Zprávy

K trestu odnětí svobody na jednu hodinu odsoudil v pondělí primátor Prahy Pavel Bém ředitele humanitární společnosti Člověk v tísni Šimona Pánka. V symbolické cele na Václavském náměstí si Pánek a po něm dalších 74 osobností politického, společenského a kulturního života odsedí po 60 minutách celkem 75 hodin. Akce s názvem Stop represím na Kubě chce připomenout roční výročí od zatčení a uvěznění 75 kubánských politických vězňů. "Chceme poslat signál především na Kubu, lidem, kteří se o něco snaží proti Castrovu režimu, že nejsou osamoceni, že na ně někdo myslí, že nám to není jedno," řekl ČTK Pánek oblečený do pruhovaného vězeňského mundůru.

"Noční pobyt jsme se snažili vězňům zpříjemnit tím, že mohou být v cele po dvou. Jinak žádné výhody mít nebudou," uvedla za organizátory Karolína Nováková. V symbolické cele, která je asi dvakrát tak velká jako skutečné cely pro kubánské vězně, má vězeň k dispozici židli, stůl a deku. Před mřížemi hlídá dozorce. Akcí chtějí organizátoři upozornit českou vládu i veřejnost, že stále existují místa, kde jsou lidé vězněni za své názory, stejně jako tomu bylo před 15 lety na českém území. Po 75 hodinách a po propuštění posledního vězně, poslance Petra Bratského, bude následovat demonstrace před kubánským zastupitelským úřadem.

Na akci, která poběží nepřetržitě čtyři dny a tři noci, se v cele vystřídají například místopředseda vlády Petr Mareš, předseda Senátu Petr Pithart, senátoři Josef Jařab, Jan Ruml a Daniel Kroupa. Z bývalých disidentů a politických vězňů se nechají zavřít Petr Uhl, Ivan Jirous, Mikoláš Chadima, Petruška Šustrová či John Bok. K akci se připojí i výtvarník David Černý, herec Tomáš Hanák, lékař a bývalý olympionik Lukáš Pollert a mnoho dalších aktivistů.

Společnost Člověk v tísni zřídila před rokem na pomoc vězněným a jejich rodinám konto. Každý měsíc vyjíždí na "ostrov svobody" skupiny lidí s finanční i materiální pomocí pro postižené.

Většina občanů si stále myslí, že prezidenta státu by měli volit lidé, a ne parlament. Většina také považuje za nejvhodnějšího kandidáta na prezidenta osobu, která stojí mimo politické strany. Více než polovina lidí si navíc nepřeje rozšíření ani zúžení pravomocí hlavy státu a myslí si, že prezident má do činnosti vlády zasahovat v omezené míře. Ukázal to únorový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Skoro 70 procent respondentů uvedlo, že hlavu státu by měli volit všichni voliči. Před dvěma lety zastávalo tento názor o deset procent lidí méně. Počet občanů, podle nichž by měl prezidenta volit parlament, se od dubna 2002 snížil z 20 na 16 procent.

Zavedení přímé volby slíbila voličům současná vládní koalice. Předložila i návrh zákona, který to má umožnit, ale parlament o něm ještě nehlasoval. Již několik měsíců ho posuzuje sněmovní komise pro reformu Ústavy ČR. Poslanecké a senátní návrhy na zavedení přímé volby zákonodárci nepodpořili.

Česká filharmonie koncertuje od 5. března na americkém kontinentu. Turné zahájila několika vystoupeními s kompletně dvořákovskými programy na Floridě. Turné vyvrcholí 22. března koncertem v Carnegie Hall v New Yorku, kde byla v prosinci 1893 poprvé uvedena Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka. Všechny koncerty na Floridě byly v sálech s více než 2000 místy zcela vyprodané, řekl ČTK mluvčí tělesa Tomás Kudrna. Filharmonici absolvují celkem třináct vystoupení ve třinácti městech. Zní výhradně Dvořákova hudba. Pouze v Charlestonu je na programu také Tanec komediantů Bedřicha Smetany. Ruskému dirigentu Andreji Borejkovi podle svědectví jednoho z hráčů česká hudba "sedí"; přestože nedává příliš okázale najevo své city, zdá se, že diriguje s opravdovým potěšením. Je to prý poklidný, pokorný, citlivý a nekonfliktní člověk. S filharmonií cestuje po USA vedle dirigenta Andreje Borejka také houslistka Akiko Suwanai. Po skončení koncertu ve Ford Lauderdale přišel členy orchestru pozdravit jejich šéfdirigent, floridský občan Zdeněk Mácal. Žije sice již ve Švýcarsku, ale v Americe nyní tráví dovolenou.

Komunističtí poslanci jsou připraveni podpořit vládní zákony o boji proti šedé ekonomice. V nedělním pořadu televize Nova Sedmička to řekl poslanec KSČM Vojtěch Filip. Právě na uvedených zákonech visí podle premiéra Vladimíra Špidly osud vládní koalice. Například lidovci a unionisté naznačují, že podpoří jen takové zákony, které kopírují koaliční dohody. Pokud by ale pro tyto zákony hledala vláda podporu u opoziční KSČM, znamená to podle šéfa klubu US-DEU Karla Kühnla konec současné vládní koalice. "Jakmile by se sociální demokraté rozhodli, že jejich štěstí je ve spolupráci s komunisty, tak bych to považovat za tragédii, protože to již jednou v historii zkusili a nedopadlo to pro ně dobře. Každopádně bych to ale považoval za okamžik, kdy přestává existovat daná vládní koalice," řekl v Sedmičce Kühnl. Varoval, že unionisté nepodpoří předlohy, které budou "jednostranným a diktátorským krokem ze strany ČSSD". Součástí zákonů o boji proti šedé ekonomice je zavedení registračních pokladen, přijetí zákona o kolkování lihu a zavedení majetkových přiznání.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek v televizi Prima řekl, že kdyby ČSSD ve spolupráci s komunistickou opozicí prosadila nějakou tvrdší variantu majetkových přiznání, bylo by to nepřijatelné a vznikla by dramatická situace. Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla v pátek spolu s ministrem vnitra a místopředsedou ČSSD Stanislavem Grossem prohlásil, že osud koalice visí na zákonech proti šedé ekonomice. Gross řekl, že s jejich schválením koalice "stojí a padá". Špidla považuje soubor zákonů za natolik důležitý, že pro něj budou sociální demokraté v případě nutnosti hledat podporu i u opozičních stran. "Říkám to jasně, otevřeně, nepochybně. Je to jeden z našich klíčových cílů," uvedl premiér. ČSSD vyšli vstříc komunisté. Jejich poslanec a místopředseda sněmovny Vojtěch Filip řekl, že KSČM chce v každém případě prosadit, aby boj proti šedé ekonomice nastal. Vládní zákony proto komunisté podle něj podpoří.

O zákonech z oblasti boje proti šedé ekonomice jednala ve středu vláda. Debatu ale přerušila. Důvodem byly právě koaliční spory u majetkových přiznání. V majetkových přiznáních by podle vládního návrhu mohl stát kontrolovat, za co si lidé pořídili majetek převyšující 1,5 milionu korun. Registrační pokladny by museli od ledna příštího roku používat živnostníci, kteří provozují obchody a restaurace. Mají omezit daňové úniky. Snížit daňové úniky má i značení lihu speciálními páskami na jedno použití.