asi 6,4 miliardy korun. Platby jsou čtvrtinové proti úrovni v původních 15 členských zemích a ze státního rozpočtu se dorovnávají přibližně na 48 procent.

Některé romské rodiny z Chomutova chtěly po vstupu České republiky do Evropské unie najít práci ve Velké Británii. Po zkušenostech jejich příbuzných a známých, kteří na britské ostrovy odcestovali už začátkem května, však Romové svůj úmysl přehodnocují. Zjistili totiž, že najít v Británii práci není vůbec snadné. Přesto to nevzdávají, jejich cílovými zeměmi však nyní bude Irsko či Belgie, řekl ČTK chomutovský místostarosta Rudolf Kozák.

Romové podle Kozáka narazili v Británii na tvrdou realitu pracovního trhu, kde se každý musí postarat sám o sebe. "Sehnat práci je velice těžké, navíc Romové nyní už nemají šanci na získání podpory. Přesto doufají, že v Irsku nebo Belgii budou podmínky mírnější a oni se uplatní," uvedl.

Žádný masový odchod Romů do ciziny však Kozák neočekává. "Takové signály nemám. Pokud někdo skutečně vycestuje, bude to jen pár rodin," doplnil. Motivem Romů k odchodu do zahraničí je podle člena chomutovské romské rady Jana Šipoše nedostatek práce, region vykazuje bezmála dvacetiprocentní míru nezaměstnanosti. Problémy mají Romové i s občanstvím. Řada z nich je totiž vedena jako Slováci, čímž nemají nárok na pobírání sociálních dávek.

Česká biskupská konference po třech týdnech zveřejnila v plném znění projev, který kardinál Miloslav Vlk počátkem května přednesl v Mnichově. Důvodem byl podle mluvčího církve Daniela Hermana zvýšený zájem médií a prezidentské kanceláře o text, v němž hodnostář kritizoval český stát za některé kroky vůči katolické církvi. Zejména šlo o ministerstvo kultury, které podle Vlka odmítalo evidovat některé církevní právnické subjekty, ale také o konstatování, že je nedostatek politické vůle vyřešit církevní restituce.

"Impulzy k tomu, aby se o těchto věcech znovu veřejně hovořilo, vítáme," řekl ČTK Herman v reakci na zájem o projev. Kardinál na Katolické akademii v Mnichově 6. května podle Práva hovořil o tom, že "stát církev šikanuje". Takovou interpretaci vystoupení předtím přinesla rakouská agentura APA. "Slovo šikana pan kardinál nepoužil," prohlásil však Herman.

To, co arcibiskup Vlk v Německu říkal, nebyly podle mluvčího pomluvy, ale pouze "pravdivá fakta, uveřejněná už dříve i v českém tisku". Ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD) je ovšem podle deníku Právo přesvědčen, že to vážně poškozuje nejen vztahy mezi státem a církvemi, ale i dobré jméno republiky v zahraničí.

V prvních osmi letech svobody po roce 1989 nebyla podle Vlka politická vůle vyřešit církevní restituce - existovaly prý obavy, že případné navrácení majetku by mohlo posílit mocenskou pozici katolické církve. "Stály za tím církvi nepřátelské kruhy Občanské demokratické strany Václava Klause spolu s ostatními politickými odpůrci církve," uvedl kardinál v Mnichově.

V posledních letech, zvláště za vlády sociálnědemokratické strany, se podle něj zdálo, že konečně může být vztah církve a státu řešen. "Ani v tomto období však nedošlo k žádnému řešení ekonomického modelu církví, takže nespravedlnosti komunistického režimu pokračují - pod ochranou státu. Ještě horší je ale skutečnost, že se objevily tendence k omezování existující svobody církve," řekl. Stát, který by měl podle Vlka pouze evidovat, si totiž začal "uzurpovat právo" sám rozhodovat o právní subjektivitě, čili vzniku církevních institucí.

Pro další pokračování procesu rozšíření Evropské unie se vyslovili prezidenti středoevropských zemí, kteří se ve čtvrtek sešli k rozhovorům v rumunském černomořském letovisku Mamaia. Česko na summitu zastupuje prezident Václav Klaus.

"Nedávné přijetí pěti států tohoto seskupeni do Evropské unie je změnou pro tyto státy, změnou pro Evropu a hlavně je to signál pro další země, které stojí v řadě a chtějí slyšet ujištění, že na ně nezapomínáme, že se neuzavíráme, že se s nimi počítá," řekl Klaus českým novinářům po prvním diskusním fóru.

Podle jeho názoru je signál, který byl dnes vyslán, jasný. "Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko jsou další v řadě, to dnes každý zdůrazňoval," tvrdí Klaus. Evropská unie počítá s dalším rozšířením v roce 2007. Mluví se zejména o přijetí Rumunska a Bulharska a zvažuje se také Chorvatsko.

"My už jsme v unii. Nyní je naší povinností pomoci ostatním, aby se také oni dostali dovnitř," řekl českým novinářům slovenský prezident Rudolf Schuster. Uvedl, ze okolí Černého moře, Balkán a také Ukrajina jsou velmi zajímavé a že je zapotřebí s nimi spolupracovat.

První schůzka prezidentů států střední Evropy, jejímž duchovním otcem je bývalý český prezident Václav Havel, se konala v dubnu 1994 v Litomyšli. Původní úzký okruh účastníků se postupně rozrostl na dnešních 17. Poslední summit se konal loni v Salzburgu. Od té doby se pět z účastnických států stalo členem Evropské unie - kromě Česka také Polsko, Slovensko, Slovinsko a Maďarsko.