Zprávy

Do mise Severoatlantické aliance, která působí na mezinárodním letišti v Kábulu, se v nejbližší době vydá 16 českých vojáků. S kontingentem, v němž budou pracovat ženisté, meteorologové a další specialisté, se rozloučili náměstek ministra obrany Martin Bělčík a zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš. Kontingent, jehož vyslání nedávno schválili zákonodárci, zůstane v Afghánistánu půl roku.

"Jádro kontingentu tvoří odborníci ženijního zaměření, tým, jehož úkolem bude zajistit bezpečnost v okolí letiště, například budou likvidovat munici," řekl ČTK Pupiš. S deseti pyrotechniky odjedou i dva meteorologové, jeden geolog, zpravodaj a finanční specialista. Velitelem jednotky bude Radek Augustýn.

"Jednotka je připravena odletět okamžitě, podle rozkazu," uvedl velitel. Termín odletu podléhá utajení. Na svou první zahraniční misi brzy odjede například dvaadvacetiletý Jan Tupý z Rumburku na Děčínsku. "Těším se. Na jednu stranu je to dobrodružství, na druhou stranu peníze. Ale jedu tam s chlapama, kterým věřím, jsou to zkušení pyrotechnici," řekl ČTK nejmladší člen kontingentu.

Nové poznatky a zážitky očekává od mise i otec dvou dcer Michael Bursa z Českolipska. "Bude to změna. Tady jsme cvičeni v domácích podmínkách. Tam to bude o něčem jiném," uvedl pyrotechnik. S funkční municí se prý v Afghánistánu potká na 100 procent. Vojáci museli kromě odborných předpokladů splňovat i některé další podmínky, například jazykové. Prodělali speciální výcvik, někteří i v zahraničí, uvedl Pupiš.

Český kontingent bude podléhat mezinárodnímu velení ISAF. Český velitel ale bude moci ovlivňovat rozsah velení, který mu bude udělován, dodal Pupiš. Prvních 16 vojáků vystřídají po půl roce další. S jednotkou odlétají i dva meteorologové. Náplň jejich práce v Afghánistánu se nebude lišit od toho, co dělají doma. "Zabýváme se činností, která souvisí s vyhodnocováním počasových jevů," řekl ČTK Karel Vachek. Podle jeho kolegy Michala Novotného je odjezd na zahraniční misi příležitostí věnovat se své specializaci. Meteorologové si netroufli odhadnout, jak bude situace v Kábulu vypadat. "Každopádně v současné době je tam kolem 15 až 20 stupňů Celsia. V červenci a srpnu jsou běžná maxima 40 stupňů, extrémní maxima pak 45 až 47 stupňů," konstatoval s úsměvem Vachek. Kromě 16 specialistů se do Afghánistánu chystá odjet i více než stovka českých průzkumníků. Ti se mají zapojit do operace Trvalá svoboda, které velí Spojené státy a která je zaměřena na vyhledávání bojovníků bývalého vládního hnutí Taliban a teroristické sítě Al-Káida.

Komunistická Severní Korea by uvítala českou angažovanost při snižování napětí na Korejském poloostrově. Po setkání se svým protějškem z KLDR Čche Tche-pokem to řekl předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Severokorejští politici soudí, že ČR by mohla přesněji než jiné země interpretovat pozici KLDR, kterou mají Severokorejci zájem v mezinárodním dialogu zastávat. O účast v řešení korejského problému požádali ČR již dříve premiéři Jižní Koreje a Japonska. České ministerstvo zahraničí proto zahájilo kroky k opětnému otevření zastupitelského úřadu v Pchjongjangu. Úřad ukončil činnost počátkem devadesátých let. "Je třeba, aby ČR na sebe vzala některé úkoly, které jsou v souladu s politikou EU a ve kterých je třeba navázat na to, kde ve světě máme velkou tradici vzájemných vztahů. Korejský poloostrov je jednou z oblastí, kde stojí za to českou diplomacii nasadit," řekl po jednání Zaorálek. Dodal, že byl oficiálně pozván do Pchjongjangu.

K otázce jaderného programu KLDR Čche Tche-pok poznamenal, že jeho země má vlastní jaderný arzenál proto, aby tvořila hráz americkým jaderným raketám rozmístěným na hranici s Jižní Koreou. "Je to jenom proto, abychom uhájili právo na vlastní existenci," řekl korejský představitel. KLDR je podle Čche Tche-poka jasně a jednoznačně pro mírové řešení jaderného problému v KLDR formou mezinárodního dialogu. Zdůraznil, že jaderné zbraně byly v Koreji vyvinuty pouze z obranných důvodů a v žádném případě je Korea nikdy neměla v úmyslu "obrátit proti bratrům" v Jižní Koreji.

Severní Koreu v lednu 2002 americký prezident George Bush označil spolu s Íránem a Irákem za "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení. Situace na rozděleném poloostrově je dlouhou dobu napjatá, neboť KLDR oznámila, že je vlastníkem atomové zbraně. Pchjongjang také vyvíjí rakety středního doletu. Spojené státy daly najevo, že situaci chtějí řešit diplomatickou cestou s pomocí okolních států. KLDR dosud prohlašovala, že je ochotna vzdát se svého programu vývoje jaderných zbraní výměnou za energetickou a hospodářskou pomoc a za záruku Washingtonu, že na ni nezaútočí. Politici také diskutovali o porušování lidských práv v Severní Koreji. "Já jsem řekl panu předsedovi, že je jasné, že v této sněmovně a v parlamentu je naprosto rozhodná většina poslanců, kteří mají vážné výhrady vůči situaci lidských práv v KLDR," řekl Zaorálek. Jeho protějšek dodal, že o lidských právech se na setkání podrobněji nediskutovalo. "Máme na otázku lidských práv vlastní názor," prohlásil.

Poslední představitel Severní Koreje, kde panuje tuhý komunistický režim a jejíž ekonomická situace je velmi špatná, přicestoval do Prahy před třemi lety. Korejci se ještě mají setkat s premiérem Vladimírem Špidlou a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Diplomatickou a konzulární činnost pro KLDR vykonává v současnosti české velvyslanectví v Číně. KLDR rovněž odvolala velvyslance z Prahy, ale byla v ní vždy diplomaticky přítomna. Severokorejský velvyslanec se do Prahy vrátil v červnu 2002.

Znepokojení nad údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zejména nad dětskou prostitucí v České republice vyjádřili ve francouzském Štrasburku poslanci Evropského parlamentu v poslední zprávě o stavu přípravy deseti zemí, které se stanou členy Evropské unie 1. května. Zároveň parlament poukazuje na připravenost České republiky vstoupit do společenství. "EP je znepokojen údajným obchodováním s lidskými bytostmi a zvláště s dětmi na česko-německé hranici. Vyzývá českou vládu, aby podpořila programy zaměřené na zvláštní pomoc obětem a vytvořila ochranná zařízení, zajistila výcvik policie a pohraniční stráže ke zvýšení vědomí o obchodování s lidmi," stojí v jednom z deseti odstavců, které obsáhlá zpráva věnuje České republice.

Zmírnění textu slovem "údajným" navrhl švédský poslanec Per- Arne Arvidsson po několika poradách s českými pozorovateli v EP. Jeho návrh podpořilo 221 poslanců, 194 bylo proti a devět se zdrželo. Arvidsson i zpravodaj EP pro ČR Jürgen Schröder ČTK řekli, že nemají přímé důkazy o existenci tohoto jevu, ale na druhé straně jsou dostatečně znepokojeni nepřímými svědectvími a zprávami. Usoudili, že se jedná o problém mnoha evropských zemí, nejen Česka.

Parlament ve zprávě konstatuje, že Česká republika je hotova k přijetí do Evropské unie; vyslovuje uznání politických, hospodářských a společenských přeměn v posledních letech a chválí výkony české ekonomiky.

Z negativních zmínek stojí za povšimnutí naléhavá výzva, aby česká vláda zajistila uznávání diplomů a profesních kvalifikací ve zdravotnictví, odstranila zpoždění při budování orgánů pro správu evropských peněz v regionech a zabezpečila dodržování hygienických norem v potravinářských provozech. Zde má Praha "zjednat okamžitou nápravu, aby nedošlo k ohrožení evropských spotřebitelů".

EP opakuje požadavek adresovaný Evropské komisi, aby byl plně informován o aplikaci česko-rakouské dohody o jaderné elektrárně Temelín, a vyzývá ČR, aby přehodnotila rozhodnutí budovat jezy na Labi. Komise se má postarat, aby tento projekt byl podroben dopadové studii z hlediska životního prostředí a aby byly vypracovány alternativy.

ČR má dále podle rezoluce EP přijmout dodatečná opatření proti praní špinavých peněz. Má se dál snažit vylepšovat životní podmínky romského obyvatelstva, což bude ještě dlouhý proces, a dokonale využívat prostředky EU, které jsou pro to k dispozici. Český parlament je nabádán, aby konečně ratifikoval status Mezinárodního trestního soudu (ICC), jako výraz příslušnosti ke "sdílené právní kultuře EU". Řada výtek a poznámek na adresu vstupujících zemí je formulována plošně v obecné části zprávy předložené předsedou zahraničního výboru EP Elmarem Brokem (CDU). Parlament se například přimlouvá za to, aby EU neváhala proti novým členům použít ochranná opatření, pokud by jejich nedostatky ohrožovaly fungování jednotného vnitřního trhu. Tyto kroky by neměly být chápány jako výraz nedůvěry, ale jako nástroj ochrany trhu EU. Požaduje, aby se na jejich zavádění mohl také podílet.

Poukazuje zároveň na to, že vážné problémy v přípravě vstupující "desítky" se týkají jen asi tří procent evropské legislativy. Právo tedy vesměs platí, existuje však "velké zpoždění při jeho aplikaci a vynucování v důležitých oblastech". Za přetrvávající problém je označována vysoká úroveň korupce; EP vyslovuje podporu vládám při potírání tohoto jevu. Parlament se také obrací na naprostou většinu zemí stávající "patnáctky", které zavádějí přechodná období pro volný pohyb pracovníků z nových států, aby "pečlivě prostudovaly skutečné migrační toky po rozšíření a zrušily překážky volnému pohybu osob co nejdříve".

Připomíná, že EU o 25 členech potřebuje dobré institucionální a organizační zázemí. Vyzývá proto nynější i příští členské státy, aby "uvolnily cestu přijetí ústavy na základě textu schváleného Konventem", a to "před letošním 1. květnem". V téže souvislosti naléhavě připomíná, že obecné zájmy EU by měly při formování budoucí EU být vždy nadřazeny národním zájmům jedné členské země. Poslední v řadě parlamentních zpráv o nynější vlně rozšíření EU byla schválena 382 hlasy ze 413 hlasujících; 17 poslanců bylo proti a 14 se hlasování zdrželo. Příštím významným úkolem EP v tomto procesu budou slyšení nově jmenovaných komisařů z 10 vstupujících zemí v polovině dubna. Začátkem května pak EP komisaře schválí hlasováním v plénu.

Nejméně na 100.000 korun přijde místopředsedu KSČM Miloslava Ransdorfa dopis, který chce rozeslat všem členům strany. Ransdorf, který se na nadcházejícím květnovém sjezdu utká s Miroslavem Grebeníčkem o předsednické křeslo, v něm popíše svou představu moderní komunistické strany. "Nejsem bohatý člověk, ale co by člověk neudělal pro stranu," řekl ČTK.

Místopředseda nechtěl z obsahu dopisu nic prozradit. Řekl jen, že "to sdělení bude všem srozumitelné". Jako prvním rozdá dopis členům výkonného výboru strany, kteří se sejdou tento pátek v Praze. Do základních organizací ho budou Ransdorfovi přátelé rozvážet ve středu. K dispozici bude mít místopředseda 110.000 výtisků. Členů strany bylo k 31. prosinci loňského roku 100.870. Zbytek výtisků bude rezervních, uvedl. Kromě Grebeníčka a Ransdorfa se budou na květnovém sjezdu v Českých Budějovicích o funkci stranického lídra ucházet ještě místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip a nynější místopředseda strany Václav Exner. Nejvíce okresních organizací KSČM, které už uspořádaly nominační konference, chce i v příštím období v čele strany nynějšího předsedu Grebeníčka. V této funkci by ho rádi viděli straníci z 55 organizací. Za ním se 40 nominacemi následuje Filip. Exnera by v čele strany chtělo deset okresních organizací a Ransdorfa devět.

Podle mínění politologů výsledky nominačních konferenci ukazují, že v KSČM není vůle stranické vedení měnit. KSČM po minulých volbách v Poslanecké sněmovně posílila a nyní je v oblibě u voličů na druhém místě za ODS a před ČSSD, která je nejsilnější vládní stranou.