Zprávy

Poslanec ČSSD Miloš Kužvart se vzdal kandidatury do Evropské komise, kterou začátkem února schválila česká vláda. Kužvart ČTK řekl, že v posledních týdnech bylo jeho jmenování do bruselské exekutivy zpochybňováno, zejména ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Kužvart tak oficiálně potvrdil informace, že již ráno na klubu ČSSD oznámil svoji rezignaci, protože necítí podporu vlády. Rozruch způsobil především fakt, že krátce poté zkolaboval premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla, který Kužvarta navzdory odporu menších koaličních partnerů i opoziční ODS prosadil. Napevno s Kužvartem počítala i Evropská komise, jejíž předseda tento týden přidělil nováčky z přistupujících zemí k současným komisařům. Kužvart měl spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem.

Některá prohlášení šéfa české diplomacie podle Kužvarta poškozují pozici České republiky v zahraničí, a to nemíní připustit. "Po středečním přiřazení jednotlivých resortů v Evropské komisi nově nastupujícím komisařům se místopředseda vlády a ministr zahraničí Cyril Svoboda vyjádřil ve smyslu, že 'protlačit někoho partajní lopatou je v Evropské unii platné jako mrtvému zimník'. Toto prohlášení poškozuje Českou republiku jako celek," řekl Kužvart ČTK. Uvedl, že takové znevažování republiky nemíní připustit. Svoboda podle něj nemá právo zpochybňovat rozhodnutí vlády. "I v zahraničí takové výroky vzbuzují údiv. Proto se k dnešnímu dni vzdávám kandidatury na člena Evropské komise. V žádném případě tento můj krok není dán mými osobními pocity," prohlásil Kužvart.

"Minimální podpora v posledních týdnech ze strany stálé mise v Bruselu nebo ministra zahraničí ukazovala, že na rozdíl od jiných kandidátských zemí zde nemohl nastupující komisař počítat s podporou, kterou potřebuje," prohlásil Kužvart. K tomu prý nemohl mlčet. Na dotaz ČTK, zda jeho rozhodnutí vzdát se kandidatury do komise také nesníží důvěryhodnost České republiky, Kužvart řekl: "Určitě to není věc, která by mi dělala radost, ale mám za to, že dojde k menšímu snižování vážnosti České republiky, že nebude neustálé zpochybňování usnesení české vlády. To je mnohem škodlivější," prohlásil. Původně se měl kvůli budoucímu angažmá v Bruselu vzdát poslaneckého mandátu, nyní ale v parlamentu zůstane.

Česká republika podle hejtmanů není připravena na čerpání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. "Centrální orgány státní správy nenastavily pravidla čerpání pomoci z EU, chybí potřebné dokumenty a peníze na spolufinancování jednotlivých projektů," řekl hejtman kraje Vysočina František Dohnal po zasedání Asociace krajů ČR. Ve státním rozpočtu chybí peníze na projekty pro strukturální fondy, peníze nemají ani jednotlivé kraje. "Budeme tlačit státní orgány, aby finance našly a hlavně dopracovaly jednotlivé dokumenty," uvedl Dohnal. Na dotaz ČTK, zda by letos kraje mohly dostat nějaké peníze ze strukturálních fondů, tři ze čtyř hejtmanů odpověděli ne. Optimistou byl pouze Dohnal. Ústecký hejtman Jiří Šulc, olomoucký Jan Březina i jihočeský Jan Zahradník se domnívají, že v roce 2004 bude Česko do unie pouze přispívat a nic nedostane. Podstata problému podle Březiny tkví v tom, že krajské samosprávy dosud neznají podmínky pro vypsání zejména grantových schémat, která jsou jedním z pilířů regionálních operačních programů.

Hejtmani se na páteční schůzce shodli, že programy pro čerpání peněz z EU v letech 2007 až 2013 budou regiony připravovat samostatně bez ohledu na centrální státní orgány. "Předpokládám, že dojde ke střetu s jednotlivými resorty, které by rády měly ve své režii i toto období," uvedl Březina. Samostatná příprava krajů umožní činit rozdíly mezi jednotlivými regiony. To, co potřebuje Jihočeský kraj, nemusí chtít Ústecký a podobně. Regiony samostatně předkládají své programy i jinde v Evropě, vysvětlil Březina. Mezi přistupujícími zeměmi do EU je na tom Česko z hlediska přípravy na čerpání peněz ze strukturálních fondů EU podle hejtmanů velmi špatně. "Připravenější jsou Poláci, Slováci a další," dodal Březina.

ČR by měla v letošním roce do rozpočtu Evropské unie odevzdat asi 19,3 miliardy korun. Získat může až 24,8 miliardy korun. Přes devět miliard dostane od EU jako kompenzaci a může je použít na cokoli. Ke zbylým 15 miliardám však musí předložit a uskutečnit dostatek kvalitních projektů a sehnat k nim peníze na spolufinancování. Peníze z Bruselu jsou podmíněny dostatkem kvalitních projektů a odborníci se shodují, že 100 procent peněz Česko určitě nevyužije. Například Rakousko v prvním roce po vstupu do unie nezískalo z evropských fondů téměř nic. Někteří ekonomové odhadují, že ČR v prvním roce získá asi 80 procent, tedy 20 miliard korun.

Budoucí český zástupce v Evropské komisi Miloš Kužvart přivítal, že bude šest měsíců spolupracovat s komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitelů Davidem Byrnem. Kužvart také oficiálně potvrdil jméno prvního člena svého tříčlenného týmu - stane se jím bývalý velvyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Vedle znalosti českého prostředí má podle něj Cibrian i dobré kontakty se současnými komisaři. I když Cibrian velmi dobře ovládá češtinu, jednacím jazykem Kužvartova minitýmu bude angličtina. Stejným jazykem bude komunikovat i s Byrnem, irským právníkem. I když měl Kužvart zájem spíše o životní prostředí nebo vědu, přidělená agenda je mu prý dost blízká. Navíc v přechodném období od května do listopadu jde spíše o to, poznat zblízka každodenní fungování komise, její způsob práce, komunikace a rozhodování, ne detailní problematiku jedné konkrétní oblasti, uvedl Kužvart. Exministr životního prostředí a poslanec ČSSD zdůraznil, že dočasné přiřazení ke stávajícímu komisaři nebude mít vliv na stálý resort v nové komisi s pětiletým mandátem, která začne pod novým šéfem působit od listopadu. "Oblast zdraví a ochrany spotřebitele je mým zájmům a minulé praxi blíže, než by byla například humanitární problematika," uvedl budoucí komisař. Přidělená agenda se podle Kužvarta v některých bodech překrývá s resortem životního prostředí, například v otázce nakládání s modifikovanými organismy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zdůraznil, že resort přidělený nováčkům je dočasný, byť svůj význam má. "Mluvíme o letním kralování, nedělal bych z toho velkou vědu," dodal Svoboda.

Na vyšší konkurenci v Evropské unii není dostatečně připravena asi třetina českých vývozců. Tyto firmy by mohly mít po vstupu České republiky do unie problémy a některé i zkrachují. Během návštěvy premiéra Vladimíra Špidly v Berlíně to ČTK řekl ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Problémy mohou mít zejména neinformované malé firmy, které nemají dostatek kapitálu a jejich zkušenosti s vývozem jsou jen nepatrné. Podíl malých a středních podniků na vývozu stále roste a dosahuje již 37 procent. Proti více než 50 procentům v dnešních státech EU to je však stále málo. "Přes polovinu českých vývozů obstarává pouze 200 největších českých exportérů," řekl Tlapa. Hodně menších firem se soustředí spíše na evropské fondy a možnosti, jak získat nějaké prostředky, vázne však příprava na novou legislativu a velké množství pravidel vnitřního trhu. Všechny firmy například po vstupu ponesou odpovědnost za výrobek ve všech 25 členských zemích. "Možné pokuty jsou přitom obrovské a dosahují až 70 milionů eur," řekl Tlapa.