• 25.2.2004

    Hornorakouská platforma proti atomovému nebezpečí se obrátila otevřeným dopisem na německého ministra zahraničí Joschku Fischera s výzvou, aby při své nadcházející návštěvě Prahy nastolil otázku bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín. Autoři dopisu tvrdí, že stále nebyly uspokojivě vyřešeny důležité otázky bezpečnosti elektrárny a o podstatném zvýšení bezpečnosti Temelína "nemůže být řeč". Fischer by měl proto při svých jednáních v Praze naléhat na to, aby před zveřejněním závěrečné zprávy o realizaci dohod z Melku nebyl zahájen komerční provoz elektrárny. Za nevyřešené problémy dopis již tradičně označuje stav vysokotlakého potrubí a bezpečnostních ventilů. Navíc tvrdí, že česká strana dosud nepředala rakouské důležité dokumenty k posouzení těchto otázek, přestože prý má předběžnou zprávu k těmto bodům k dispozici již od května loňského roku.

  • 25.2.2004

    Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) odsoudilo zákon, kterým v úterý Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ocenila zásluhy bývalého prezidenta ČSR Edvarda Beneše o stát. V prohlášení předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela se vyjadřuje "údiv nad tím, že čeští poslanci ocenili muže, který přinesl českému národu nesvobodu a přes čtyřicet let komunismu". "Mnohým zástupcům lidu se zřejmě po těchto časech stýská a se svobodou a vstupem do Evropské unie nevědí, co si počít," uvádí dále Zeihsel. Pro oloupenou a vyhnanou národní skupinu sudetských Němců a Maďarů to představuje další vystupňování provokací po usnesení českého parlamentu z února 2002, kterým byly potvrzeny rasistické Benešovy dekrety, zdůrazňuje se v prohlášení SLÖ. Dokument zároveň vyzývá členské státy EU, aby věnovaly větší pozornost "pochybnému nedemokratickému vývoji v Česku".

  • 25.2.2004

    Ani ve středu se vedení Českých drah nedohodlo s největší odborovou centrálou na železnici Odborovým sdružením železničářů na plánovaném propouštění asi 6000 lidí. Stávka kvůli propouštění tak na dráze stále hrozí. Po jednání o tom informoval předseda OSŽ Jaromír Dušek. Vedení podniku totiž stále nemá zajištěny od státu prostředky na odstupné takzvaného doprovodného sociálního programu. Náměstek generálního ředitele ČD Josef Bazala řekl, že nárok na doprovodný sociální program by mělo mít asi 5000 lidí starších 58 let z 6000 propuštěných. Dráhy by na to potřebovaly 530 milionů korun.

  • 25.2.2004

    Automobilka Škoda Auto ve svém závodě v indickém městě Aurangabad ve státě Maharastra otevřela novou montážní halu na výrobu osobních automobilů. Měsíční kapacita nové továrny činí 800 vozů, přičemž v letošním roce plánuje Škoda Auto v Indii vyrobit přibližně 8500 automobilů. Nová vlastní hala s větší kapacitou nahradí stávající provozy, které měla automobilka dosud jen v pronájmu, řekl ČTK mluvčí firmy Evžen Krauskopf. Na indický trh vstoupila značka Škoda v roce 2000, kdy se poprvé představila na autosalonu "Auto Expo 2000" v Dillí. V roce 2001 firma v Indii prodala 189 vozů, v roce 2002 již 4401 vozidel a v loňském roce celkem 4451 automobilů Škoda Octavia. V letošním roce plánuje Škoda prodat v Indii přes 8000 modelů Octavia a jako novinku i 300 luxusních automobilů Škoda Superb.

  • 25.2.2004

    Květinami a pietní vzpomínkou si připomnělo vedení šumperské radnice a studenti průmyslové školy odkaz místního studenta Jana Zajíce, který se před 35 lety v Praze upálil, aby vyburcoval veřejnost z lhostejnosti vůči nastupující normalizaci. Květiny položili lidé v mrazivém počasí k Zajícově bustě před školou. "Navštěvoval jsem s Janem Zajícem stejný ročník, akorát jsme byli každý v jiné třídě. Když jsme se ve škole dozvěděli o jeho činu, tak to byl pro nás pro všechny velký šok. Všichni včetně učitelů jsme ale tehdy stáli na jeho straně. Horší to bylo o něco později, kdy se začaly tříbit charaktery," řekl ČTK po pietním aktu šumperský senátor Adolf Jílek. Po okupaci v roce 1968 panovaly podle něj v šumperské průmyslovce silné protisovětské nálady, které navíc umocňoval fakt, že hned vedle školy měla sovětská armáda kasárna. "Sovětští vojáci nás tehdy každý den dopoledne oblažovali svým hlasitým pochodem za zvuku dechovky, takže jsme hned zavírali okna," podotkl Jílek. Dodal, že odpor studentů i obyvatel proti okupačním vojskům nepramenil pouze z pocitu národního ponížení, ale zvyšovalo jej i chování sovětských vojáků. "Například krátce před tím, než se Jan Zajíc obětoval, přepadli sovětští vojáci v noci internát a chtěli z něj něco ukrást," jmenoval jednu z mnoha nepříjemných zkušeností se sovětskými vojáky senátor.

    Zajíc před smrtí napsal dopis na rozloučenou, v němž stojí: "Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji vaše svědomí jako pochodeň číslo dvě. Nedělám to proto, aby mě někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad, že jsem se zbláznil. Odhodlal jsem se proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!".

    Zajíc svým činem navázal na první "lidskou pochodeň" - Jana Palacha, který obětoval svůj život na stejném místě o šest týdnů dříve, 16. ledna 1969. Třetí živou pochodní byl 4. dubna 1969 na náměstí v Jihlavě technický úředník Evžen Plocek. Jeho čin se však podařilo komunistům před veřejností utajit. Palachův a Zajícův čin ocenila po listopadu 1989 Česká republika udělením nejvyššího státního vyznamenání - Řádu Tomáše Garrigua Masaryka in memoriam.

  • 25.2.2004

    Návštěvníci Krajského muzea v Chebu uvidí vůbec poprvé komnatu, v níž byl před 370 lety zavražděn vojevůdce císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Krvavá událost se stala 24. února 1634 v Pachelbelově domě, nynějším sídle chebského muzea. Pokoj, ve kterém Valdštejna probodl Walter Deveroux z městské posádky partyzánou, byl ale pro veřejnost dosud uzavřen. "Otevření Valdštejnova úmrtního pokoje připravujeme na 15. květen, kdy uplyne 130 let od zpřístupnění první muzejní expozice v Chebu. Pokoj sloužil v minulosti jako depozitář. Návštěvníci v něm uvidí Valdštejnovu postel, dobové obrazy a některé další předměty související s Valdštejnem. Místnost je velmi pěkná, její dominantou jsou nádherná kachlová kamna," řekla ČTK ředitelka Krajského muzea v Chebu Eva Dittertová. Pokoj měly oživit voskové figuríny dobových postav ve scénickém ztvárnění Valdštejnova zavraždění. "Jedná se o poměrně nákladnou záležitost, a tak jsme tento projekt zatím odložili. Na jeho realizaci snad dojde v budoucnu, až získáme peníze," dodala Dittertová.

  • 25.2.2004

    Spíš nevyspání než nervozita provázelo tvůrce filmu Želary nominovaného na Oscara, kteří se ve středu před šestou hodinou ranní setkali na ruzyňském letišti v Praze. Aňa Geislerová přijela přímo z nočního natáčení v Mostě, režisér Ondřej Trojan byl do noci s manželkou Barbarou v Divadle na Dobešce, kde hrála. Na "place" byli i scenárista Petr Jarchovský a barrandovská koproducentka Helena Uldrichová, zatímco kameraman Asen Šopov zabrnkal všem na nervy, když se k odbavení dostavil na poslední chvíli. Hodinu poté už seděli v letadle, které je unášelo směr Amsterodam a Los Angeles za vidinou prestižní sošky Oscar. O tom, zda ji Želary v konkurenci dalších čtyř nominovaných zahraničních snímků dostanou, se rozhodne v noci na pondělí. Režisér Trojan prý pověrčivý není, a tak si žádný talisman sebou nevezl. Přiznal, že v úterý konečně viděl jednoho z konkurentů - kanadskou Invazi barbarů. A před odletem mu Jan Hřebejk, s nímž byl na Oscarech v roce 2001 jako producent jeho filmu Musíme si pomáhat, poslal textovou zprávu: "Tak ať vám ta invaze vyjde!" Trojan přiznal, že řeč před akademií si už částečně připravil.

  • 24.2.2004

    Vláda se ve středu mimořádně sejde, aby definitivně potvrdila nominaci svého kandidáta do Evropské komise. Očekává se, že ministři vyšlou do bruselské centrály velvyslance při EU Pavla Teličku. Dlouholetý vyjednavač s EU má nahradit poslance ČSSD Miloše Kužvarta, který se v pátek nečekaně vzdal funkce eurokomisaře. Šéf Evropské komise Romano Prodi následně do Prahy vzkázal, že chce nové jméno českého favorita znát do středečního rána. Vláda tedy bude ve středu zasedat dvakrát - jednou ráno kvůli komisaři, podruhé se sejde večer na pravidelném jednání.

    Teličku jako vhodného náhradního kandidáta na komisaře vybrali lídři vládní koalice v pondělí večer. Má podporu ČSSD i Unie svobody-DEU, výhrady ale mají lidovci - vadí jim především to, že Telička byl předlistopadovým členem komunistické strany. Jeho nominaci považují za ospravedlnění kariérismu za totalitního režimu. Koaliční spolupráci kvůli tomu nechtějí narušit, chtějí ale změnit pravidla koaličního vyjednávání o personálních otázkách.

    Nominace českého velvyslance při EU Pavla Teličky do Evropské komise nemá podporu ODS. Předseda nejsilnější opoziční strany Mirek Topolánek po setkání s premiérem a šéfem ČSSD Vladimírem Špidlou ČTK řekl, že jeho straně vadí předlistopadové členství Teličky v komunistické straně. Diplomat podle něj nese i velkou část odpovědnosti za nevýhodné podmínky členství země v EU. Telička byl řadu let hlavním českým vyjednávačem s Bruselem. Setkání na Úřadu vlády nebyla podle Topolánka konzultací, protože již nebylo co řešit. Špidla mu prý jen suše oznámil, že do Evropské komise koalice navrhuje Teličku. Ještě před Topolánkem přijal Špidla předáka komunistů Miroslava Grebeníčka. Pro druhou opoziční stranu je Telička přijatelným kandidátem na klíčovou funkci v exekutivě EU.

    Jednoznačně pozitivně reagují činitelé Evropské komise, Evropského parlamentu i Rady Evropské unie na návrh premiéra Vladimíra Špidly, aby se prvním českým eurokomisařem stal velvyslanec ČR při EU, bývalý hlavní vyjednávač a státní tajemník Pavel Telička. Evropská komise se oficiálně vysloví ve středu, až obdrží z Prahy formální nominaci. Její vysocí úředníci však už nyní oceňovali toto rozhodnutí jako správné a soudili, že prospěje jak Česku, tak Evropské unii. Telička-vyjednávač nejednou rozladil své protějšky v EU naléháním na některé body, které považovali za vyřešené, nebo nastolováním těžkých věcí v nevhodné chvíli. Byl kritizován pro neomalenost a agresivitu. Jako velvyslanec ČR v mocném Výboru stálých zástupců (Coreper) se stal rychle nejaktivnějším z nových členů - jeho činorodost podle diplomatů někdy až vadí.

    Předseda Evropské komise Romano Prodi vzal na vědomí záměr jmenovat do úřadu komisaře velvyslance ČR při EU Pavla Teličku. Vyjádří se, až bude česká volba definitivní, řekl Prodiho mluvčí Reijo Kemppinen. Podotkl, že členství v komunistické straně, dlouhé nebo krátké, nepatří mezi hlediska, podle nichž EK kandidáty posuzuje. "V Evropské komisi mají lidé různou minulost. Z Teličkova životopisu vyplývá, že mu v té době nemohlo být víc než 24 let. Takže co," podotkl k témuž nejmenovaný vysoký úředník EK. Komise několikrát vyhlásila, že ji zajímají odborné a charakterové vlastnosti příštích komisařů, jejich schopnost sloužit evropské integraci, nikoli peripetie jejich minulosti.

  • 24.2.2004

    Irsko omezí přístup ke svému sociálnímu systému pro občany z nových členských zemí EU, kteří do země přijdou pracovat. Z vyjádření však nevyplývá, že by Dublin chtěl znesnadnit pracovníkům ze vstupujících států vstup na irský trh práce. Irsko dosud tvrdilo, že volný pohyb pracovníků z nových zemí neomezí vůbec žádnými restrikcemi. Británie v pondělí sdělila, že příchozí pracovníci z nových zemí se budou muset registrovat a rovněž nejméně dva roky se budou muset v Británii sami uživit, než jim bude moci být přiznána sociální výpomoc. Kromě Irska a Británie všichni ostatní členové uplatní po rozšíření EU přechodná období na volný pohyb pracovníků. Tato doba může trvat dva roky až sedm let.

  • 23.2.2004

    "Nedobře" hodnotí okolnosti jmenování prvního českého komisaře Günter Verheugen, člen dosavadní Evropské komise odpovědný za rozšíření Evropské unie. To, co se stalo, Česku neprospívá, řekl v pondělí ministrovi zahraničí Cyrilu Svobodovi. "Verheugen má velkou obavu z tohoto vývoje. Hodnotí situaci nedobře. Říká, že to, co se stalo, České republice neprospěje, chce-li mít a má-li mít v unii silnou pozici. Náprava by se měla projevit zejména jmenováním silných osobností do klíčových funkcí včetně komisaře - je to v zájmu Česka i unie," popsal Svoboda Verheugenovy úvahy.

    Také komisař, stejně jako Romano Prodi, žádá českou vládu, aby sebou hodila. "I on chce rychlý proces, rychlé rozhodnutí," poznamenal Svoboda. Na rozdíl od schůzky s Prodim mluvil Svoboda s Verheugenem o konkrétních jménech případného komisaře nebo komisařky. "On patří mezi ty, kdo dobře znají situaci v Česku, naše politiky, jejich životopisy. Jména padala, to je však vše, co k tomu mohu říci." Ministr odmítl sdělit, o kom se mluvilo, ujistil jen, že to byli lidé schopní okamžitě se vysokého úřadu chopit se znalostí věci. "Nejsou to jen pánové (Pavel) Telička a (Jan) Kohout," odpověděl na jednu z otázek. "Těch, kdo o EU hodně vědí, je víc." Jeho vlastní jméno v seznamu adeptů chybí. "Já jsem nikdy ve hře nebyl," řekl Svoboda.

Pages