• 11.3.2004

    Česká armáda a ministerstvo obrany chtějí vědět, jak bude vypadat vojenská pěchotní výzbroj budoucnosti. Bylo proto vypsáno výběrové řízení na vědecký projekt s názvem "Voják 21. století". Zájemci o výzkum se mají ozvat do poloviny dubna a hotovi s ním mají být v prosinci 2006. Cílem projektu je podle šéfa Národního úřadu pro vyzbrojování Jiřího Martinka přesně popsat výzbroj, výstroj a komunikační, pozorovací a navigační prostředky, které by měl mít jedinec při vojenské operaci na sobě, s výhledem 20 až 30 let do budoucnosti. "My potřebujeme, aby nám někdo, kdo se na to cítí, popsal, jak má voják ve 21. století vypadat," poznamenal Martinek. Podotkl, že obdobné studie jsou v současnosti řešeny i v dalších armádách na světě. Kromě vojenských výzkumných ústavů by se do soutěže podle něj mohly přihlásit například i specializované soukromé firmy.

    Studie by také měla určit, které součásti výzbroje je schopen vyrobit a dodat český průmysl a co by bylo potřeba získat v zahraničí. Návrh vybavení pěchoty budoucnosti musí brát v úvahu i fakt, že armáda chce získat nové obrněné kolové transportéry. Současné odborné studie se velmi často zabývají problematikou "komplexního digitálního bojiště", kde spolu mohou přímo komunikovat počítače, které u sebe mají například tanky, bojová letadla, ale i jednotliví vojáci. Velitelé tak mají v reálném čase přesný přehled o situaci a jsou také schopni pomocí miniaturních kamer přímo sledovat vývoj událostí. Počítače by také teoreticky mohly v budoucnosti například hlásit zdravotní stav zraněných vojáků do polních ošetřoven a podobně.

    Zbraň takového vojáka by mohla tvořit integrovaný systém zapojený do počítačové sítě. Velitelé by tedy viděli, kam, čím a proč voják střílí, kolik mu zbývá munice. Z jiných prostředků, například bezpilotních průzkumných letadel, by pak mohli zjistit, zda byl cíl skutečně zlikvidován. Nejmoderněji vybavenou armádní jednotkou v operačním nasazení je v současné době "digitální" čtvrtá divize pěchoty armády Spojených států. Jednotka úspěšně bojovala například v poslední válce v Iráku. Kromě USA vyvíjejí podobné projekty i další armády světa.

  • 11.3.2004

    Po dlouhé nemoci v noci na čtvrtek v pražské nemocnici Na Bulovce zemřel ve věku nedožitých 59 let hudební skladatel Jiří Svoboda. Proslul především komponováním hudby k celovečerním filmům. ČTK to sdělil režisér a scenárista Zdeněk Zelenka, se kterým skladatel často spolupracoval. Jiří Svoboda, bratr skladatele Karla Svobody, napsal hudební doprovod již k Zelenkovu celovečernímu debutu Čarovné dědictví z roku 1975. Dále pro něj vytvořil hudbu k pohádce Nesmrtelná teta a k řadě televizních filmů, jako je Brouk v hlavě, Lakomec, Ideální manžel nebo Návštěva staré dámy. Neméně známý je však i jeho hudební doprovod k proslulé Svěrákově Obecné škole, Vláčilovu filmu Stín kapradiny či k filmům Martina Hollého Zámek v Čechách a Tržiště senzací. Jiří Svoboda je také autorem hudby k řadě seriálů - například Přítelkyně z domu smutku či Náhrdelník. Posledním filmem, jenž obohatil svou nevšední skladatelskou invencí a citem, byla Zelenkova komedie Bankrotáři, kterou Česká televize uvedla loni o Vánocích.

  • 10.3.2004

    Česko zcela plní své závazky v NATO, je plnoprávným členem aliance a mnohých operací se účastní jako dlouholetí členové tohoto vojenského uskupení. ČTK to v souvislosti s pátečním pátým výročím vstupu Česka do aliance řekl náčelník armádního generálního štábu Pavel Štefka. Za projev vysokého uznání členských států považuje jejich souhlas ke vzniku českého praporu chemické ochrany. Do července bude tato složka zcela připravena plnit všechny úkoly, které dostane z velitelství aliance. Poukázal na to, že za dobu členství prošlo nejrůznějšími zahraničními školeními přes 500 českých vojenských odborníků. Ze školení si podle Štefky přivezli do vlasti jinou kulturu projevu a lepší pracovní návyky, které jsou již jasně patrné u mnoha vojenských útvarů. Generál doplnil, že hlavním úkolem zůstává přetvoření české armády sice v malou, ale moderní a akceschopnou vojenskou složku. Do roku 2005 bude zcela zrušena základní vojenská služba. Po reformě bude mít armáda 23.000 profesionálů a 7000 občanských zaměstnanců.

  • 10.3.2004

    Vláda rozhodla, že na rekonstrukci dětské části fakultní nemocnice v pražském Motole dá do roku 2006 celkem 1,069 miliardy korun. Ještě letos uvolní z rozpočtové rezervy 250 milionů korun. Novinářům to během zasedání kabinetu řekl Luboš Šikula z tiskového odboru Úřadu vlády. Ministryně zdravotnictví Marie Součková požadovala urychlenou rekonstrukci dětského pavilonu, aby byl zachován komplex unikátních pracovišť a spolupráce tamních lékařských týmů v různých oborech dětské péče. Vláda schválila státní dotaci v jí navržené výši. Nemocnice se má na rekonstrukci podílet 268 miliony korun. Kabinet zkrátil dobu rekonstrukce o jeden rok. Rozpočet pro druhou etapu ministryně navrhuje ve výši 2,727 miliardy a třetí ve výši 1,14 miliardy korun.

  • 10.3.2004

    Vláda v tomto volebním období nechystá kromě plánovaného zvýšení spotřební daně u tabákových výrobků žádné další zvyšování daní. Na Žofínském fóru to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. "Ostatní daně měnit nebudeme, naopak budeme snižovat daň z příjmu právnických osob," řekl ČTK. Sazby daně z přidané hodnoty zůstanou od května definitivně v navrhované výši pět a 19 procent, dodal. Jednotná sazba DPH, kterou navrhuje Občanská demokratická strana, není podle premiéra Vladimíra Špidly správná. Jedna sazba je sociálně necitlivá a neúnosně zatěžuje lidi s nízkými příjmy, poznamenal. Příjmy veřejných rozpočtů ale podle Špidly nesmí výrazně klesat. "Demontáž sociálního státu nemíníme udělat," prohlásil. Nižší daňové zatížení neznamená vyšší konkurenceschopnost země, podotkl s poukazem na Dánsko či Švédsko, které mají vyšší daňové zatížení a zároveň jsou ekonomicky úspěšné. Za největší problém české ekonomiky považuje Špidla nezaměstnanost, která je podle něj nad přijatelnou hranicí.

  • 10.3.2004

    Restauratéři, kteří jsou sdruženi v regionálním oborovém seskupení Unihost, se pokusí zastavit schválení zákona o dani z přidané hodnoty horní komorou Parlamentu. Kvůli chystané změně, která už prošla Poslaneckou sněmovnou, se DPH u stravovacích a ubytovacích služeb zvýší z pěti na 19 procent. "Provozovatelé i zaměstnanci jsou nervózní, protože se musí propouštět," zdůvodnil ČTK snahy sdružení předseda představenstva Unihostu Zdeněk Kopka. Sdružení předpokládá, že po zavedení vyšší daně z přidané hodnoty padne v Česku 30 procent provozoven, i malých hotelů a ubytoven. O práci zřejmě přijde 60 tisíc lidí z oboru, což je desetina nynějšího stavu. "Každým rokem vychází jen v našem kraji 5500 absolventů z hotelových a učňovských škol, kteří rovněž nenajdou uplatnění," poznamenal Kopka.

  • 10.3.2004

    Evropská komise poukázala na známé nedostatky v přípravě České republiky na vstup do Evropské unie. Nenašla žádné nové problémy a konstatovala, že většina dosavadních je postupně odstraňována. Ani v českém, ani v žádném jiném případě EK zatím nenavrhla zavedení diskriminačních ochranných opatření. Za nejzávažnější problém považuje EK podle dobrého zdroje nadále stav českých potravinářských provozů z hlediska hygienických pravidel EU. Za závažný problém považuje EK také zpožďování při výstavbě a akreditaci zemědělské platební agentury, přes kterou budou do ČR přicházet dotace pro farmáře. EK Česku, stále podle nejmenovaného zdroje, vyčítá také pomalé schvalování zákonů a odvozených předpisů o uznávání diplomů a profesních kvalifikací lékařů a zdravotních sester. Poukazuje na to, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek stále ještě není zcela v souladu s právem EU.

  • 10.3.2004

    Průměrná hrubá mzda v České republice loni vzrostla o 1083 Kč na 16.917 korun. Průměrný Čech si tak vydělal o 6,8 procenta více než předloni, reálně mu mzda stoupla o 6,7 procenta. Rychleji přitom rostly mzdy lidí v nepodnikatelské sféře. Oznámil to Český statistický úřad. Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu loni pobírali lidé z oblasti výpočetní techniky, kde pracuje asi 21.000 lidí. Jejich průměrné platy se meziročně zvýšily o pět procent na 36.430 Kč. Nejméně naopak loni vydělávali lidé v zemědělství, myslivosti a lesnictví, kde průměrná mzda činila 12.011 Kč.

    Loňský takřka sedmiprocentní růst průměrných mezd českých občanů byl v porovnání s tempem zvyšování produktivity práce nadměrný. Produktivita loni narostla jen o 4,1 procenta. "Z krátkodobého pohledu jde o žití nad poměry," uvedl Miroslav Brabec z Raiffeisenbank.

  • 10.3.2004

    Průměrná mzda Čechů byla na konci loňského roku v přepočtu podle parity kupní síly poloviční ve srovnání s platy v Německu, které je nejbohatší ekonomikou Evropské unie. Mezi státy, které do unie vstoupí letos 1. května, stačil tuzemský výdělek 16.917 Kč na hlavu na třetí místo za Slovinskem a Polskem, uvedl analytik Patria Online David Marek.

  • 10.3.2004

    Celková exportní výkonnost tuzemských firem je v porovnání se zeměmi Evropské unie nižší a zranitelnější. Na konferenci o vstupu malých a středních podniků do EU to řekl ředitel vládní agentury CzechTrade Martin Tlapa. Podíl malých a středních podniků na tuzemském exportu loni činil zhruba 36 procent, ve srovnatelných zemích unie to je více než 50 procent. Problémem je podle Tlapy nízká kapitálová vybavenost tuzemských podniků, případně obtížný přístup ke kapitálu. Připojil i nízkou dostupnost informací a slabé propojení s vědeckovýzkumnými institucemi. Další komplikací, především pro malé a střední firmy, je administrativní náročnost založení nového podniku. Podle nedávné studie je v České republice zapotřebí k založení firmy téměř 90 dní, kdežto v Dánsku postačí den. Novela, kterou projednává sněmovna by však měla dobu potřebnou k založení firmy zkrátit na pět dní.

Pages