Zprávy

Jednou z příčin, které přiměly poslance Miloše Kužvarta zříci se nominace na komisaře EU, byly zřejmě dojmy z jeho jednodenního pobytu v Bruselu v pondělí 16. února. Vedle předsedy Evropské komise Romana Prodiho a komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena se při něm setkal s řadou vysokých úředníků EK a uspořádal dvě tiskové konference. "Uvědomil si možná, že to je pro něj moc velké sousto," usoudil jeden z úředníků EK, kteří tato jednání sledovali. Z rozhovorů vyplynulo, že má jen mlhavé představy o tom, v čem spočívá práce člena Evropské komise. Na druhé straně nebyl přístupný argumentům, když šlo o výběr lidí do jeho kabinetu. V EK bylo veřejným tajemstvím, že bývalý šéf delegace EK v Praze Ramiro Cibrian není považován za dostatečně průrazného a efektivního úředníka, aby dodal váhy komisaři, který zjevně potřeboval pro první období skutečně expertní vedení. "Bylo zřejmé, že Kužvart bude potřebovat velkou pomoc, expertní vedení, držet dlouho za ruku" řekl ČTK další zdroj EK. Usoudil, že by to nebylo poprvé, co by do komise přišel nezkušený člověk - i politikům z dosavadních členských států tento přechod nejednou vyrazil dech, natož pak těm ze zemí, jež v EU nikdy nebyly.

Krom toho Kužvart nevěděl, zda se mu povede zůstat déle než šest měsíců kvůli domácímu odporu - i proto byl nejistý. "Ať je to jak chce, bylo jasné, že má jen malé tušení, co ho čeká. Působil zároveň nesoustředěným dojmem, případně se soustřeďoval na odtažité věci." Na tiskové konferenci pro zahraniční novináře odpovídal exministr české vlády podle jednoho z účastníků vesměs holými větami. Prozradil jim, že jeho koníčkem je plavání a že nemá problémy se stěhováním rodiny, protože je rozvedený. Na dotaz, zda je optimista ohledně schválení evropské ústavy do konce roku, řekl, že optimista je. Když byl dotázán, proč je optimista, odpověděl, že jinak by nemohl být komisař.

Jeho páteční výtka, že mu česká mise při EU neposkytla dostatečné zázemí, vyvolala mezi českými diplomaty pobouření. Po velvyslanci Pavlu Teličkovi reagovala mluvčí Petra Mašínová: "Dostal veškerý servis. Byli jsme připraveni plnit všechna jeho přání, sjednávat všechny schůzky, a to až do 1. května, kdy se měl stát komisařem. Celá mise mu byla naprosto k dispozici."

Bývalý ministr zahraničí, nyní poslanec ČSSD Jan Kavan v současné době nedostal nabídku, aby se stal českým zástupcem v Evropské komisi (EK), s ničím takovým už ani nepočítá. ČTK řekl, že funkci by podle něj dobře zvládli jak velvyslankyně ČR při Radě Evropy Vlasta Štěpová, tak třeba státní tajemník pro evropské záležitosti Jan Kohout. Kohout ale v sobotu ČTK řekl, že takovou nabídku nedostal a že to není práce pro něj. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo. Kavan v sobotu ČTK řekl, že ho předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla v souvislosti s hledáním komisaře oslovil ještě před koncem loňského roku, kdy podle něj premiérovu nabídku odmítl bývalý ministr financí Pavel Mertlík (ČSSD). Od té doby ho prý nikdo neoslovil a už to ani neočekává. "To bych už nějaké signály měl, to skutečně nepředpokládám," uvedl Kavan, bývalý předseda Valného shromáždění OSN.

Vedení Unie svobody-DEU má vytypovaný okruh možných adeptů na evropského komisaře, konkrétní jména však oznámí až v pondělí. Po jednání republikového výboru US-DEU v Brně to novinářům řekl předseda strany Petr Mareš. "Kandidát musí mít autoritu v evropských institucích, zkušenost z práce v mezinárodních institucích a dostatečnou odbornou kvalifikaci," uvedl Mareš. Na dotaz ČTK, zda tyto představy splňuje nynější velvyslankyně ČR při Radě Evropy Vlasta Štěpová, odpověděl, že ano. O Štěpové se v sobotu již podobně vyjádřil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. "Paní Štěpová patří do celé řady jmen, o kterých je možné diskutovat," poznamenal Mareš. Diskusi je podle něj možné vést i o velvyslanci při Evropské unii Pavlu Teličkovi či o náměstku ministra zahraničí Janu Kohoutovi. Na dotaz ČTK Mareš nevyloučil, že lze uvažovat i o některém z bývalých ministrů zahraničí. Situací po páteční rezignaci Miloše Kužvarta na funkci evropského komisaře se unionistické vedení zabývalo celé sobotní odpoledne. Výsledkem je prohlášení kritické ke Kužvartovi i ČSSD, která jeho nominaci ve vládě prosadila. "Republikový výbor vyzývá ČSSD, aby si uvědomila svou odpovědnost nejen za činnost vlády, ale také za pověst České republiky v zahraničí," uvedl Mareš.

Českobratrská církev evangelická se v sobotu rozloučila s exilovým protestantským teologem Janem Miličem Lochmanem, který zemřel 21. ledna ve věku nedožitých 82 let v Basileji a je tam pohřben. V pražském chrámu U Salvátora se sešlo při poděkování za jeho život několik set lidí. "Učil nás dynamickou víru, byl mi duchovním otcem," prohlásil v kázání evangelický duchovní a v současnosti poslanec Svatopluk Karásek. Lochman působil do druhé poloviny 60. let na pražské teologické fakultě. Ve Švýcarsku, kde byl profesorem a několik let i rektorem Basilejské univerzity, se stal mezinárodně uznávanou osobností akademických kruhů i ekumenického hnutí. Svět opustil podle Karáska po bohatě naplněném životě. Děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Pavel Filipi při sobotním bohoslužebném shromáždění řekl, že Lochman byl českým bratrem tělem i duší. "Platí však zároveň za charismatika dialogu - mezi křesťanskými tradicemi, mezi teologickými školami, mezi teology a ostatními vědci i mezi věřícími a nevěřícími," uvedl. Lochmana jako kazatele připomněl evangelický synodní senior Joel Ruml. Vtipně a s nadhledem podle něj stavěl mosty mezi životem a věčností, jako by smrti nebylo.