Zprávy

Ministerstvo práce a sociálních věcí vybralo další cizince, kterým umožní pracovat v České republice. V rámci pilotního projektu, jehož cílem je přilákat do republiky zahraniční odborníky, dostalo šanci žít a pracovat v Česku dalších 33 Bulharů a dva Kazaši, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Kateřina Prejdová. Mezi nově vybranými účastníky je 12 zástupců technických profesí, čtyři pracují v managementu, tři ve zdravotnictví. Zbylí cizinci pracují v různých profesích. Zahraniční pracovníci jsou vybíráni podle věku, vzdělání, pracovních zkušeností, jazykových znalostí i podle rodinného zázemí. Česko zájemcům nezajistí zaměstnání, ubytování, vízum a další výhody. Vybraní cizinci budou moci po dvou a půl letech požádat o udělení trvalého pobytu.

Program byl zahájen v loni v červenci. Během tří výběrových kol dal úřad šanci téměř 150 zájemcům z Bulharska, Chorvatska a Kazachstánu. Mezi úspěšnými uchazeči z posledního kola jsou zejména lidé, kteří žili a pracovali v České republice a přihlášku podali v Praze. Narozdíl od předchozích kol se nepřihlásili zájemci z Chorvatska, uvedla Prejdová.

Pětiletý projekt s názvem Aktivní výběr kvalifikovaných zahraničních pracovníků připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, podílejí se na něm i resorty zahraničí a vnitra. Česko je první z postkomunistických zemí, která se snaží zahraniční odborníky cíleně získávat. Do budoucna se počítá s výběrem většího počtu zájemců, rozšířit by se měl i seznam zemí. Cizinci se mohli do projektu hlásit jak v Česku, tak také ve zemi prostřednictvím českých zastupitelských úřadů. Další výběrové kolo se uskuteční na konci dubna.

Město Přibyslav na Havlíčkobrodsku dokončilo opravu Žižkovy mohyly. U památníku na místě, kde Jan Žižka zřejmě zemřel, se letos plánují oslavy dvou kulatých výročí spojených se jménem slavného husitského vojevůdce. Do podzimu se proto provedou také zásadní úpravy přilehlého půlhektarového parku, řekl ČTK místostarosta Michael Omes. Letos v září uplyne 130 let od dokončení mohyly a o měsíc později 580 let od Žižkovy smrti. "Mohyla patří k nejnavštěvovanějším památkám regionu," konstatoval Omes. Velký zájem o ni mají turisté, cykloturisté a zastavují u ní i zájezdové autobusy.

Téměř patnáctimetrový kamenný monument restaurátoři během několika měsíců očistili a chemicky ošetřili proti působení kyselého deště, mechů a lišejníků. Pak obnovili nápisy, které připomínají Žižkovy vítězné bitvy a názvy památných míst Čech a Moravy, odkud byly kameny na stavbu přivezeny. Větší potíže měli s opravou téměř dva metry vysokého kamenného kalicha, který mohylu uzavírá. Památkáři dokonce radili nahradit rozpadající se 1,5 tuny vážící kolos železnou replikou, ale to by opravu příliš prodražilo. Stavební firma provedla práce k zajištění statiky památníku.

Jan Žižka zemřel při obléhání Přibyslavi v roce 1424. Mohyla u silnice ve směru na obec Žižkovo Pole pochází z roku 1874. Při porovnávání dobové dokumentace nyní badatelé ke svému překvapení zjistili, že vlastenecký symbol po nějaký čas zdobila i rakousko-uherská orlice.

Vláda by v úterý měla sněmovně vysvětlovat, jak vybírá kandidáty do orgánů Evropské unie. Schůzi, kde o tom má premiér Vladimír Špidla (ČSSD) poslance informovat, vyvolala ODS. Vláda minulý týden rozhodla o tom, že kandidátem České republiky do Evropské komise bude dosavadní velvyslanec při EU Pavel Telička. Kabinet ho vybral jen několik dní poté, co se nominace vzdal poslanec ČSSD Miloš Kužvart. S Teličkovou kandidaturou nesouhlasí ODS a KDU-ČSL. Občanští demokraté mu vyčítají předlistopadové členství v KSČ, vyjednané podmínky členství v EU i to, že jako úředník a diplomat nemá v České republice politické zázemí. Telička uvedl, že svou minulost v KSČ nikdy netajil a že o výsledcích vyjednávání s Bruselem pravidelně informoval příslušné parlamentní výbory a nezaznamenal tehdy zásadní výtky. Teličkovo někdejší členství v komunistické straně vadí i koaličním lidovcům. KDU-ČSL a ODS žádají, aby byl komisařem po dočasné šestiměsíční období a aby jej na podzim, kdy vznikne nová komise, nahradil někdo jiný. Telička řekl, že kabinet ho jmenoval až do roku 2009, a z toho vychází při přípravě na své budoucí angažmá. Místopředseda ODS Jan Zahradil již minulý týden v této souvislosti vládu kritizoval a hovořil o "trafice" v Evropské investiční bance (EIB) pro bývalého předsedu US-DEU Ivana Pilipa. Lidové noviny (LN) 14. února uvedly, že funkci viceprezidenta EIB by mohl získat právě Pilip, o lidoveckém hejtmanovi kraje Vysočina Františku Dohnalovi se podle listu hovoří jako o možném kandidátovi na generálního ředitele v Evropské komisi. Bylo to ale ještě v době, kdy byl kandidátem na komisaře Kužvart.

O situaci na Blízkém východě a o světovém boji proti terorismu v neděli jednal v Sýrii ministr zahraničí Cyril Svoboda. Během dne se setkal s prezidentem Bašárem Asadem, předsedou vlády Muhammadem Zuhajrem Mašarká a ministrem zahraničí Farúkem Šará. Ministr Svoboda v syrském Damašku mimo jiné zdůraznil nutnost boje proti terorismu. Stejně jako v sobotu v Libanonu zdůraznil, že Praha má zájem být aktivní v EU při jednáních o mírovém procesu na Blízkém východě. Šará poukázal na to, že ČR může využít svého historického postavení i toho, že bude členem EU. Podle Svobody může být unie pro mírový proces velmi důležitá, neboť není pod tlakem USA, ale je se Spojenými státy v rovnocenném postavení. Česko-syrské vztahy dlouhodobě zatěžuje dluh vůči ČR kolem půl miliardy dolarů. S blížícím se vstupem ČR do EU Sýrie projevila větší vůli záležitost vyřešit a již existuje předběžný návrh, který by mohl vést k finálnímu vypořádání.